Kokainové překladiště na rozcestí. Čeká Guineu-Bissau klid?

Guinea-Bissau získala nezávislost na Portugalsku díky mohutné materiální podpoře zemí východního bloku, do které se nemalou měrou zapojilo i bývalé Československo. Nový stát ale nečekaly žádné šťastné zítřky, s portugalskými vojáky odešla i většina kvalifikovaných pracovníků, za které nebyla náhrada.

Vládnoucí strana PAIGC (Partido Africano da Independência da Guiné e Cabo Verde), která si v ústavě zakotvila vedoucí úlohu, začala s ohledem na svou socialistickou rétoriku znárodňovat soukromý majetek. Blahobyt to však nepřineslo, zemědělství rozvrácené osvobozeneckou válkou se nepodařilo obnovit a tak byla země záhy závislá na zahraniční pomoci. Koncem osmdesátých let země vstoupila do ECOWASu, ale ani to Guinei-Bissau příliš nepomohlo, neboť většina západoafrických zemí řešila podobné problémy. Zvyšovala se nespokojenost, která vyvolala dva pokusy o státní převrat.

Třetí státní převrat, který proti prezidentu Cabralovi vyvolal jeho premiér João Bernardo„Nino“ Veira však již úspěšný byl. Díky němu se Guinea-Bissau dostala do ještě větší mezinárodní izolace, neboť jej odsoudily ostatní portugalsky mluvící africké země. Hlavním motivem převratu byly mocenské ambice „Nino“ Veiry, jeho nekompetentní vláda však jen vyvolala etnické rozpory.

Snaha o demokracii

Celosvětová demokratizační vlna začátkem devadesátých let dvacátého století ovlivnila i malou mezinárodním společenstvím téměř zapomenutou zemi. Nová ústava zrušila vedoucí postavení PAIGC, v roce 1994 se konaly první svobodné parlamentní a prezidentské volby. Změna však nepřišla, parlamentní volby vyhrála PAIGC a prezidentské vyhrál „Nino“ Veira. Zdání demokracie však způsobilo, že zemi začalo podporovat Portugalsko a Společenství zemí portugalského jazyka (CPLP).

Důkazem pokračující nekompetentnosti staronové vlády byla podpora senegalských separatistů. Nakupená nespokojenost vyvolala v roce 1998 občanskou válku, do které se zapojily i sousední státy. Díky mezinárodním prostředníkům se podařilo zastavit boje a domluvit mírovou dohodu, na kterou přišli dohlížet vojáci západoafrických mírových sil ECOMOG. Jedním z důsledků bylo, že ze země musel odejít prezident „Nino“ Veira.

Zdálo se, že země začíná směřovat k demokracii, i díky tomu obdržela půjčku od Mezinárodního měnového fondu. Nové volby se však odehrály v atmosféře pokračujícího násilí, v nepřehledném konfliktu byl zabit Ansumane Mané, jeden z hlavních strůjců občanské války. Takto poznamenané volby vyhrála Strana společenské obnovy (Partido para a Renovação Social), doposud vládnoucí PAICG obsadila až třetí příčku. Prezidentské volby vyhrál Kumba Yala, jehož nominovala Strana společenské obnovy PRS. Začátkem nového Milénia byla Guinei-Bissau pozastavena podpora od Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, protože země nedokázala plnit podmínky pomoci.

Prezident koncem roku 2002 rozpustil parlament s tím, že nové volby vyhlásí začátkem dalšího roku. Slíbené volby však třikrát odložil, to byla pověstná poslední kapka pro armádu, která má v Guinei-Bissau neotřesitelnou pozici. Nekrvavý armádní převrat v půli září roku 2003 svrhl prezidenta, všechny důležité posty v zemi obsadila vojenská junta, která slíbila, že předá moc demokraticky zvolenému prezidentovi a vládě. Volby skutečně v květnu 2004 proběhli a opět vynesli k moci PAICG, prezidentské volby vyhrál „Nino“ Veira, navrátivší se z portugalského exilu.

Na drogové cestě

Nový prezident pokračoval ve své původní politice, která měla ke stabilizaci poměrů v zemi daleko, krátce po svém nástupu do úřadu odvolal vládu premiéra Carlose Gomese Juniora. O rok později se země opět zapletla do konfliktu v jižním Senegalu. Touto dobou začal v zemi vzrůstat vliv jihoamerických obchodníků s drogami, kterým vyhovovala nestabilní vláda v Guinei-Bissau. Celá západní Afrika je důležitou zastávkou na cestě jihoamerického kokainu do Evropy. Nelegální transfer probíhá hlavně letecky pomocí malých letadel, která jsou schopná přistát na krátké dráze.

Pro obchodníky s kokainem je důležité mít bezpečné krytí od ozbrojených složek státu. Počet vysokých armádních činitelů Guinei-Bissau obviněných EU a Spojenými státy z podpory pašeráků kokainu nasvědčuje, že narkomafie našla v zemi hodně spolupracovníků. Peníze pocházející z nelegálního obchodu s drogami zároveň výrazným způsobem ovlivňují politiku v zemi.

Nakolik měla narkomafie podíl na dvou atentátech spáchaných na prezidenta „Nino“ Veiru není možné přesně určit. Prezident měl dlouhé měsíce před druhým atentátem, vleklé spory s náčelníkem generálního štábu ozbrojených sil generálem Tagme Na Waie. Je pravděpodobné, že právě on stál za prvním neúspěšným atentátem na prezidenta. V březnu 2009 to však byl generál Waie, který podlehl bombovému útoku, skupina jeho věrných usoudila, že za tím stojí prezident, a proto byl zhruba o hodinu později zastřelen.

Nové prezidentské volby konané v červnu 2009 se neobešly bez násilnosti, policií byl dokonce zastřelen jeden z prezidentských kandidátů. Volby vyhrál kandidát PAIGC Malam Bacai Sanha, tolik potřebné stability se však země nedočkala. Naopak, pokračující nestabilita donutila Evropskou unii zrušit misi, která se snažila reformovat ozbrojené složky Guinei-Bissau, tak aby mohly lépe čelit obchodu s drogami. Ze stejného důvodu pozastavila EU část své materiální pomoci pro zemi o půl roku později.

Začátkem roku 2012 zemřel v pařížské nemocnici prezident Malam Bacai Sanha, bylo proto nutné vyhlásit nové prezidentské volby. Ty se konaly v dubnu 2012, první kolo vyhrál dosavadní premiér Carlos Gomes Junior s takovým náskokem, že se stal jasným favoritem druhého kola. K němu však již nedošlo, 12. dubna armáda Gomesovu vládu svrhla. Horký kandidát na prezidenta si armádu pohněval svou snahou o její reformu, která měla omezit její početní stavy a vliv na politiku. Premiér prý rovněž armádním špičkám vytýkal jejich zapojení do obchodu s kokainem.

Obavu, že se aktivity latinskoamerických pašeráků drog v zemi po převratu zvýší, vyjádřila i Rada bezpečnosti OSN. Další události jí daly za pravdu, v dubnu 2013 zatkla DEA (protidrogová agentura USA) bývalého šéfa námořnictva Guineje-Bissau a obvinila z podílu na obchodu s drogami. Ministerstvo spravedlnosti USA rovněž obvinilo šéfa armády generála Antonio Indjai ze spolčení s narkobarony a z dodávek zbraní kolumbijským rebelům.

Nový začátek?

V dubnu 2014 proběhly parlamentní volby, které opět vyhrála PAIGC, zisk 57 křesel ve 102 členném parlamentu znamenal absolutní většinu. O měsíc později vyhrál druhé kolo prezidentských voleb ekonom a bývalý ministr financí José Mário Vaz, kandidát za PAIGC.

Vládě se podařilo zvládnout problém s nevyplacenými mzdami pracovníků veřejného sektoru. Premiér úspěšně vylepšuje pošramocené mezinárodní renomé země. V lednu 2015 navštívil Kapverdské ostrovy a o dva měsíce později Angolu ve snaze normalizovat napjaté vztahy od dob převratu z 12. dubna 2012.

O měsíc později pochválili Guineu-Bissau zástupci Mezinárodního měnového fondu, za dobré makroekonomické výsledky země. Koncem března premiér uspěl v Bruselu, kde Guinea-Bissau získala doposud největší půjčku ze strany EU v dějinách země. Na základě desetileté rozvojové strategie, bude zemi poskytnuta miliarda eur, s tím že polovina z této hodnoty je poskytována ve formě daru.

Je zřejmé, že světové společenství hodnotí kladně dosavadní aktivity guinejské vlády, v níž vyniká charismatický premiér Domingos Simões Pereira. Tento jedenapadesátiletý stavební inženýr získal své vysokoškolské vzdělání jako stipendista v bývalém Sovětském svazu, své zahraniční zkušeností sbíral jako výkonný tajemník Společenství zemí portugalského jazyka (CPLP), kde působil až do roku 2012.

Po dlouhém období nestability má vláda Guineje Bissau šanci zlepšit život svých obyvatel, její úspěch však závisí na mnoha faktorech. Nejdůležitější určitě bude, jaký vztah k vládě budou mít ozbrojené složky země, na které mají velký vliv jihoameričtí narkobaroni. Vláda musí ukázat, že je schopná omezit transfer drog, které přes území Guineje Bissau proudí do Evropy.

V momentě, kdy však nemá armádu a bezpečnostní složky plně pod kontrolou, je pro vládu obtížné dělat radikální kroky. Pokud by totiž svou reformu uspěchala, může zanedlouho čelit státnímu převratu. Na druhou stranu světové společenství nebude na hmatatelné výsledky čekat do nekonečna, záhy se tak může prezident a premiér dostat mezi dva mlýnské kameny.

Vláda rovněž musí zlepšit fungování základních služeb státu pro své občany a distribuovat je tak, aby nezvyšovala napětí mezi jednotlivými etniky. Případná radikální ekonomická reforma, která by zvyšovala sociální zátěž pro obyvatele, není v tuto chvíli na místě, neboť většina obyčejných lidí už tak žije na hranici bídy. Pro vládu je také důležitým úkolem boj proti korupci, jelikož země je podle Transparency International na 161. místě ze 175. posuzovaných zemí.

V neposlední řadě musí vládnout shoda mezi vládou a prezidentem, který má v politickém systému země pravomoc ji odvolat. Na cestě ke stabilitě Guineje - Bissau čeká současnou vládu ještě dlouhá cesta, nakolik bude úspěšná, ukáže až budoucnost.

O autorovi:

Petr Sobotka je interní doktorand Katedry politologie UHK

Zdroje:

Jan Klíma – Dějiny Guinei-Bissau
Jan Klíma – Poslední koloniální válka
Jose Vicente Lopez – Bastidores Independencia
Fafali Koudawo – Cabo Verde e Guiné-Bissau: Da democracia revolucionária a democracia liberal

BBC

http://www.bbc.com/news/10324206
http://www.bbc.com/news/world-europe-10871260
http://www.bbc.com/news/world-africa-13579838
http://www.bbc.co.uk/portuguese/noticias/2009/03/090302_bissaupresidentemorto.shtml

Deutsche Welle

http://www.dw.de/aten%C3%A7%C3%A3o-internacional-cai-um-ano-ap%C3%B3s-ogolpe-militar-de-estado-na-guin%C3%A9-bissau/a-16738461
http://www.dw.de/regresso-de-carlos-gomes-j%C3%BAnior-gera-diversas-rea%C3%A7%C3%B5esna-guin%C3%A9-bissau/a-17016982
http://www.dw.de/fmi-d%C3%A1-nota-positiva-%C3%A0-guin%C3%A9-bissau/a-18284210
http://www.dw.de/primeiro-ministro-guineense-encorajado-com-apoio-financeiro-semprecedentes/a-18342551

Radio e Televisão de Portugal e outras fontes portugueses

http://www.rtp.pt/noticias/index.php?article=544527&tm=7&layout=122&visual=61
http://www.portugues.rfi.fr/africa/20130412-guine-bissau-um-ano-apos-o-golpe
http://www.publico.pt/mundo/noticia/paigc-ganha-legislativas-na-guinebissau-presidenciais-vaoter-segunda-volta-1632577
http://www.publico.pt/mundo/noticia/posse-de-novo-presidente-marca-regresso-daguinebissau-a-democracia-1660274