International Law Reflections

21.02.2018 | Miroslav Tůma
Nepovede realizace plánovaných záměrů Trumpovy administrativy v oblasti jaderných zbraní ke snížení prahu možnosti vypuknutí jaderné války?
Koncem prvního roku svého působení administrativa prezidenta Donalda Trumpa postupně seznámila americkou a světovou veřejnost s hlavními bezpečnostními doktrinálními dokumenty. V prosinci 2017 publikovala „Národní bezpečnostní strategii USA“ a v lednu 2018 „Shrnutí Národní obranné strategie USA 2018“, jejíž celkové znění má utajovaný charakter. „Nová Jaderná doktrína 2018“ byla zástupci Ministerstva obrany USA představena na tiskové konferenci dne 2. 2. 2018. Více o zmíněných dokumentech a bezpečnostních hrozbách, kterým Spojené státy čelí, se dozvíte v mezinárodně právní reflexi Miroslava Tůmu.
15.02.2018 | Veronika Bílková
Začátek konce privilegií stálých členů Rady bezpečnosti?
Je autorita stálých členů Rady bezpečnosti OSN (tzv. velká pětka), získaná v polovině 20. století, v úpadku? Začala již Velká pětka ztrácet některá neformální privilegia, která požívala po dobu více než sedmdesáti let? Dojde následně k omezení, či dokonce úplnému zrušení, i privilegií formálních? Dát na tyto otázky kladnou odpověď by bylo příliš troufalé. Přesto existují náznaky toho, že privilegovaná pozice členů Velké pětky již není přijímána bez výhrad. Veronika Bílková ve své mezinárodněprávní reflexi analyzuje jejich současné postavení.
22.01.2018 | Veronika Bílková
Kontroverzní otázka Jeruzaléma z pohledu mezinárodního práva
Jakou má institut uznání oporu v mezinárodním právu a existuje vůbec něco jako akt uznání hlavního města? Začtěte se do nejnovější reflexe Veroniky Bílkové a seznamte se s tím, jakým způsobem si Izrael nárokuje Jeruzalém, který je podstatnou částí mezinárodní komunity považován za hlavní město obou států - tedy státu Izrael a budoucího státu Palestina. V neposlední řadě se také dozvíte, jaké jsou argumenty Trumpovy administrativy pro přesunutí amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, které sama autorka kriticky analyzuje. 
23.12.2017 |
Varovné slyšení senátního výboru USA k prezidentově oprávnění zahájit jaderný útok
Po některých kontroverzních vyjádřeních prezidenta Donalda Trumpa o případném použití jaderných zbraní v souvislosti s eskalujícím sporem s KLDR, vzrostlo mezi americkými kongresmany, bez ohledu na stranickou příslušnost, znepokojení nad touto možností.
23.12.2017 | Veronika Bílková
Zločin agrese znovu na scéně
Mezinárodněprávní reflexe Veroniky Bílkové shrnuje vývoj snah o stíhání zločinu agrese na mezinárodní úrovni a následně představuje některé z limitů, jimiž současná úprava trpí.
09.11.2017 |
Americký prezident Donald Trump a „nejhorší“ dohoda
Mezinárodněprávní reflexe Miroslava Tůmy, zabývající se problematikou dohody o íránském jaderném programu. 
09.11.2017 | Tamás Lattmann
Kurdistán a Katalánsko jako dva nové státy?
Dilema mezi svrchovaností a právem na sebeurčení.
07.11.2017 | Veronika Bílková
"Horký brambor" Carles Puigdemont
V pátek 27. října 2017 přikročil parlament autonomního společenství Katalánsko k dlouho očekávánému a velmi obávanému vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Učinil tak schválením deklarace o nezávislosti, kterou zveřejnil předseda katalánské autonomní vlády Carles Puigdemont již 10. října, následující dva týdny ale dokument zůstával stranou a sloužil jako nástroj nátlaku na španělskou vládu.
30.10.2017 | Tamás Lattmann
Kurdistan and Catalonia as new states? Caught between sovereignty and peoples’ right to self-determination
During recent weeks, two major referenda have taken place with serious ambition: to create new states by secession, one in Catalonia in Spain, one in the Kurdish territory in Iraq. The current analysis sheds light to the international legal background of similar situations and their possible consequence under the current legalpolitical circumstances.
30.10.2017 |
Katalánsko na rozcestí. Nebo na scestí?
V pátek 27. října 2017 přikročil parlament autonomního společenství Katalánsko k dlouho očekávánému a velmi obávanému vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Učinil tak schválením deklarace o nezávislosti, kterou zveřejnil předseda katalánské autonomní vlády Carles Puigdemont již 10. října, následující dva týdny ale dokument zůstával stranou a sloužil jako nástroj nátlaku na španělskou vládu. Nyní již byl Rubikon překročen a katalánský parlament deklaraci formálně přijal. Stalo se tak velmi těsnou většinou 70 hlasů ve 135-tičleném orgánu (10 poslanců hlasovalo proti, dva se zdrželi, zbytek se jednání na protest nezúčastnil). Výsledek dobře ukazuje, že významné dělicí čáry v současné době nevedou jen mezi Španělskem a Katalánskem, ale i napříč katalánskou společností samotnou.


1 2 3 4 5

Doporučujeme

Tvrdý vojenský postup Izraelské armády
15.5. 2018 Marek Čejka od ČT24 dostal několik okruhů a dotazů ...
a
   ...

Nejčtenější

CfP: New Approaches to Foreign Policy Analysis of the Central European States
 Want to dig deeper into the study of Central Europe? Join us for ...
Chatardová: „Potřebujeme aktivní zapojení všech“
Marie Chatardová je česká diplomatka, která byla v roce 2017 zv...