Chatardová: „Potřebujeme aktivní zapojení všech“

26. 3. 2018 se v Černínském paláci uskutečnilo přípravné setkání ECOSOCu za účasti zástupkyně generálního tajemníka Organizace spojených národů Aminy Mohammed, předsedy Valného shromáždění OSN Miroslava Lajčáka či českého ministra zahraničních věcí v demisi Martina Stropnického. Jakožto předsedkyně ECOSOCu, Chatardová předsedala i tomuto setkání s názvem „Cesta k udržitelným, odolným a inkluzivním společnostem skrze zapojení všech.“

Tématem přípravného setkání Ekonomické a sociální rady Organizace spojených národů je "Cesta k udržitelným, odolným a inkluzivním společnostem skrze zapojení všech." Nezdá se Vám již samotný název poněkud komplikovaný? Co je hlavním cílem dnešního přípravného setkání?

Cílem toho setkání je poselství, abychom učinili náš svět lepším. Abychom naplnili Agendu 2030, tak potřebujeme aktivní zapojení všech. Není to pouze o rozhodnutí vlád, není to pouze o tom, že se v New Yorku světoví leadeři dohodli na nějakém plánu, ale je to o tom, že každý občan, neziskové organizace, akademický sektor, business, musí být do toho zapojení a musí si uvědomit, že se to týká jejich každodenního života

Na které z Vámi zmíněných skupin podle Vás leží největší zodpovědnost? Na politicích, na velkých korporacích či na zástupcích z řad lidu?

Já myslím, že se to takhle nedá říct. Musí to být výsledek kolektivního úsilí. Svým způsobem byznysmen je také občan, to znamená, že jde zejména o občany, ale o občany v jejich různých pozicích a různých situacích. Konec konců i politici jsou občané.

Na panelu jste zmínila, že občané se musí zapojovat. Je podle Vás pro občana legitimní se o věci veřejné vůbec nestarat?

Každý má právo se rozhodnout podle vlastního cítění a vlastního přesvědčení a je to tak určitě dobře. Slovo "musí" není úplně v tom slova smyslu, jakože by to byl diktát. Mělo by to však být součástí našeho občanského uvědomění. Víte, já mám pocit, že začínáme mít v Evropě takovou nějakou představu, že vše je dané, všechno je automatické, ale ono to tak není a lidé mají tendenci zapomínat. Měli bychom si připomenout a uvědomit si, že to skutečně není tak automatické a že, i když se většinou máme dobře, přestože neustále na něco nadáváme, ale ve světovém měřítku se máme dobře, tak že bychom se ale měli přičinit o to, abychom se mohli mít ještě lépe a také o to, aby i jinde na zeměkouli se lidé měli lépe.

Koncem ledna proběhlo pod hlavičkou ECOSOC fórum mládeže. Jak hodnotíte zapojení mladých lidí do společnosti?

Myslím si, že z hlediska fóra, které jsme organizovali, tak zapojení mladých je větší a větší. My jsme měli téměř tisíc delegátů a byli to mladí lidé z celého světa, bylo tam i poměrně hodně ministrů a bylo to koncipováno tak, aby mohl být skutečný interaktivní dialog mezi nimi, ale co jsme také udělali poprvé, je virtuální participace, která umožnila účast mladým lidem, kteří se z jakéhokoliv důvodu, třeba i z nedostatku finančních prostředků anebo i kapacitního, nemohli do NY osobně přijet. Dále jsme udělali poprvé komunikační strategii, aby se o tom fóru vědělo. Zejména jsme se snažili vytvořit jakousi síť, která se bude neustále rozšiřovat, tak aby ti mladí lidé, kteří již něco dokázali, přišli s nějakým nápadem, nebo chtějí něco dokázat, tak aby vlastně se mohli jako sněhová koule na to nabalovat a jít příkladem a strhnout ty ostatní v tom, že to má smysl.

Předpokládejme, že si tento rozhovor čte aktivní mladý člověk zajímající se o udržitelnost. Kam by podle vás konkrétně měl směřovat svou energii?

Naprosto všechno, co každý konkrétní mladý člověk považuje za důležité, protože my mluvíme o Agendě 2030, o 17 cílích, 169 podcílích, ale cokoliv, co děláte pro vaši komunitu nebo pro lepší život nebo pro to, aby si lidé více uvědomili, že mohou něco dělat, tak je důležité, tak vlastně tím naplňujete tu agendu 2030. Takže já nemohu říct, že mladí lidé se mají teď zrovna vrhnout na cíl číslo 1 nebo na cíl číslo 2, prostě mají dělat to, co považují za dobré a důležité pro společnost.

Zde na panelu jste také zmínila, že je důležité si uvědomit, že i náš každodenní život má velké dopady na udržitelnost. Jak vy v každodenním životě jdete ostatním příkladem a co děláte vy osobně pro udržitelnost ve svém každodenním životě?

Tak já to teď mám poměrně jednoduché, protože z titulu předsedání ECOSOCu vlastně ta práce sama o sobě k tomu vede a každý den se podílím na rozhodování věcí, mluvím na různých konferencích, organizujeme velká fóra, a to všechno je vlastně přínosem k tomu udržitelnému rozvoji.

V knihově ÚMV k tématu dále naleznete např.:

SHARP, Walter Rice - The United Nations Economic and Social Council - https://goo.gl/PWDoiB

FINER, Herman. The United Nations Economic and Social Council - https://goo.gl/s1DSqX

Generation V4 : the youth perspective - https://goo.gl/f5XbPb