Ústav mezinárodních vztahů

Jak realizovat rozvojovou spolupráci po vstupu do EU?
Nový zákon o veřejných zakázkách ruší výjimku z uplatňování pravidel pro veřejné zakázky pro projekty rozvojové spolupráce. Systém rozvojové spolupráce je nutné transformovat tak, aby byl s novým právním prostředím kompatibilní.

Nová strategie ČR vůči Středomoří a Blízkému Východu
Po skončení studené války došlo k marginalizaci regionu Středomoří a Blízkého východu z politické a ekonomické oblasti, protože veškerý zájem ČSFR a ČR se přenesl na země EU a USA.

Jak vyhodnocovat bezpečnostní hrozby a rizika
Od skončení studené války se ve světě i v ČR trvale diskutuje o pojmech bezpečnostní hrozba a riziko. Významným mezníkem se stala Římská deklarace NATO o míru a spolupráci (listopad 1991). Ta se pod vlivem zásadní změny mezinárodní situace zcela odklonila od pojmu hrozba, protože od té doby byl po čtyři desetiletí spojován výlučně s Varšavskou smlouvou a zejména pak se SSSR. Pojem hrozba nahradila výrazem bezpečnostní riziko (Security Risk) či bezpečnostní výzva (Security Challenge).

Česko-čínské vztahy: od bezradnosti k aktivní politice
Po pádu totality po roce 1989 a přerušení vazby na SSSR získala česká strana příležitost vytvářet vlastní politiku vůči ČLR. Česká republika nemá politické zájmy na Dálném východě, prioritou vůči ČLR je udržet přijatelné vztahy s pekingským režimem a participovat na čínském ekonomickém boomu. Ekonomické výsledky česko čínských kontaktů jsou však neuspokojivé. Česká strana nedokázala uplatnit své exporty na čínském trhu, který byl chráněn vysokými cly, množstevními kvótami a řadou jiných protekcionistických opatření.

Evropeizace KSČM mezi ortodoxií a eurokomunismem?
KSČM se stala často diskutovaným tématem české politiky a publicistiky. Stabilizovala a posílila svou pozici na české politické scéně, v posledních letech se před ní otevírá i regionální a evropský rozměr politického působení a to zejména se vstupem České republiky do EU.

Podpora vnějších ekonomických vztahů v ČR
Politiku podpory vnějších ekonomických vztahů (VEV) lze chápat ve dvojím smyslu: jako součást zahraniční politiky státu a zároveň jako nedílný prvek celkové domácí hospodářské politiky. Uvedenou politiku v určité formě a s větší či menší intenzitou realizuje naprostá většina států světa. Státy s vyspělou tržní ekonomikou, mezi něž ČR svým vstupem do EU prakticky již bez výhrad náleží, zpravidla na tomto poli provádějí velmi intenzivní a cílevědomou politiku.

The European Union and conflict prevention
The European Union and conflict prevention: More specific commitments needed

Národní bezpečnostní strategie USA a ČR
Národní bezpečnostní strategie USA (NBS), představená v září 2002, je programovým politickým dokumentem, kterým má každá americká administrativa osvětlit hlavní principy své bezpečnostní politiky Kongresu. Je to dokument zaměřený především na americkou veřejnost, ale slouží zároveň jako deklaratorní dokument i vůči okolnímu světu.

Jak utvářet Evropu: konvenčně nebo konventně?
Evropská unie před časem začala pociťovat akutní potřebu zásadní institucionální změny. Této změny je zapotřebí jak v důsledku vnitřních problémů Unie, tak v souvislosti s chystaným rozšířením o země střední a východní Evropy. Po trpkých zkušenostech s konvenční metodou smluvní reformy, tj. s mezivládními konferencemi, se Unie rozhodla použít metodu nekonveční. Tou se stala metoda konventu.

Obtížný boj s mezinárodní organizovanou kriminalitou v ČR
Vstup do demokratického světa byl pro naši zemi zároveň i krokem do světa mezinárodního zločinu, který dnes operuje v globálních dimenzích. Místní podsvětí v ČR se střetává s kriminálními seskupeními z území bývalého Sovětského svazu, Balkánu, Itálie a západní Evropy, Asie, Latinské Ameriky, Středního východu, Subsaharské Afriky, a společně s nimi vytváří nový, daleko rozvinutější “průmysl zločinu”.