International Law Reflections

18.09.2018 | Miroslav Tůma
Dva významné summity prezidenta Trumpa a očekávání ohledně jaderného odzbrojování
Americký prezident Donald Trump se letos poněkud překvapivě setkal se dvěmi nejvyššími představiteli zemí, se kterými mají USA dlouhodobé bezpečnostní problémy. V červnu se setkal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Singapuru a v červenci s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Helsinkách. Předmětem schůzek byl společný jaderně-zbrojní jmenovatel.
29.06.2018 | Miroslav Tůma
Kontroverzní odstoupení USA od íránské jaderné dohody a jeho mezinárodní dopady
Americký prezident Donald Trump splnil 8. 5. 2018 avizovanou hrozbu a tentokrát již neudělil ověření o plnění íránské jaderné dohody Kongresu USA. Dokument dlouhodobě označoval za „nejhorší dohodu“ z doby předchozí Obamovy demokratické administrativy. K negativnímu rozhodnutí došel i přes pravidelné kladné ocenění jejího plnění Íránem na základě inspekčních kontrol Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
21.02.2018 | Miroslav Tůma
Nepovede realizace plánovaných záměrů Trumpovy administrativy v oblasti jaderných zbraní ke snížení prahu možnosti vypuknutí jaderné války?
Koncem prvního roku svého působení administrativa prezidenta Donalda Trumpa postupně seznámila americkou a světovou veřejnost s hlavními bezpečnostními doktrinálními dokumenty. V prosinci 2017 publikovala „Národní bezpečnostní strategii USA“ a v lednu 2018 „Shrnutí Národní obranné strategie USA 2018“, jejíž celkové znění má utajovaný charakter. „Nová Jaderná doktrína 2018“ byla zástupci Ministerstva obrany USA představena na tiskové konferenci dne 2. 2. 2018. Více o zmíněných dokumentech a bezpečnostních hrozbách, kterým Spojené státy čelí, se dozvíte v mezinárodně právní reflexi Miroslava Tůmu.
15.02.2018 | Veronika Bílková
Začátek konce privilegií stálých členů Rady bezpečnosti?
Je autorita stálých členů Rady bezpečnosti OSN (tzv. velká pětka), získaná v polovině 20. století, v úpadku? Začala již Velká pětka ztrácet některá neformální privilegia, která požívala po dobu více než sedmdesáti let? Dojde následně k omezení, či dokonce úplnému zrušení, i privilegií formálních? Dát na tyto otázky kladnou odpověď by bylo příliš troufalé. Přesto existují náznaky toho, že privilegovaná pozice členů Velké pětky již není přijímána bez výhrad. Veronika Bílková ve své mezinárodněprávní reflexi analyzuje jejich současné postavení.
22.01.2018 | Veronika Bílková
Kontroverzní otázka Jeruzaléma z pohledu mezinárodního práva
Jakou má institut uznání oporu v mezinárodním právu a existuje vůbec něco jako akt uznání hlavního města? Začtěte se do nejnovější reflexe Veroniky Bílkové a seznamte se s tím, jakým způsobem si Izrael nárokuje Jeruzalém, který je podstatnou částí mezinárodní komunity považován za hlavní město obou států - tedy státu Izrael a budoucího státu Palestina. V neposlední řadě se také dozvíte, jaké jsou argumenty Trumpovy administrativy pro přesunutí amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, které sama autorka kriticky analyzuje. 
23.12.2017 |
Varovné slyšení senátního výboru USA k prezidentově oprávnění zahájit jaderný útok
Po některých kontroverzních vyjádřeních prezidenta Donalda Trumpa o případném použití jaderných zbraní v souvislosti s eskalujícím sporem s KLDR, vzrostlo mezi americkými kongresmany, bez ohledu na stranickou příslušnost, znepokojení nad touto možností.
23.12.2017 | Veronika Bílková
Zločin agrese znovu na scéně
Mezinárodněprávní reflexe Veroniky Bílkové shrnuje vývoj snah o stíhání zločinu agrese na mezinárodní úrovni a následně představuje některé z limitů, jimiž současná úprava trpí.
09.11.2017 |
Americký prezident Donald Trump a „nejhorší“ dohoda
Mezinárodněprávní reflexe Miroslava Tůmy, zabývající se problematikou dohody o íránském jaderném programu. 
09.11.2017 | Tamás Lattmann
Kurdistán a Katalánsko jako dva nové státy?
Dilema mezi svrchovaností a právem na sebeurčení.
07.11.2017 | Veronika Bílková
"Horký brambor" Carles Puigdemont
V pátek 27. října 2017 přikročil parlament autonomního společenství Katalánsko k dlouho očekávánému a velmi obávanému vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Učinil tak schválením deklarace o nezávislosti, kterou zveřejnil předseda katalánské autonomní vlády Carles Puigdemont již 10. října, následující dva týdny ale dokument zůstával stranou a sloužil jako nástroj nátlaku na španělskou vládu.


1 2 3 4 5

Doporučujeme

Interview with Jefim Pivovar
On June 7, 2018, the first Czech-Russian Discussion Forum took plac...
Women’s Rights in Saudi Arabia
Saudi Arabia is known as one of the most autocratic countries in th...

Nejčtenější

Is global politics approaching a perilous interregnum?
Mezinárodní Politika has established cooperation with the Peace R...
Ruth Ferrero-Turrión, Our New Think Visegrad Fellow
The Institute of International Relations Prague has a new visiting ...