Komentáře

16.10.2019 | Pavel Havlíček
Rusko je zpátky v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. A co my teď s tím?
Na začátku října byla Rada Evropy a její Parlamentní shromáždění (PACE) ve Štrasburku svědky plnohodnotného návratu ruské delegace zpět do jejích struktur. Tímto krokem do určité míry vyvrcholila krize celé instituce, která probíhala několik posledních měsíců v souvislosti s ruským porušováním pravidel Rady Evropy a neplacením členských příspěvků. K tomu se Rusko rozhodlo po odebrání hlasovacích práv jeho parlamentní delegaci, které bylo ze strany většiny delegátů PACE prosazeno v roce 2014 kvůli pokračující agresi na východě Ukrajiny a nelegální anexi Krymu. Co však tento návrat znamená pro Radu Evropy a její budoucnost? Znamená to skutečně konec kredibility této sedmdesátileté instituce, jak tvrdí mnozí, nebo nám tato situace nabízí i určité příležitosti pro změnu do budoucna?
01.10.2019 | Michal Pazič
V4 v Bielom dome
Od marca až do júna 2019 navštívili Biely dom všetci predstavitelia krajín Vyšehradskej štvorky (ďalej len „V4“). Traja premiéri a jeden prezident boli bilaterálne prijatí u prezidenta Trumpa. Každá delegácia sa snažila voči primárnemu partnerovi čo najlepšie prezentovať svoju pozíciu. Je tiež na mieste zhrnúť, aký význam to pre priestor V4 (ako celok) má. Ak opomenieme formálny slovník minulej a budúcej spolupráce medzi krajinami ostáva niekoľko spoločných menovateľov. Všetky štyri stretnutia mali dva rozmery spoločnej negociácie: bezpečnosť a ekonomiku.
Propuštění Oleha Sencova: První krok k míru?
Ukrajinský režisér Oleh Sencov se stal symbolem ukrajinských politických vězňů držených Kremlem. Jeho příběh sledoval celý svět. V ruském vězení strávil více než pět let. V sobotu 7. září byl po dlouhém vyjednávání společně s 34 dalšími vězni propuštěn. Kyjev na oplátku Moskvě vrátil stejný počet zadržovaných Rusů. Donald Trump o této výměně na svém twitteru napsal, že se možná jedná o „první gigantický krok k míru“. Je tomu ale tak? Zasedne teď nový ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s Vladimirem Putinem k jednomu stolu?
19.09.2019 | Nikita Odintsov
Nový zdroj nestability na Severním Kavkaze: příčiny a možné důsledky
Ruským bezpečnostním orgánům se v posledních několika letech podařilo značně limitovat teroristickou hrozbu na Severním Kavkaze. Byť problém projevů radikálního islámu nadále trvá, pozornost začaly vyžadovat další konflikty, které byly doposud z větší části přehlíženy. Jedním z nich je dlouhotrvající spor o hranici mezi Ingušskem a Čečenskem.
11.09.2019 | Vilém Řehák
Ukradené volby a iluze změny v DR Kongo
Poslední srpnové pondělí byla v Demokratické republice Kongo osm měsíců po volbách jmenována nová vláda. Zdlouhavost jednání naznačuje složité soužití mezi pokračující vládnoucí koalicí a novým prezidentem z řad opozice. Jak číst události posledního roku?
30.07.2019 | Aleš Vrbata
Trump a Bolsonaro, druhé dějství: dynastická zahraniční politika?
Brazilský prezident Jair Bolsonaro se nechal slyšet, že svého syna navrhne na post velvyslance ve Washingtonu poté co jeho kancléř a ministr zahraničí Ernesto Araújo odvolal velvyslance Sérgio Amarala. Eduardo Bolsonaro sdílí krajně pravicové postoje svého otce. To mu může v Senátu – který má schválit jeho jmenování – ublížit. Prezidentský syn v roli ambasadora by posílil ideologický krajně pravicový bolsonarismus. Současně by však ve světě posílil dojem závislosti Brazílie na Washingtonu. 
02.07.2019 | Barbora Paulová
Antiislámská politika ve Skandinávii
V posledních několika letech se po celé Evropě prosazuje část veřejnosti (laické i politicky působící), která se zásadně staví proti přistěhovalectví. V programech politicky organizované části veřejnosti se pak mluví o přistěhovalectví jako takovém, ale většinou se staví prakticky pouze proti migraci muslimů. V Dánsku to můžeme bezpochyby pozorovat u politické strany Dansk Folkeparti, ale o tom později. Podobné tendence jsou i v nám známém českém prostředí, i když mnohem méně výrazné. V severských zemích se proti migrantům staví více stran a hnutí než v českém prostředí, především kvůli tomu, že se jich to mnohem více dotýká, migranti často cíleně cestují právě do těchto zemí. Ve Skandinávii je také vyřešena řada problémů, kterými se jiné země musí nadále zabývat, proto se skandinávské politické strany mohou více soustředit na téma migrace. Migrace je navíc v severských zemích jakýmsi politickým evergreenem, dříve se strany zabývali „gæstarbejdery“, dnes svou pozornost zaměřili na muslimské uprchlíky.
Georgian Perspective of The August 2008 War
Following the collapse of the Soviet Union, 15 new states had emerged and started settling themselves on the global arena, changing the geopolitical condition of the world. Nevertheless, for some post-Soviet little states, it was difficult to discard the Russian shadow in the domestic as well as the foreign policy. Georgia, a neighbor state of the “Russian bear”, had been struggling to gain sovereignty and function independently. However, when the leader of the Rose Revolution, Mikheil Saakashvili, took rule of the country in 2004, a new era in the Georgian history started, shifting the country’s orientation to the West. Driven by a will to have stronger allies, the Western course of Georgia evolved to a motivation to become a member of the North Atlantic Treaty Organization, NATO. Consequently, the ties between Georgia and Russia had crumbled, causing a discontent of the big neighbor, which, later, turned into a war, known as the August War.
12.06.2019 | Thomas Kennedy
24.05.2019 | Tomáš Nalejvač
Litevské prezidentské volby
Pobaltí je regionem, kterému v Evropě není stále věnována, navzdory ekonomickému růstu a stabilnímu politickému prostředí, zasloužená pozornost. V letošním roce však vedle estonských parlamentních voleb, je to právě Litva, která rozhoduje o svém dalším směřování nejen v zahraniční, ale především v domácí politice.


1 2 3 4 5 6 7 8 ... 8

Mezinárodní politika

On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře

Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.

Ročník

Redakce

Šéfredaktorka: Tereza Soušková
e-mail: souskova@iir.cz
Více o redakci zde.

Vydavatel:
Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.,
Nerudova 3, 118 50
Praha 1 - Malá Strana


Doporučujeme

Rusko je zpátky v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. A co my teď s tím?
Na začátku října byla Rada Evropy a její Parlamentní shromá...
V4 v Bielom dome
Od marca až do júna 2019 navštívili Biely dom všetci predstavi...

Nejčtenější

Ústav mezinárodních vztahů mění po 19 letech vizuální styl
Ústav mezinárodních vztahů v Praze začíná ode dneška použ...