Komentáře

10.04.2019 | Floris van Doorn
Governmentality, Immigration, and Brexit
Governmentality, Immigration, and Brexit; or the Extraordinary Tale of a One-nation Tory Stitch-up Once upon a time a group of waning imperial powers decided, in the wake of the most egregious manifestation of imperial carnage on their home soil, to try and overcome their own internal squabbles by bundling their powers through the formation of a European association. Although this so-called European Union long flourished and steadily expanded in size, one member-state by the name of the United Kingdom, itself a reluctant latecomer to the club, had grown increasingly anxious of the union it had once voluntarily joined. The European Union, or so the British said, had over the years been unmasked as a German-led gargantuan monster that had slowly eaten away their cherished sovereignty. Even though most of the other nations disagreed with this reading of events, they had nonetheless generally been susceptible to these recurring episodes of British bluster. Yet despite having gradually granted them an array of concessions, ranging from a ‘rebate’ to a seemingly endless list of ‘opt-outs’, the British only grew more discontented. They hence decided to hold a referendum to settle the question of British membership to the Union once and for all. Upon hearing that it was ‘the will of the British people’ to become the first nation to leave their European Union, the remaining members could only muster one unified yet baffled response: how on earth did this happen?
27.03.2019 | Barbara Háberová
Social media as new source of soft power
Around three decades ago, American political scientist and professor from Harvard University Joseph Nye put forth idea called „soft power“, a concept that caught fire and went on to define the post-Cold war era. This type of power is not based on military resources, which are classified under "hard power". Joseph Nye defined term soft power as the ability of a country to persuade others to do what it wants without force or coercion. In recent years many different organizations, NGOs, companies or political groups have also shown a diplomatic activity with soft power approach. This development should be jointed with the extension of the public diplomacy, a diplomacy targeting a wide variety of non-institutional audiences. It brings together a range of propaganda practices aimed at manipulating the perception of foreign audiences to enrich national interests. The digital age and social media amplify the ethical dilemmas inherent in public diplomacy practices.
17.03.2019 | Eugenio Sánchez
Současná Jižní Amerika: pravicová restaurace moci?
Loňské vítězství Jaira Bolsonara v brazilských prezidentských volbách vyvolalo velké kontroverze a dostalo se do povědomí světové veřejnosti jako potenciální hrozba pro největší jihoamerickou zemi. Tato událost má nicméně regionální přesah. Byť je Bolsonaro svou rétorikou zdaleka nejradikálnějším vládnoucím pravicovým politikem v Jižní Americe a svůj obdiv projevil kromě brazilské diktatury z druhé poloviny minulého století také chilskému diktátorovi Augustu Pinochetovi, není v žádném případě jediným představitelem úspěchu pravice na kontinentě v posledních letech, naopak. Kromě bývalého brazilského vojáka kontinentální pravici v prezidentských volbách loni posílil také Abdo Benítez v Paraguayi, stejně jako Iván Duque v tradičně pravicí ovládané Kolumbii. V Argentině již čtvrtým rokem vládne Mauricio Macri prosazující velmi neoliberální ekonomickou politiku, čímž ukončil dvanáct let trvající éru kirchnerismu v zemi. Podobnou situaci lze sledovat i v sousedním Chile, kde se loni do prezidentského paláce po čtyřleté přestávce vrátil úspěšný pravicový podnikatel Sebastián Piñera.
08.03.2019 | Monika Durajová
(Ne)zapomenuté Katalánsko
Rok po konání referenda za nezávislost se 1. října 2018 náměstí všech katalánských měst plní už od brzkých ranních hodin. Všude se shlukují lidé, kolem ramen jeden ze symbolů Katalánska, pruhovaná červeno-žlutá vlajka s modrou hvězdou, v rukách hesla, kde jsou nejskloňovanějšími hesly svoboda, volnost a nezávislost. Obrázek velmi podobný tomu, který novináři na stejných místech viděli i o 365 dní dříve. Zdá se, že ani rok po vypuknutí katalánské krize se nepodařilo tamní společnost sjednotit a najít kompromisní řešení pro všechny strany.
25.02.2019 | Yerim Seo
European citizenship and outlanders
Current refugee crisis has been one of chasms that could crack sustainable European integration. Recent election results in major European countries shows consolidation of far-right and populist parties, which indicates those parties are planting themselves over refugee crisis in Europe. Current rise of populism and nationalism raises political and also social tensions in Europe.
30.01.2019 | Yevgeniya Soldatova
The EU Activities against Global Warming
The issue of the global warming has been long time known among the all world society. However, the strong actions in order to make the fight against it real has only started to be implemented in the humble and quite frugal way. The society is not fully aware about the dreadful repercussions that the slight change of the average world temperature can bring, we are still more oriented to the short-run terms of living, characterised by the priority of the consumption not creation or sustainability. However, during past 30 years the situation started to change for the better, mainly because of the EU activities against global warming.
06.12.2018 | Michal Mádl
Donbaské povstání po smrti Alexandra Zacharčenka
Konec tohoto léta přinesl zprávu o násilné smrti lídra „Doněcké lidové republiky“. Na jednu stranu se nejedná o událost zcela nečekanou, neboť s užitím větší či menší míry násilí bylo od moci odstaveno hned několik klíčových představitelů povstaleckých entit. Nicméně Zacharčenkova smrt má větší přesah. S určitým odstupem lze říct, že jeho brutální likvidace potvrzuje určitou nastavenou dynamiku, kdy se do vedení „lidových republik“ dostává zcela nová generace lídrů. Hlavním pojítkem této generace je její celková nevýraznost a absence mocenské základny, díky které by mohla alespoň teoreticky udržet míru nezávislosti na svých zahraničních patronech a podporovatelích v Moskvě. Právě vývojem a dynamikou změn ve vedení povstaleckých entit na východě Ukrajiny se zabývá následující text.
05.12.2018 | Michal Mádl
Azovské moře: Nové ohnisko napětí v evropském okolí
Nedávný námořní střet Ruska a Ukrajiny opět po dlouhé době vrátil do centra světové pozornosti konflikt na Ukrajině a ruskou roli v něm. Ukrajinský prezident Porošenko vyhlásil válečný stav v deseti příhraničních a příbřežních provinciích. Mezi nejčastěji diskutovanými příčinami nynější eskalace jsou zejména údajné snahy prezidentů Putina či Porošenka o posílení pozice na domácí politické scéně. Tento pohled však nicméně přehlíží dlouhodobý trend v oblasti, kterým je neutuchající posilování Ruska v Černomořské oblasti, které si snaží vynutit výsadní postavení. Tento komentář se tak chce zaměřit na měnící se situaci okolo Krymu a v Azovském moři a její důsledky, jak pro budoucnost Ukrajiny, tak i pro vývoj strategické rovnováhy v oblasti Černého moře.
22.11.2018 | Aliaksandr Starun
U.S. Space Force: Feasibility and Implications
On March 14, 2018, U.S. President Donald Trump announced the plans to create a separate U.S. space force (USAF) that would have equal status with long-existing U.S. Army, Navy, and Air Force by 2019. That statement has sparked discussions among the American politicians and military on whether such move is feasible under current circumstances. President Trump himself seemed not paying much attention to the idea of separating the outer space military command from USAF during his first year in office, even despite the discussion in the Congress, while Secretary of Defense Jim Mattis was openly against the separation. The President’s stance had changed by the end of 2017, though, and in December 2017 outer space was included by Trump into the new National Security Strategy as a priority warfare domain together with cyberspace. In the end, Trump openly remarked that his National Security Strategy “recognizes that space is a war-fighting domain, just like the land, air and sea”.
01.11.2018 | Jan Hornát
Konec éry liberálního internacionalismu v USA
V nedávném rozhovoru pro Financial Times prohlásil Henry Kissinger, že „Trump může být jednou z těch postav historie, které se objeví, aby předznamenali konec jedné éry…Neznamená to, že o své roli ví…Může to být jen náhoda“. Akademický výzkum však již před zvolením Donalda Trumpa ukazoval, že „konec jedné éry“ v americké zahraniční politice skutečně nastává, a tak Trumpovu roli nelze považovat pouze za „náhodu“. Například v roce 2007 Kupchan s Trubowitzem v článku s názvem „Mrtvý střed“ předestřeli, že americká zahraniční politika, založená od konce druhé světové války na tzv. liberálním internacionalismu, je na ústupu, a to v důsledku rostoucí polarizace americké politické scény.


1 2 3 4 5 6

Mezinárodní politika

On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře

Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.

Ročník

Redakce

Šéfredaktorka: Linda Flanderová
e-mail: flanderova@iir.cz
Zástupce šéfredaktorky: Matouš Pinkava
e-mail: pinkava@iir.cz
Editorka: Tereza Soušková
e-mail: souskova@iir.cz
více o redakci zde

Vydavatel:
Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.,
Nerudova 3, 118 50
Praha 1 - Malá Strana

Knihy

Michal Kořan, Ondřej Ditrych a kol.

Doporučujeme

Social media as new source of soft power (2)
Around three decades ago, American political scientist and professo...
Social media as new source of soft power
Around three decades ago, American political scientist and professo...

Nejčtenější

Social media as new source of soft power
Around three decades ago, American political scientist and professo...
Tamás Lattmann: Better Protection of the Rule of Law – or of European Taxpayers’ Money
Tamás Lattmann, senior researcher at Center for International Law,...