Nové číslo časopisu Czech Journal of International Relations (CJIR) , Volume 57, No. 3.

Drazí čtenáři, právě vyšlo předposlední české číslo časopisu Czech Journal of International Relations / Mezinárodní vztahy. Najdete v něm tři výzkumné články a jednu knižní recenzi.

 

První článek čísla nese název Hledání mezinárodního řádu: přístup Anglické školy k analýze mezinárodní politiky a jeho autorem je Aleš Karmazin, odborný asistent na Metropolitní univerzitě v Praze. Text představuje teoretický proud mezinárodních vztahů s názvem Anglická škola, a zejména potom její analýzu mezinárodního řádu. Jeho cílem je vyložit především teoretický rámec, který AŠ nabízí, a hlavní agendy, kterými se zabývá. Hlavním argumentem textu je, že Anglická škola se i v posledních dekádách dynamicky vyvíjí a je tedy schopna přesvědčivě analyzovat současný – značně se proměňující – svět. V závěru pak autor zasazuje AŠ do českého kontextu a ukazuje cesty, kterými by se český výzkum AŠ mohl dále ubírat.

Druhý článek čísla se jmenuje Feministická zahraničná politika. Rozvoj konceptu, definujúce prvky, formulácia výskumného rámca, a napsala jej Alexandra Madarászová z Vysoké školy ekonomické v Praze. Text se zaměřuje na nový směr tvorby zahraniční politiky nazývaný feministickou zahraniční politikou (FZP), jehož cílem je transformovat tradiční, vojensky-orientované principy, které dlouhodobě dominují teoretické disciplíně i praxi mezinárodních vztahů. Koncept FZP se v zahraničněpolitické praxi některých států objevuje od roku 2014, kdy jej přijalo za své Švédsko. Přesto ovšem, jak autorka ukazuje, na jeho základních principech není konsensus. Proto se text pokouší o syntézu existujících poznatů a přístupů k FZP pro usnadnění jeho aplikace do politické praxe. Na závěr potom krátce diskutuje silné a slabé stránky tohoto modelu na příkladu jeho aplikovatelnosti na válku na Ukrajině.

Třetí článek má název Nestátní aktéři v mezinárodním systému: jak poznáme padouchy?, a napsal jej Miroslav Plundrich ze Západočeské univerzity v Plzni. Text vychází z předpokladu, že nestátní aktéři v mezinárodních vztazích mohou být konstruktivními partnery, konkurenty či přímo nepřáteli mezinárodního systému. Jejich pozice závisí na tom, jak je vnímají státy, organizace a občanská společnost. Pro posouzení toho, jestli jsou nestátní aktéři spíše pozitivím či negativním vlivem na stabilitu mezinárodního systému autor vytváří jejich typologii, která staví na sérii vhodně vybraných indikátorů. Ty následně testuje na příkladech Islámského státu a Hizballáhu a ukazuje, jak odlišnou roli tito aktéři hráli a jak odlišně jsou vnímáni.

 

Knižní recenze v čísle:

The European Union as International Mediator: Brokering Stability and Peace in the Neighborhood, a napsal ji Jiří Růžek z Univerzity Karlovy.