Ústav mezinárodních vztahů

Činnost a cíle Centra pro energetickou politiku

Primárním cílem CEP je průběžně monitorovat a analyzovat vnější dimenzi energetické politiky a bezpečnosti EU vůči stávajícím a potenciálním dodavatelům v regionu Blízkého východu a severní Afriky (MENA), subsaharské Afriky, vybraných zemí Asie, Severní Ameriky a Latinské Ameriky. V rámci těchto vnějších energetických vztahů EU, se CEP zároveň zaměří na identifikaci hlavních energetických otázek, které přispívají či naopak brání rozvoji vzájemné energetické spolupráce.

CEP se dále zaměří na monitorování a analýzu problematiky vnitřní dimenze energetické politiky a bezpečnosti Evropské unie a zvolených regionů. 

Činnost centra by měla být realizována ve třech rovinách:

• v rovině analytické, kde se činnost zaměří na realizaci výzkumných zpráv, analýz, paperů atd. 
• v rovině mediální, kde se činnost zaměří na výstupy v médiích a publikaci krátkých analýz tzv. Energy News, ale i odborných konzultací. 
• v rovině vědecko-výzkumné, kde se činnost zaměří na publikování vědeckých článků, monografií, ale i pořádání konferencí. 

V teoretické rovině bude činnost CEP založena na teoretickém pluralismu, který počítá s využitým široké škály teorií mezinárodních vztahů, zejména s (neo)realismem, (neo)liberalismem, racionalismem, konstruktivismem, Kodaňskou školou, (neo)marxismem apod., ale také teorií evropské integrace. Zároveň Centrum energetické politiky počítá s využitím a dalším rozpracováním teoretických konceptů, jako jsou například „energetická bezpečnost“, „energetická politika“, „diskurz“, „aktérství EU“, „národní zájem“ apod. ve vztahu k energetice.

V rovině metodologické bude podobně činnost CEP založena na pluralismu, který počítá s využitím vícero metod, zejm. analýzy, případové studie, komparativní případové studie, diskurzivní analýzy apod.

Podívejte se na slavnostní otevření našeho centra!

Publikace a aktivity Centra

Aktivity

• Koordinátor CEP Lukáš Tichý se stal hostujícím editorem speciálního čísla Energy Policy (IF 4.039) na téma: Energy Security and Policies of the V4 Countries: Between the West and Russia
• 2018–2022: Migrace z oblasti Blízkého východu, subsaharské Afriky a Asie: geopolitické a bezpečnostní souvislosti, důsledky a doporučení pro ČR. TAČR-ÉTA číslo TL01000432, Lukáš Tichý spolukoordinátor a člen řešitelského týmu (společně s Janem Eichlerem, Miroslavem Nožinou, Veronikou Bílkovou, Kristýnou Tamchynovou a Janem Danielem).
• GA ČR: Vnitřní a vnější dimenze aktérství EU v energetických vztazích vůči Rusku a alternativním dodavatelům (GAČR), 2018-2020, Lukáš Tichý hlavní řešitel.

Publikace

• Tichý, Lukáš (2019): EU-Russia Energy Relations: A Discursive Approach. Cham: Springer, 2019. ISBN 978-3-030-04106-9.
• Tichý, Lukáš (2018): The IS and Attacks on the Oil and Gas Sector in Iraq. CEJISS, Vol. 12, No. 3.
• (2018): The Diversification Discourse of Russia and Its Energy Relations with the EU. Asia Europe Journal (IF 0.877), First Online: 27 June 2018.
• Tichý, Lukáš: Závislost Evropy na ruském plynu narůstá, pro Kreml je energetika politický nástroj, říká Tichý. Info.cz, 15. 6. 2018.
• Tichý, Lukáš: Turecko otevírá plynovod TANAP. Do Evropy jím má v budoucnu proudit deset miliard kubíků plynu ročně. E15, 12. 6. 2018.
• Tichý, Lukáš a kol (2017): Otevírání Íránu a jeho význam pro energetickou bezpečnost EU. Praha: Ústav mezinárodních vztahů.
  
• Mazač, Jan – Tichý, Lukáš (2018): Egypt, a future gas supplier to the European Union? IIR Policy paper, 5/2018.
• Tichý, Lukáš (2017): Diskurz EU a Ruska o energetických vztazích. Praha: Metropolitan University Prague Press, 2017. ISBN 978-80-87956-62-5
• Libye v zajetí chaosu: Ústřední vláda v nedohlednu, posilující měnová a uprchlická krize hrají do karet IS. ČT24, 9. 2. 2018. (Lukáš Tichý)
  
  
• Terrorist Attacks on the Energy Sector as a Strategic Instrument of the Islamic State in the Middle East and North Africa. Mediterranean Quarterly, Vol. 28, No.3, 68-92.
  Article by the coordinator, Lukáš Tichý, in the impacted International Politics. (Lukáš Tichý)
  
  
• Russian strategy in the age of Dmitry Medvedev. International Politics, pp. 1-18. 20. 9. 2017 (online).
  Article by the coordinator, Lukáš Tichý, in the impacted International Politics. (Lukáš Tichý)
  
  
• Energetika jako strategický nástroj hnutí Hizballáh v konfrontaci s Izraelem
  Článek koordinátora Centra Lukáše Tichého ve Vojenských rozhledech.
  Článek se zaměřuje na konfrontaci libanonského šíitského hnutí Hizballáh s Izraelem v oblasti energetiky. Záměrem článku je analyzovat význam, jaký Hizballáh přisuzuje energetice, zejména plynu a ropě, ve své strategii obecně a konkrétně v konfrontaci s Izraelem. Vedle toho se článek zaměřuje na hlavní cíle, motivy a metody energetické strategie militantního hnutí Hizballáh. V tomto ohledu je primárním zájmem hnutí Hizballáh zajistit energetickou bezpečnost Libanonu a zahájit vlastní těžbu ropy a plynu na úkor Izraele.
  (Lukáš Tichý)
• Evropská unie musí efektivně rozvíjet energetické vztahy se světovými producenty a partnery
  Policy paper týmu nového Centra energetické politiky se věnuje evropské energetické bezpečnosti a spolupráci s různými světovými regiony v oblasti energetického importu. (Lukáš Tichý, Nikita Odintsov, Jan Prouza, Jan Mazač, Michaela Prouzová)
  
• Lukáš Tichý představuje Centrum energetické politiky
  Lukáš Tichý, koordinátor nového Centra energetické politiky Ústavu mezinárodních vztahů, představil nově vzniklé Centrum posluchačům Českého rozhlasu.
  (Lukáš Tichý)

• Příležitosti a překážky dodávek zkapalněného zemního plynu z USA do EU
  Další ze série policy paperů připravovaného Centra energetické politiky se vrací k aktuálnímu tématu příležitostí a překážek dodávek zkapalněného zemního plynu z USA do EU.
  (Lukáš Tichý, Jan Mazač)
  
  
• Energetická politika USA a význam dodávek zkapalněného zemního plynu do EU
  Nový policy paper Lukáše Tichého a Jana Mazače ku příležitosti vzniku nového Centra energetické politiky pod vedením Lukáše Tichého.
  (Lukáš Tichý, Jan Mazač)
  

• Terorismus a energetika na Blízkém východě a v severní Africe, dopady pro EU a ČR

Útoky na energetický sektor a přepravní infrastrukturu představují důležitou součást strategie militantních a teroristických organizací na Blízkém východě a v severní Africe, jako je al-Káida a Islámský stát, ale také Kurdská strana pracujících (PKK). Stejně tak je energetika používána jako nástroj zastrašování nebo vydírání, například libanonským hnutím Hizballáh, palestinskou politickou a teroristickou skupinou Hamás, panislámským politickým hnutím Hizbut-Tahrir a Muslimským bratrstvem na Blízkém východě a v severní Africe. V budoucnu nelze vyloučit útoky na energetický sektor v Evropě nebo na energetická aktiva evropských společností v zahraničí ze strany al-Káidy nebo Islámského státu, přičemž tyto útoky by mohly přímo ohrozit unijní energetickou bezpečnost v závislosti na rozsahu způsobené škody. Teroristická činnost a útoky zaměřené na energetický sektor na Blízkém východě a severní Africe pak mají dopad především na postižený stát, jejich nepřímý dopad na energetickou bezpečnost EU je spíše minimální. (Lukáš Tichý (ed.), Jan Eichler, Nikita Odintsov)

Náš tým