Centrum energetické politiky

Činnost a cíle Centra pro energetickou politiku

Primárním cílem CEP je průběžně monitorovat a analyzovat vnější dimenzi energetické politiky a bezpečnosti EU vůči stávajícím a potenciálním dodavatelům v regionu Blízkého východu a severní Afriky (MENA), subsaharské Afriky, vybraných zemí Asie, Severní Ameriky a Latinské Ameriky. V rámci těchto vnějších energetických vztahů EU, se CEP zároveň zaměří na identifikaci hlavních energetických otázek, které přispívají či naopak brání rozvoji vzájemné energetické spolupráce.

CEP se dále zaměří na monitorování a analýzu problematiky vnitřní dimenze energetické politiky a bezpečnosti Evropské unie a zvolených regionů.

Činnost centra by měla být realizována ve třech rovinách:

v rovině analytické, kde se činnost zaměří na realizaci výzkumných zpráv, analýz, paperů atd.
v rovině mediální, kde se činnost zaměří na výstupy v médiích a publikaci krátkých analýz tzv. Energy News, ale i odborných konzultací.
v rovině vědecko-výzkumné, kde se činnost zaměří na publikování vědeckých článků, monografií, ale i pořádání konferencí.

V teoretické rovině bude činnost CEP založena na teoretickém pluralismu, který počítá s využitým široké škály teorií mezinárodních vztahů, zejména s (neo)realismem, (neo)liberalismem, racionalismem, konstruktivismem, Kodaňskou školou, (neo)marxismem apod., ale také teorií evropské integrace. Zároveň Centrum energetické politiky počítá s využitím a dalším rozpracováním teoretických konceptů, jako jsou například „energetická bezpečnost“, „energetická politika“, „diskurz“, „aktérství EU“, „národní zájem“ apod. ve vztahu k energetice.

V rovině metodologické bude podobně činnost CEP založena na pluralismu, který počítá s využitím vícero metod, zejm. analýzy, případové studie, komparativní případové studie, diskurzivní analýzy apod.

Podívejte se na slavnostní otevření našeho centra!

Publikace a aktivity Centra

Aktivity

Situace kolem stavby plynovodu Nord Stream 2, ČRo Plus, 16. 2. 2019
Koordinátor CEP Lukáš Tichý se stal hostujícím editorem speciálního čísla Energy Policy (IF 4.039) na téma: Energy Security and Policies of the V4 Countries: Between the West and Russia
2018–2022: Migrace z oblasti Blízkého východu, subsaharské Afriky a Asie: geopolitické a bezpečnostní souvislosti, důsledky a doporučení pro ČR. TAČR-ÉTA číslo TL01000432, Lukáš Tichý spolukoordinátor a člen řešitelského týmu (společně s Janem Eichlerem, Miroslavem Nožinou, Veronikou Bílkovou, Kristýnou Tamchynovou a Janem Danielem).
GA ČR: Vnitřní a vnější dimenze aktérství EU v energetických vztazích vůči Rusku a alternativním dodavatelům (GAČR), 2018-2020, Lukáš Tichý hlavní řešitel.

Publikace

Tichý, Lukáš (2019): Energy infrastructure as a target of terrorist attacks from the Islamic state in Iraq and Syria. International Journal of Critical Infrastructure Protection, Volume 25, June 2019.
Tichý, Lukáš (2019): The Islamic State oil and gas strategy in North Africa. Energy Strategy Reviews, Vol. 24, April 2019.
Tichý, Lukáš (2019): EU-Russia Energy Relations: A Discursive Approach. Cham: Springer, 2019. ISBN 978-3-030-04106-9.
Tichý, Lukáš (2018): The IS and Attacks on the Oil and Gas Sector in Iraq. CEJISS, Vol. 12, No. 3.
(2018): The Diversification Discourse of Russia and Its Energy Relations with the EU. Asia Europe Journal (IF 0.877), First Online: 27 June 2018.
Tichý, Lukáš: Závislost Evropy na ruském plynu narůstá, pro Kreml je energetika politický nástroj, říká Tichý. Info.cz, 15. 6. 2018.
Tichý, Lukáš: Turecko otevírá plynovod TANAP. Do Evropy jím má v budoucnu proudit deset miliard kubíků plynu ročně. E15, 12. 6. 2018.
Tichý, Lukáš a kol (2017): Otevírání Íránu a jeho význam pro energetickou bezpečnost EU. Praha: Ústav mezinárodních vztahů.
Mazač, Jan – Tichý, Lukáš (2018): Egypt, a future gas supplier to the European Union? IIR Policy paper, 5/2018.
Tichý, Lukáš (2017): Diskurz EU a Ruska o energetických vztazích. Praha: Metropolitan University Prague Press, 2017. ISBN 978-80-87956-62-5
Libye v zajetí chaosu: Ústřední vláda v nedohlednu, posilující měnová a uprchlická krize hrají do karet IS. ČT24, 9. 2. 2018. (Lukáš Tichý)
Terrorist Attacks on the Energy Sector as a Strategic Instrument of the Islamic State in the Middle East and North Africa. Mediterranean Quarterly, Vol. 28, No.3, 68-92.
Article by the coordinator, Lukáš Tichý, in the impacted International Politics. (Lukáš Tichý)
Russian strategy in the age of Dmitry Medvedev. International Politics, pp. 1-18. 20. 9. 2017 (online).
Article by the coordinator, Lukáš Tichý, in the impacted International Politics. (Lukáš Tichý)
Energetika jako strategický nástroj hnutí Hizballáh v konfrontaci s Izra elem
Článek koordinátora Centra Lukáše Tichého ve Vojenských rozhledech.
Článek se zaměřuje na konfrontaci libanonského šíitského hnutí Hizballáh s Izraelem v oblasti energetiky. Záměrem článku je analyzovat význam, jaký Hizballáh přisuzuje energetice, zejména plynu a ropě, ve své strategii obecně a konkrétně v konfrontaci s Izraelem. Vedle toho se článek zaměřuje na hlavní cíle, motivy a metody energetické strategie militantního hnutí Hizballáh. V tomto ohledu je primárním zájmem hnutí Hizballáh zajistit energetickou bezpečnost Libanonu a zahájit vlastní těžbu ropy a plynu na úkor Izraele.
(Lukáš Tichý)
Evropská unie musí efektivně rozvíjet energetické vztahy se světovými producenty a partnery
Policy paper týmu nového Centra energetické politiky se věnuje evropské energetické bezpečnosti a spolupráci s různými světovými regiony v oblasti energetického importu. (Lukáš Tichý, Nikita Odintsov, Jan Prouza, Jan Mazač, Michaela Prouzová)
Lukáš Tichý představuje Centrum energetické politiky
Lukáš Tichý, koordinátor nového Centra energetické politiky Ústavu mezinárodních vztahů, představil nově vzniklé Centrum posluchačům Českého rozhlasu.
(Lukáš Tichý)

Příležitosti a překážky dodávek zkapalněného zemního plynu z USA do EU
Další ze série policy paperů připravovaného Centra energetické politiky se vrací k aktuálnímu tématu příležitostí a překážek dodávek zkapalněného zemního plynu z USA do EU.
(Lukáš Tichý, Jan Mazač)
Energetická politika USA a význam dodávek zkapalněného zemního plynu do EU
Nový policy paper Lukáše Tichého a Jana Mazače ku příležitosti vzniku nového Centra energetické politiky pod vedením Lukáše Tichého.
(Lukáš Tichý, Jan Mazač)

Terorismus a energetika na Blízkém východě a v severní Africe, dopady pro EU a ČR

Útoky na energetický sektor a přepravní infrastrukturu představují důležitou součást strategie militantních a teroristických organizací na Blízkém východě a v severní Africe, jako je al-Káida a Islámský stát, ale také Kurdská strana pracujících (PKK). Stejně tak je energetika používána jako nástroj zastrašování nebo vydírání, například libanonským hnutím Hizballáh, palestinskou politickou a teroristickou skupinou Hamás, panislámským politickým hnutím Hizbut-Tahrir a Muslimským bratrstvem na Blízkém východě a v severní Africe. V budoucnu nelze vyloučit útoky na energetický sektor v Evropě nebo na energetická aktiva evropských společností v zahraničí ze strany al-Káidy nebo Islámského státu, přičemž tyto útoky by mohly přímo ohrozit unijní energetickou bezpečnost v závislosti na rozsahu způsobené škody. Teroristická činnost a útoky zaměřené na energetický sektor na Blízkém východě a severní Africe pak mají dopad především na postižený stát, jejich nepřímý dopad na energetickou bezpečnost EU je spíše minimální. (Lukáš Tichý (ed.), Jan Eichler, Nikita Odintsov)