03/06/2013 This content is not up to date

Red Dawn – militarizace USA a „tatarská invaze“

Severní Korea během posledních měsíců uveřejnila sérii nekvalitních videí, jimiž varovala USA před „válečnými provokacemi“ a upozornila na možnost nukleárního útoku na Bílý dům. KLDR tím nejen potvrdila svůj obskurní komunikační folklór (plně v souladu s militaristickou politikou „songun“ a voluntaristickou ideologií „čučche“), ale zároveň i neúmyslně signifikovala scénář nedávno zrecyklovaného panikářského filmu Red Dawn, který byl natočen roku 1984.

Red Dawn 2012, který režíroval Dan Bradley, měl v amerických kinech premiéru v listopadu roku 2012. Jedná se o průměrný akční film, jehož tržby ani zdaleka nepokryly náklady na jeho produkci. Původní film i jeho remake lze považovat za svéráznou glorifikaci paranoidní logiky studené války a maloměstského militarismu.

Red Dawn (1984)

Původní film Red Dawn režíroval John Milius a hudbu k němu komponoval legendární Basil Poledouris. Snímek vynikal i hvězdným obsazením, které zajistili herci Patrick Swayze, Charlie Sheen a C. Thomas Howell. Prolog filmu objasňuje, jakým způsobem se USA dostaly do strategické izolace (oslabení NATO, revoluce v Mexiku a militarizace Kuby). Děj se pak odehrává ve městě Calumet ve státě Colorado, které se stává terčem koordinované invaze armád SSSR, Kuby a Nikaraguy. Bezprostředně po útoku se formuje americká guerillová skupina „Wolverines“, jež je tvořena místními středoškolskými studenty. Guerilla je pojmenována dle školního ragbyového týmu, který neustále prohrává s týmem „Grizzlies“ (narativní odkaz na „ruského medvěda“).

Samotný sovětský výsadek se uskuteční během hodiny historie, ve které je analyzována Čingischánova genocidní vojenská taktika „šíleného lovu“. Hyperagresivní sovětští vojáci zabíjí učitele a následně iracionálně pustoší celé město (paralela s „krutými Tataříny“ je evidentní). K nezbytným „totalitním rekvizitám“ okupačních vojsk se brzy přidává i obligátní pálení knih, brutalita KGB, koncentrační tábory a prázdné obchody. Velící kubánský důstojník si poté vyžádá předložení pověstného Formuláře 4473 – záznamu o prodeji zbraní, jehož vedení v USA vyžaduje Úřad pro alkohol, tabák, zbraně a výbušniny. Tato federální evidence zbraní je využita k rychlé eliminaci ozbrojeného odporu a k dalším perzekucím amerického obyvatelstva.

Bratři Jed a Matt Eckertovi mezitím utíkají se svými přáteli do lesů (řádně vybaveni zbraněmi, střelivem a plechovkami s Campbellovou polévkou) a zakládají organizaci Wolverines. Tato guerilla pak podniká tajné výpravy do města, kde odhaluje existenci koncentračních táborů. Wolverines zahajují ozbrojený odpor, na který okupační síly reagují popravami civilního obyvatelstva. Sestřelený americký pilot guerillu mezitím informuje, že Washington, D.C. byl zničen překvapivým nukleárním úderem, americké letectvo bylo paralyzováno útokem „kubánských sabotérů“ (kteří se maskovali jako „ilegální imigranti z Mexika“) a zkázu dokonaly výsadky sovětských parašutistů z falešných komerčních letů. Následně prý byly provedeny „rutinní“ pozemní údery přes území Mexika a Aljašky.

Wolverines se postupně mění v elitní guerillové uskupení, které snadno vyhrává i konfrontace se sovětskými speciálními jednotkami. Partyzánské hnutí adolescentů rovněž freneticky popravuje zajaté vojáky i kolaboranty ze svých řad. Patriotické odhodlání vrcholí v okamžiku, kdy Jed a Matt podnikají patetický sebevražedný útok na sovětské velitelství ve městě, které je v důsledku „drtivého útoku“ této dvoučlenné skupiny téměř zničeno. Film je následně ukončen poválečnou retrospektivou přeživšího člena skupiny, který vzpomíná na období, kdy USA „zvítězily ve třetí světové válce“.


Filmový plakát s variací znaků 八一, které jsou symbolem Čínské lidové osvobozenecké armády.


Red Dawn, který byl některými kritiky charakterizován jako „mokrý sen konzervativců“, vyniká nejen svým militantním patriotismem a antikomunismem, ale i antietatistickým étosem. Snímek též odsuzuje „totalitní tendence federální vlády“, která prosazuje kontrolu zbraní a pokouší se revidovat druhý dodatek Ústavy USA, jenž garantuje právo na vlastnictví a nošení zbraně. Film obsahuje četné reference na základní hesla NRA (Národní asociace držitelů střelných zbraní) a do značné míry glorifikuje militaristický survivalismus a paranoidní přípravy na apokalyptický konflikt, které jsou významným aspektem „kultury Jihozápadu USA“. Právě na území Jihozápadu je ve filmu zastaven útok okupačních armád a nachází se zde tzv. „Svobodná Amerika“. Red Dawn rovněž obsahuje explicitní odkazy na motto NRA („I'll give you my gun when you pry it from my cold, dead hands“), které zpopularizoval bývalý prezident této organizace – charismatický herec Charleton Heston.

Red Dawn (2012)

Na samotný úvod je nutné zmínit, že tento snímek rozsáhle kopíruje dějové linie několika kultovních počítačových her, které vyšly v letech 2000 až 2011. Jedná se především o tyto tituly: Command & Conquer: Red Alert 2 a 3, World in Conflict, Freedom Fighters a Homefront. Red Dawn i úvodní animace Homefrontu prezentují téměř identický sled událostí: KLDR pokračuje ve vývoji balistických raket a provádí nukleární testy, následně umírá Kim Čong-il a vlády se ujímá Kim Čong-un, který se v mezinárodních vztazích projevuje velmi asertivně. Video dále zachycuje dramatické důsledky globální ekonomické krize, která oslabí státy EU a vede k zániku NATO. V kontextu ekonomických problémů „Západu“ je přehlédnuta intenzivní vojenská spolupráce KLDR s novou ultranacionalistickou vládou Ruské federace. Samotné USA jsou pak vyčerpány nejen finanční krizí, ale i rostoucími náklady na vydržování vojenské přítomnosti v zahraničí – především na Blízkém východě. Informativní prolog je zakončen zdůrazněním bezprostřední kybernetické hrozby.

Nový Red Dawn se odehrává ve městě Spokane ve státě Washington, do kterého se z Iráku vrací mladý Jed Eckert – příslušník Námořní pěchoty USA. Film nabírá prudký spád v okamžiku, kdy se zdánlivě banální výpadek proudu ukáže být ničivým následkem použití elektromagnetické zbraně. Bezprostředně po ochromení americké elektronické infrastruktury následuje invaze hypermoderně vyzbrojené armády KLDR (technické vybavení jí poskytla Ruská federace). Útočící vojska jsou opět stylizována do role apokalyptické „barbarské“ armády, která vraždí civilní obyvatelstvo a ničí vše, na co narazí. Jed prchá společně se svým bratrem a skupinou přátel (hráčů týmu Wolverines) do rodinného srubu, který se nachází hluboko v lesích. Ve skupině uprchlíků se brzy objevují první konflikty – klasická filmová dualita mezi vyděšenými defétisty a „hrdiny“, kteří jsou odhodláni k ozbrojenému odporu.

Kolaborant Pete mezitím prozrazuje pozici skupiny severokorejskému důstojníkovi, který pro výstrahu popravuje vlasteneckého policistu Toma Eckerta – otce uprchlých bratrů. Bezprostředně před svou smrtí otec pateticky vyzývá své syny k odporu vůči okupačním silám. Ragbyový tým Wolverines se pod vedením Jeda Eckerta promptně mění na urbánní guerillovou skupinu (explicitně se odkazuje na taktiku „Vietcongu a mudžáhedínů“) a zahajuje sérii bombových útoků cílených na vojáky KLDR a kolaboranty. Wolverines spolupracují i s armádou „Svobodné Ameriky“, která se nachází na teritoriu neokupovaných států s centrem na americkém Středozápadě a ve vnitrozemských státech na Jihozápadě USA. Pubertální guerilla podniká smělé výpady do města, kde infiltruje budovu severokorejského velení a ukořistí klíčovou nepřátelskou radiostanici. Jed Eckert následně umírá v přestřelce s ruským expedičním sborem, avšak zbytek skupiny nadále pokračuje v boji, rekrutuje nové členy a v závěrečné scéně osvobozuje místní zajatecký tábor.

Zajímavým faktem je, že film měl původně pracovat s motivem útoku čínské armády, která „násilně vymáhá své finanční pohledávky“ vůči USA. Tento scénáristický záměr však byl po „důkladném zvážení“ a sérii oficiálních čínských protestů „pragmaticky opuštěn“, aby snímek mohl být vysílán i v Čínské lidové republice. Ačkoli si zpětné úpravy filmu vyžádaly až jeden milion dolarů, tak na mnoha plakátech Red Dawnu přesto zůstala variace na znaky 八一, které tvoří tzv. „Znak prvního srpna“ (symbol Čínské lidové osvobozenecké armády). Čínská strana použití této symboliky ihned odsoudila a interpretovala jako: „projev hluboce zakořeněné americké nedůvěry a strachu z Číny“.

Nový Red Dawn rovněž obsahuje i svérázný humor. Severokorejské okupační síly vylepují propagandistické plakáty vyzývající k „budování státu“, „obnově ekonomiky“ a k boji proti „korporátnímu útlaku“. Film tak na mnoha místech paroduje étos levicové inteligence a její „boj proti neoliberálnímu diktátu“. Ironizována je i univerzalistická arogance, kterou se vyznačuje lidsko-právní model. Americké obyvatelstvo je ze strany KLDR vnímáno jako oběť vlastní deviantní kultury, která glorifikuje chamtivost a nezodpovědnost. Obyvatelstvo USA je proto podrobeno svéráznému programu severokorejské „postkonfliktní rekonstrukce“, která americkému lidu okázale obnoví dodávky vody, elektrického proudu a zprovozní základní infrastrukturu (výměnou za „mírovou spolupráci“ s „osvoboditelskou armádou“). Wolverines se v tomto kontextu stávají marginální teroristickou skupinou bojující proti systému, který sám sebe ustavil jako „legální“ vládu.

Závěr

Obě varianty filmu Red Dawn prezentují pozitivní „interskupinové“ externality militarizované populace, které spočívají především v možnosti „hájit svou svobodu“ ozbrojeným bojem proti okupačním silám a „tyranské federální vládě“. Adorace zbraní je v obou filmech mnohdy dovedena do groteskní dokonalosti (Wolverines například útočí v opancéřovaných sportovních autech s lafetovanými rotačními kulomety typu M134 Minigun). Na „intraskupinová“ negativa existence paramilitárních subkultur a vysoké úrovně militarizace společnosti pak v roce 1995 upozornil útok na federální budovu v Oklahoma City (největší teroristický útok na území USA do 11. září 2001, který realizoval bývalý příslušník milic a válečný veterán Timothy McVeigh). Na další stinné stránky též periodicky poukazují případy tzv. „šílených střelců“. Zatím poslední incident tohoto typu se odehrál v prosinci roku 2012 ve městě Newtown, kde střelec Adam Lanza zabil 27 lidí a inicioval tak nové kolo nekonečných debat o legislativní regulaci zbraní (dle posledních informací byl návrh na zpřísnění pravidel prodeje zbraní zamítnut Senátem USA).

Red Dawn 2012 lze označit za kinematografickou popularizaci kolektivního patriotismu, „defenzivního násilí“, specifické paranoidní logiky a obav z dekontextualizovaných hrozeb. Obdobně „sofistikovanou zápletku“ se pokusil nabídnout i seriál South Park ve své surrealistické epizodě s názvem „Grey Dawn“, ve které celé město podlehne překvapivému výsadku seniorů, kteří: „Díky své nespavosti provedli celou invazi tak brzy ráno, že jí nebylo možné zastavit“. V březnu tohoto roku pak do diskuse o provinčním ozbrojeném vigilantismu a o vývoji současné debaty o regulaci zbraní vstoupil i známý komik Jim Carrey, který ve své estrádní „jižanské“ písni „From my cold dead hands“ parodoval militantní libertarianismus NRA a projevy Charltona Hestona.

O autorovi:

Petr Kalinič, doktorský student na FF Západočeské univerzity v Plzni

Použitá literatura:

Farberov, Snejana: 2012. Producers behind Red Dawn remake swapped Chinese flags and insignia for North Korean ones for fear of losing out on billion-dollar box office. MailOnline. November 24, 2012, on-line: http://www.dailymail.co.uk/news/article-2237717/Red-Dawn-remake-swapped-Chinese-flags-insignia-North-Korean-ones-fear-losing-billion-dollar-box-office.html (cit. 20. 5. 2013).

Jones, Corinne: 2013. Background checks on gun sales: How do they work?. CNN April 10, 2013, on-line: http://edition.cnn.com/2013/04/10/politics/background-checks-explainer (cit. 18. 5. 2013)

Richardson, Jordan: 2013. Red Dawn (2012). Canadian Cinephile. February 27, 2013, on-line: http://canadiancinephile.com/2013/02/27/red-dawn-2012/ (cit. 20. 5. 2013).

Expertise to impact

Subscribe