09/07/2019 This content is not up to date

Zpráva z konání druhého ročníku Česko-ruského diskusního fóra

Ve dnech 18. - 19. 6. se v Moskvě uskutečnilo druhé setkání výročního Česko-ruského diskusního fóra. Fórum pravidelně, na základě memoranda o porozumění uzavřeného na podzim roku 2017, pořádá Ústav mezinárodních vztahů a Moskevský státní institut mezinárodních vztahů (MGIMO) jako platformu pro odbornou debatu o společenských otázkách. Jak při zahájení tohoto ročníku uvedl Ondřej Ditrych, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů, posláním fóra je setkání a debata zástupců akademických a společenských institucí. Nikoliv jako cíl sám o sobě, ale jako „prostředek hledání společného, avšak dialogického porozumění posouvajícího hranice našeho situovaného poznání a vytvářejícího mezi těmito institucemi prostor pro vzájemnou spolupráci.“

Hlavními tématy tohoto ročníku fóra byla spolupráce v oblasti kultury s důrazem na muzejnictví a knihovnictví; a dějinné bádání o otiscích a osudech české migrace v carském Rusku a ruské migrace v meziválečném Československu.

Nad tématem spolupráce v kultuře se diskuse účastnili významní představitelé českých a ruských institucí. Patřili mezi ně Michal Lukeš, ředitel Národního muzea, Ivan Morávek, pověřený ředitel Národní galerie a Lukáš Babka, ředitel Slovanské knihovny; na ruské straně potom Marina Lošak, ředitelka Puškinova muzea výtvarného umění, Alexerj Levykin, ředitel Státního historického muzea, Irina Velikanova, ředitelka Státního ústředního muzea soudobé historie Ruska, Anton Belov, ředitel muzea Garaž, Natalija Samoljenko, náměstkyně generálního ředitele Ruské státní knihovny a Michail Afanasjev, ředitel Státní veřejné historické knihovny.

Účastníci představili své instituce a shrnuli dosavadní zkušenosti se spoluprací s partnery v ČR, popř. Ruské federaci. Zároveň vyjádřili připravenost účastnit se budoucích společných projektů a v několika případech vznesli i konkrétní návrhy – např. na velké a náročné výstavní projekty, nebo multidisciplinární kulturní projekt „Praha-Moskva“ v duchu podobných kulturních akcí v minulosti pořádaných akcí ve spolupráci s Paříží a Berlínem. Michal Lukeš referoval o pokračujícím jednání o spolupráci na chystaném projektu „Doba ledová“. Diskuse v části věnované knihovnictví se soustředila mj. na téma digitalizace starých či netrvanlivých tisků, jejich restaurace a pořádání expozic. Ze strany zvláštního zmocněnce prezidenta Michaila Švydkého zazněl nakonec návrh na navázání spolupráce mezi řediteli filmových festivalů.

Diskuse nad druhým, českou stranou navrženým tématem, která se soustředila na stav poznání i možnosti a omezení pramenného výzkumu a potenciál budoucích výzkumných projektů, se na české straně zúčastnili Adam Hradilek (ÚSTR), Vratislav Doubek (Masarykův ústav AV ČR), Iveta Krejčířová (Slovanský ústav AV ČR), Emil Voráček (Historický ústav AV ČR) Michaela Kuthanová (Památník národního písemnictví) a Lukáš Babka (Slovanská knihovna). Na straně ruské v ní vystoupili Jelena Serapionova (MGIMO), Zoja Něnaševa (MGU), Olga Pavlenko (RGGU), Marija Vasiljeva (Solženicynův dům ruského zahraničí) a Jefim Pivovar (RGGU). Zazněly zde referáty na konkrétní zpracovaná výzkumná témata; byly představeny výzkumné programy a výsledky výzkumu řečníky zastupovaných institucí (na české straně zde stojí za zváštní zmínku biografický slovník ruské emigrace v ČR nebo rozsáhlá výstava „Zkušenost exilu“); a znovu byla, formou přečtením otevřeného dopisu českých historiků a pozůstalých Adamem Hradilkem, otevřena pro českou stranu citlivá otázka přístupu do archivů v Ruské federaci. Emil Voráček připomněl nadcházející výročí Masarykovy ruské pomocné akce a navrhl, aby bylo využito jako impuls pro spolupráci českých a ruských historiků. Diskuse se dotkla i nepřímo souvisejícího, avšak v současnosti veřejně přetřásaného tématu invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Českou stranou byla nakonec vznesena problematika neuspokojivého stavu hrobů ruských emigrantů do Československa v Praze, popř. jejich překrývání moderními náhrobky nové ruské imigrace, a pozvolného mizení tohoto materiálního otisku ruského kulturního vlivu v meziválečném období. Doplňujícím výsledkem jednání v této části byla dohoda na pořádání diskusních kulatých stolů mezi velvyslanectvím v Moskvě a RGGU.

Expertise to impact

Subscribe