Pivo, fotbal, škodovky. Co si vybavují Britové

„Aha, Vy jste z Československa! U Vás, se mluví Rusky, že?“ S těmito dvěma větami se setkal ve Velké Británii asi každý zde žijící Čech. Přestože podobná nevědomost je spíše výjimkou než pravidlem, Česká republika je v očích velké části britské populace stále zatížena dědictvím let sovětské hegemonie. Řada Britů, zejména starší generace, navíc nepostřehla rozdělení Československa, ke kterému došlo již před 18 lety. Přesto existuje řada pojítek mezi oběma zeměmi, které se promítají do nejrůznějších odvětví života tohoto ostrovního království.

Přirození spojenci v Evropské unii

Během říjnové návštěvy českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga ve Velké Británii se mnohokrát ukázalo, že konzervativně smýšlející Britové považují Čechy za přirozené spojence v Evropské unii. Obě země se často zasazují o další liberalizaci jednotného trhu a mají podobné postoje k dalšímu prohlubování evropské integrace. Oba státy také podporují další rozšiřování Evropské unie, zejména ve vztahu k zemím západního Balkánu. Zástupci ODS se v Evropském parlamentu po posledních volbách přidali do frakce založené britskými konzervativci a Jan Zahradil se dokonce stal předsedou této skupiny. Ani kritika evropské integrace se strany prezidenta Václava Klause neušla pozornosti mezi euroskeptickými ostrovany. Na druhou stranu jeho názory na globální oteplování se v této zemi nesetkávají s pochopením. Mořem obklopení Britové mají velmi reálný důvod obávat se stoupající hladiny světových oceánů a politika snižování emisí CO2 má pevné místo v programech všech významných politických stran.

Prezident Václav Klaus také stál ve středu nejvíce medializované epizody související s Českou republikou v tomto roce. Takzvaná „krádež pera v Chile“ se objevila v bulvárních denících, stejně jako na stránkách prestižních novin nebo ve vysílání BBC. Britové se k této události často vracejí v žertem míněných narážkách na Čechy. Vedle takovýchto úsměvných momentů se však místní média vyjadřují k českým událostem jen zřídka. Způsob, jakým o naší zemi referují, se liší podle zaměření, politického naladění a míry sofistikovanosti jednotlivých zpravodajských zdrojů.

Uznávaný týdeník The Economist považuje Českou republiku za jeden z nejúspěšnějších států, které prošly transformací po pádu Sovětského svazu. Přesto se v něm v posledních dvou letech objevují články kritizující rostoucí korupci, která v jejich očích hraničí s rozkrádáním státu, a diskriminaci romské menšiny. Seriózní publikace jako Financial Times nebo daňovými poplatníky dotovaná BBC se zmiňují o Česku převážně, pokud se jedná o události s dopadem na Velkou Británii nebo na širší mezinárodní kontext. Vlivný deník The Guardian píše nejčastěji o české umělecké tvorbě, která si ve Velké Británii získala příznivce zejména v oblasti klasické hudby, výtvarného umění a literatury. Bulvární deníky, které jsou nejčtenějšími médii ve Velké Británii, píší o Česku téměř výhradně v souvislosti se sportem. Na začátku července vévodila novinovým titulkům tenistka Petra Kvitová díky svému vítězství ve Wimbledonu, ale obvykle se místní sportovní rubriky zmiňují o českém fotbalu. Fotbal má ve Velké Británii pozici srovnatelnou s náboženstvím a místní fotbaloví fanoušci jsou pověstní po celé Evropě. Není tedy divu, že jedním z nejznámějších Čechů je Čech, tedy Petr Čech, brankář londýnského fotbalového klubu Chelsea.

Čilá kulturní aktivita na ostrovech

Přes značnou geografickou vzdálenost probíhá mezi Velkou Británií a Českem poměrně čilá kulturní aktivita. Na světoznámém Fringe Festivalu v Edinburghu se pravidelně představují české divadelní formace zejména v oblasti pohybového divadla. Londýn je světovým centrem a tudíž i branou k mezinárodnímu věhlasu, na níž klepají čeští filmoví, hudební, literární i divadelní tvůrci. Zde se v září objevil unikátní kulturně-sociologický projekt Kateřiny Šedé pod názvem „From Morning till Night“, na kterém spolupracovala s galerií Tate Modern. Během jedné soboty proměnilo 80 obyvatel obce Bedřichovice na Moravě okolí zmíněné galerie v jejich rodnou vísku. Strávili celý den na břehu Temže a dělali tam přesně tytéž aktivity, jaké by o víkendu podnikali doma. Interaktivní „expozice“ přilákala ohromnou pozornost nejen kolemjdoucích, ale také médií.

Kulturní akce jako „From Morning Till Midnight“, které jsou v řadě případů pořádané Českým centrem v Londýně, představují pro Brity jednu z mála možností získat představu o identitě a mentalitě našeho národa. Na rozdíl například od polské komunity, jejíž přítomnost je Brity jasně vnímána, Češi žijící v této zemi k sobě téměř nepoutají pozornost. Od Poláků je neodlišují pouze výrazně menší počty, ale také fakt, že Češi nemají tendence zde vytvářet komunity. Počet Čechů zde v posledních letech spíše drobně klesá. V roce 2011 Home Office (britské ministerstvo vnitra) registrovalo 20 500 Čechů, což je o 1 500 méně než v roce 2006. Naproti tomu Poláků je v ostrovním království okolo 500 000, i když i jejich počty klesají, jak se vracejí do rodné vlasti, která úspěšně ustála finanční krizi let 2008/2009. Zatímco obchody s polským zbožím nejsou v Londýně a ve větších městech žádnou výjimkou, české delikatesy lze sehnat pouze přes internet, nebo v jedné ze dvou českých hostinských zařízení, které může hlavní město nabídnout.

Čilé a stále expandující hospodářské vztahy mezi oběma zeměmi nicméně přispěly k tomu, že určité české artikly se staly běžnou součástí života ve Velké Británii. Zejména se jedná o české pivo, které se nyní běžně čepuje v britských hostincích a barech. K oblibě našeho piva na ostrovech jistě přispěl i příliv britských turistů do Prahy. Praha je mezi místními obyvateli mnohem silnější značkou než Česká republika a stále zůstává nesmírně populární destinací. Automobily Škoda představují další velký úspěch českého vývozu. Ač v minulosti tato značka trpěla stigmatem nízké kvality a vtipy o škodovkách byly ve Velké Británii stejně zažité, jako české anekdoty o Trabantech, dnes prodává Škoda na ostrovech okolo 40 000 vozů ročně a jejich popularita stále roste. V některých městech jako například Bournemouth, či Southampton tvoří vozy Škoda Octavia naprostou většinu všech taxíků a stávají se čím dál populárnějšími i na trhu soukromých osobních vozů.

V posledních několika letech se změnil náhled britských firem a podnikatelů na český trh. Naše země již není považována za destinaci pro outsourcing založený na levné pracovní síle. Britské firmy jsou na evropské úrovni přeborníky ve snižování nákladů pomocí outsourcingu a převedením výroby do nízkonákladových lokalit. Pokud ale v současné době volí Českou republiku jako cíl pro jejich investici či outsourcingový kontrakt, vedou je k tomuto rozhodnutí obvykle jiné důvody, jako například dostupnost kvalitních inženýrů, blízkost klíčových zákazníků nebo jiná specifická konkurenční výhoda. Konkurenceschopnost českého trhu je také nahlodávána stoupajícím kurzem koruny oproti libře, euru a dolaru. Investiční projekty proudící z Velké Británie k nám bývají nejčastěji realizovány v oborech informačních technologií a vývoje softwaru, sdílených služeb, letectví nebo přesné strojírenství. Naproti tomu call centra, nebo výroba nevyžadující kvalifikované pracovní síly míří obvykle do Polska nebo dále na východ.

Přes živé obchodní a kulturní vztahy zůstává Česká republika na okraji zájmu obyvatel ostrovního království. Jejich pohled poskytuje realistickou perspektivu na mezinárodní význam malého národa, která by asi nepotěšila ortodoxní české nacionalisty. Zároveň ale lze říci, že Česko má ve Velké Británii pozitivní reputaci coby atraktivní země, která má světu co nabídnout. Úspěchy českých produktů, sportovců, či umělců o tom vypovídají lépe, než novinové titulky. Nakonec tak záleží jen na nás, na naší kreativitě, ambicích a schopnosti prosadit se, jaké jméno si ve světě naše země vybuduje.

O autorovi:

Michal Mravinač