Podaří se získat potřebný mezinárodněprávní rámec pro dosažení světa bez jaderných zbraní?

Reflection

Odpověď na danou otázku můžeme do značné míry najít ve významné rezoluci 1. výboru (výbor pro odzbrojení a jadernou bezpečnost), schválené v rámci 71. Valného shromáždění OSN koncem října 2016. Rezoluce A/C.1/71/L.41 má název vyzývající k dosažení pokroku na mnohostranných jednáních (Taking forward multilateral nuclear disarmament negotiations). Její výjimečnost a dá se říci historické prvenství spočívá ve znění osmého odstavce operativní části, obsahující rozhodnutí svolat v r. 2017 mezinárodní konferenci OSN k sjednání právně závazného instrumentu zakazujícího jaderné zbraně, který by měl vést k úplné eliminaci těchto zbraní. Konference by se měla konat v New Yorku ve dvou termínech (27. – 31. 3. a 15. 6. – 7. 7. 2017), za účasti členských států OSN, blíže nespecifikovaných mezinárodních organizací a zástupců občanské společnosti. Zmíněný odstavec byl do rezoluce začleněn na základě doporučení ze závěrečné zprávy Otevřené pracovní skupiny (Open-ended Working Group, OEWG), která jednala v Ženevě v první polovině r. 2016 k posouzení nových právních opatření a potřebných norem k dosažení světa bez jaderných zbraní. Jejího jednání se žádný jaderný stát, na  znamení nesouhlasu s mandátem OEWG, nezúčastnil. Nesouhlasné názory tak na jednání OEWG většinou tlumočili představitelé aliančních a partnerských zemí jaderných států (poskytujících jim tzv. jaderný deštník).

Na jednání 1. výboru předložilo rezoluci Rakousko a sponzorovalo ji okolo 50 zemí vedených Brazílií, Irskem, Mexikem, Nigérií a Jižní Afrikou. Schválena byla 27. října většinou hlasů (pro 123, proti 38, zdržení 16). Z jaderných zemí, které většinou hlasovaly proti přijetí rezoluce, se zdržely hlasování pouze ČLR, Indie a Pákistán. Z negativního hlasování aliančních nejaderných států se vyčlenilo Nizozemsko, které se hlasování zdrželo. Další hlasování o této a dalších rezolucích ze všech šesti výborů se uskuteční na plénu Valného shromáždění OSN koncem letošního roku. Dá se očekávat, že výsledek hlasování o výše uvedené rezoluci se nebude příliš lišit od předchozích volebních výsledků 1. výboru.

Dlouhodobá stagnace na hlavních odzbrojovacích fórech

Pokud na jaderně-odzbrojovací problematiku nahlížíme z pohledu vývoje mnohostranných jaderně-odzbrojovacích jednání na hlavních fórech odzbrojovacího aparátu (Konference o odzbrojení v Ženevě, Odzbrojovací komise OSN, 1. výbor Valného shromáždění OSN a hodnotící proces Smlouvy o nešíření jadernýchj zbraní), je situace velmi tristní. Vzhledem k zásadě přijímání rozhodnutí, včetně navrhovaných smluv, konsensem, která platí s výjimkou 1. výboru pro všechna jednací fóra, i vzhledem k nedostatku politické vůle a neochotě k dosažení kompromisních výsledků ze strany jaderných mocností, mnohostranný odzbrojovací sjednávací proces v těchto orgánech řadu let stagnuje. Na Konferenci o odzbrojení v Ženevě, jež je nejdůležitějším orgánem s mandátem pro sjednávání odzbrojovacích smluv, je činnost 20 let zablokovaná. Na rozdíl od dalších dvou druhů zbraní hromadného ničení, tj. chemických a biologických, které již dlouhodobě zakazují příslušné úmluvy, neexistuje pro daleko ničivější jaderné zbraně žádný obdobný mezinárodněprávní instrument. Přitom všichni představitelé vystupujících zemí jaderných a nejaderných, pokud hovoří o jaderně-zbrojní a odzbrojovací problematice, shodně podporují vytvoření světa bez jaderných zbraní a občas se v této souvislosti odvolávají na „pražský projev“ amerického prezidenta Obamy z dubna 2009, ve kterém dosažení uvedeného cíle jmenovaný jednoznačně podpořil... (JUDr. Miroslav Tůma (plk. v.v.))

Plné znění ILR naleznete zde - Podaří se získat potřebný mezinárodněprávní rámec pro dosažení světa bez jaderných zbraní?