25/07/2014 This content is not up to date

Putin řešil Krymem vlastní legitimitu

Rozhovor s Nikolajem Petrovem, profesorem na Higher School of Economics, dříve analytikem Carnegie Moscow Center. Hovořili jsme s ním při jeho návštěvě Prahy na konferenci Ústavu mezinárodních vztahů.


Myslíte si, že pro Rusko bylo strategicky výhodné vstupovat na Krym? Putin přece musel vědět, že to vyvolá reakci.

To není o Ukrajině, ale o udržení se u moci v Rusku. Konfrontace se Západem je logickým vyústěním ruského politického režimu. Mohla vypadat jinak, nebo k ní mohlo dojít o něco později. Putin musel řešit politické problémy spojené s legitimitou režimu, který je ve fázi, kdy čelí otázkám týkajícím se udržení politického a ekonomického monopolu na úkor hospodářského růstu a izolace Ruska, nebo změně směru k liberálněji orientované ekonomice a riziku ztráty monopolu moci. Ukrajina byla pro Putinův režim dobrou příležitostí.

Pokud se zaměříme-li pouze na Ukrajinu, Rusko mohlo dosáhnout svých cílů snadněji, kdyby nechalo Ukrajinu podepsat asociační dohodu s EU. Ukrajina mohla čelit vážným problémům, protože Evropa není připravena investovat na Ukrajině obrovské peníze. Poté mohl Putin přijít k Ukrajincům a ukázat, že on je tím zachráncem a nikoli Evropa.

To by mu ale nijak nepomohlo k vylepšení své osobní legitimity, ani by nemohl využít Západ k vytvoření pocitu obležené pevnosti u Rusů. Myslím, že Putin nemá zájem setrvat na východní Ukrajině, protože v případě, že by se stala součástí Ruska, znamenala by obrovskou hrozbu pro ruskou ekonomiku. Putin má zájem udržet nestabilní Ukrajinu a nechce dopustit, aby se připojila k Evropské unii a NATO.


Mluvil jste o byznysu. Rusko se snaží spolupracovat s Čínou. Myslíte si, že je možné nahradit všechny ekonomické vazby se Západem východními trhy a Čínou?


To je nemožné, a pro ruské politické elity to ani není žádoucí. Západní zboží lze nahradit čínským, u technologií to ale neplatí. Fakt, že Putin nejprve rozvázal vztahy se Západem a až poté jel do Číny, znamená, že se nejde o dobře plánovaný krok. To by udělal pravý opak. Rusko dosáhlo dohody s Čínou za mnohem horších podmínek, protože Číňané viděli, že Putin nemá na výběr a nemůže si dovolit smlouvat.


Rusko ale naznačuje, že se obchodní války nebojí…


Myslím, že plně nepochopili, jak závislé Rusko na Západu je. Prodávají zboží, a Západ ho kupuje. Určitě je možné nahradit Západ jako zákazníka. Ruská závislost je ale v něčem jiném. Politické elity si vychutnávají západní životní styl, a posílají své děti na Západ. Rusko získává ze Západu technologie, které jsou zásadní pro mnoho odvětví, včetně vojensko-průmyslového odvětví. Dobře je to vidět třeba u potravin. Rusko kalkulovalo s tím, že je schopno pokrýt téměř plně svou potravinovou soběstačnost, nepočítali ale s nutností dovozu semen. Takže ruské zemědělství je schopno produkovat potřebné brambory, ale není schopno vypěstovat tolik brambor potřebných k další kultivaci brambor. V tomhle je naprosto závislé na Nizozemí a dalších státech. Problémem ruské ekonomiky není jen velká závislost, ale neexistence mezistupňů, které existovaly ještě za Sovětského svazu.


A co ruští byznysmeni? Co ti si myslí o konfliktu se Západem?


Nejvyšší představitelé ruského obchodu patří do Putinova vnitřního kruhu a jejich hlavní prioritou je politika a udržení moci, ekonomika je až na druhém místě. Samotný vrchol představuje malá skupinka bývalých důstojníků KGB, kteří přetvořili svou politickou moc do obchodního bohatství. Dovedou si udržet politickou moc, i když ekonomika, a dokonce jejich firmy trpí. U středně velkých firem je situace odlišná, protože Putinovy kroky jejich byznys v mnoha případech odřízly od jejich západních protějšků. To může zničit mnoho firem. Podle mého názoru napětí mezi nejvyššími a středně velkými elitami roste.


Putin zvýšil anexí Krymu očekávání a využívá popularity, kterou tím získal. Nestává se ale závislým na podobném typu úspěchu?


Ano, Putin je závislý na své popularitě vojenského vůdce, takže se nemůže vrátit zpět k demokratické popularitě, a měl by ji přiživovat dalšími kroky, což může zahrnovat i další rozhodné kroky. Krym je ale unikátní, protože většina Rusů sdílela představu, že není součástí Ukrajiny a měl by znovu patřit Rusku. Žádný podobný region už na světě neexistuje. Druhou možností je vytvořit dojem, že je Rusko obklopeno nepřáteli, a proto by se všichni měli sjednotit kolem něj, což je velmi nebezpečný model. Třetí způsob je pro něho boj s nepřáteli národa. To je stalinský způsob a jsou zde patrné některé prvky „lovu na čarodějnice“ a tyto represe jsou logickým stupněm pohybu tímto směrem.


Může se Putin dostat z tohoto začarovaného kruhu ven?

V žádném případě není žádná možnost změny, dokud je tento režim u moci. Podle mě se ale chýlí ke konci a tento pohyb je velmi rychlý. Bohužel nejen Putin je rukojmím své popularity. Politické elity jsou rukojmími Putina, stejně jako celá země. Zatím je Rusko stále v euforii a většině Rusů přijde Krym jako zisk zadarmo. Ale neuvědomují si, jak je tento krok drahý. Dříve či později, a raději dříve než později, stále více Rusů, včetně elity, pochopí, že to byla obrovská chyba. Bohužel si myslím, že tyto kroky, které byly učiněny, jsou nevratné, takže nemohou být vzaty zpět.

Putin se drží u moci již čtrnáct let a změnil se. Jeho první tři roky byly velmi efektivní při provádění liberálních ekonomických reforem. Hlavní důvod proč měl na začátku tak nadšenou podporu byl v tom, že zvýšil v Rusku bezpečnost a posílil stát. Problém je, že se nezastavil, a začal mířit k vybudování policejního státu. Putin zničil zárodky občanské společnosti v Rusku, která se tu objevila. Trvalo téměř dvacet let, než se v ruské společnosti objevily jisté prvky civilizovanosti, včetně dodržování práva atd. To vše bylo zničeno a bude to mít negativní následky, i když budou ruské politické elity nahrazeny lepšími.

Rozohovor s...

Nikolajem Petrovem vedla s Lucie Priknerová.