19/01/2013 This content is not up to date

Úvodem na závěr, závěrem na úvod. K ukončení tištěné Mezinárodní politiky

Otevíráte poslední tištěné číslo Mezinárodní politiky. Ačkoli časopis ve stávající podobě končí, jeho značka zůstává. Od ledna nabídne Ústav mezinárodních vztahů na svých webových stránkách Mezinárodní politiku s novým obsahem.

Jedná se o další proměnu Mezinárodní politiky za více než půlstoletí od založení stejnojmenného dvouměsíčníku v roce 1957, když chruščovovské tání otevřelo prostor k diskusím o mezinárodní politice. Ač byly tehdejší diskuse z dnešního hlediska sešněrovány úzkým ideologickým rámcem, zájem byl veliký. Během šedesátých let přechází časopis na měsíčník a na jejich konci se na jeho stránkách může diskutovat téměř o všem. Léta 1968 a 1969 jsou zlatým obdobím Mezinárodní politiky. Proto také normalizátoři časopis po roce 1969 zastavují. Mezinárodní politika zůstává jen jako vzpomínka na snění reformních komunistů.

Po dvacetileté odmlce se časopis v roce 1990 vrací, především péčí jeho bývalých autorů a redaktorů. Za všechny jmenujme jeho dlouholetého šéfredaktora a mimořádného člověka Dobroslava Matějku. Mezinárodní politika opět hasí žízeň po informacích o dění za našimi hranicemi a na rozdíl od šedesátých let už nemusí kličkovat před politickou mocí a cenzurou. Od počátku se však střetává s jinou tváří moci - s trhem. Po celou svou obnovenou existenci zápasí s neoliberálním mýtem, který tvrdí, že právo na život má pouze to, co přežije na trhu.

V darwinistickém testu trhem Mezinárodní politika opakovaně selhávala. Vždy chtěla být časopisem seriózním a kvalitním. Vyhýbala se proto povrchnímu referování o zahraničních „zajímavostech“, které dnes ovládlo masová média včetně těch veřejnoprávních. Vždy také oslovovala společenské skupiny, především studenty, které nebyly dostatečně tržně silné na to, aby plně nesly vydavatelské náklady. Časopis sice obnovují občanské iniciativy (především Nadace evropské spolupráce Jiřího z Poděbrad), ale záhy ho přebírá Ústav mezinárodních vztahů, který ho dokáže částečně zajistit z veřejných prostředků přidělovaných ministerstvem zahraničních věcí. Tím se zakládá ne vždy jednoduchý vztah mezi ministerstvem a časopisem. Přes všechny peripetie však podpora ministerstva dovoluje časopisu naplňovat jeho poslání - dávat nestranný prostor kultivované debatě o mezinárodních vztazích.

Aby Mezinárodní politika mohla tuto, v českých podmínkách jedinečnou, misi úspěšně naplňovat, potřebuje společnost a elitu, která definuje a uskutečňuje veřejný zájem. Pouze tehdy může vznášet nárok na veřejné prostředky. Soukromé zájmy, které v českých podmínkách obvykle nedohlédnou za horizont vlastního PR, se s podobným posláním spolehlivě míjejí.

Právě úpadek veřejného zájmu, který dnes zasahuje všechny kouty naší společnosti i politiky, je jednou z příčin poslední proměny Mezinárodní politiky. Krácení veřejných prostředků znemožňuje další vydávání. Jsme svědky toho, jak stát předává kontrolu nad ekonomickými zdroji oligarchům. V kolotoči korumpující privatizace a privatizující korupce přichází o možnost uskutečňovat veřejné zájmy, neboť na ně jednoduše nemá peníze. Naopak prostředky se soustřeďují v rukách sociálně nepřizpůsobivých oligarchů, kteří veřejný zájem buď přímo popírají, nebo pojímají zcela svérázně.

Mezinárodní politika se však také stala obětí krize postihující většinu tištěných médií. Bouřlivý a fascinující rozvoj informačních technologií přináší nebývalou dostupnost informací. Na druhou stranu přinejmenším krátkodobě se projevuje také jejich další banalizací. Podle Greshamova zákona špatné peníze vytlačují dobré. Dnes podobně působením internetu získávají navrch nekvalitní informace zdarma nad kvalitními, které něco stojí.

Nemusí tomu tak být vždy. Náš obor nabízí celou řadu zahraničních webových stránek, které poskytují kvalitu. Nová Mezinárodní politika si je bere za inspiraci. Bude pokračovat v otevřených diskusích o české zahraniční politice a nadále se věnovat širokému okruhu mezinárodních otázek hlouběji, než je zvykem jinde. Současně využije všech technologických výhod nového média. Doufáme, že větší přístupností, flexibilitou a informačním zasíťováním osloví širší okruh čtenářů než dříve.

Úvodem na závěr bych rád poděkoval našim čtenářům a členům redakční rady za vytrvalý zájem a podporu. Za šéfredaktorský přínos patří dík Robertu Schusterovi a Zdeňku Zbořilovi, jehož úvodník jsem, jistě k nevoli čtenářů, obsadil. Rovněž děkuji Mileně Strejčkové, Vladimíru Trojánkovi, Dagmar Červinkové a dalším kolegům a kolegyním z Ústavu mezinárodních vztahů za dlouholetou péči o časopis.

Závěrem na úvod bych rád popřál nové Mezinárodní politice, šéfredaktoru Petru Zenknerovi a jeho týmu hodně sil a štěstí v nelehké misi.

O autorovi

Petr Drulák je ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.

Expertise to impact

Subscribe