Čejka: Náboženské strany způsobí Netanjahuovi rozpočtové problémy
Marek Čejka odpověděl pro Mezinárodní politiku na čtyři otázky k izraelským volbám. Ty poměrně jasně vyhrál dosavadní premiér Banjamin Netanjahu, který získal ve 120členném Knessetu 30 mandátů. Hlavní soupeř, středolevicová koalice Sionistický svaz, jich získala pouze 24.
Netanjahu vyhrál už třetí volby v řadě od roku 2009. V čem je jeho síla?
Netanjahu je jednak charismatický řečník, schopný populista (viz např. jeho kroky těsně před posledními volbami, kdy přetáhl na svou stranu i některé voliče radikální pravice, když prohlásil, že za jeho vlády nebude žádný Palestinský stát) a v bezpečnostních otázkách je mistrem strategie, kdy problém, který často napomohl vytvořit – jako třeba klinickou smrt mírového procesu – označí za bezpečnostní riziko, na které jedině on sám umí správně odpovědět.
Považujete za pravděpodobné, že se Netanjahuovi podaří sestavit vládu? Kde může být problém?
Podle dosavadních volebních výsledků by neměl mít výraznější problém sestavit s Likudem pravicovou, až ultrapravicovou koalici (k tomu přispějí strany Náš domov Izrael a Židovský domov), společně s náboženskými stranami (Šas a Sjednocený judaismus Tóry) a se stranou Kulanu Moše Kachlona, která má sociální rozměr. Přítomnost náboženských stran ve vládě ale způsobí Netanjahuovi velké rozpočtové problémy skrze požadavky, které tyto strany tradičně mají.
Někteří komentátoři považují za jazýček na vahách, který rozhodne Moše Kachlona. Můžete přiblížit o koho jde a jaký je jeho vztah k Netanjahuovi?
Kachlon byl členem Likudu, ale před několika lety oznámil, že ho opouští a stahuje se z politiky. V roce 2014 se však vrátil a založil novou stranu Kulanu, která se zaměřila na sociální a
ekonomickou politiku, kterou Netanjahu příliš neakcentoval. V jiných věcech ale zůstal docela ideologicky blízko Netanjahuovi, takže si nemyslím, že by bylo pro oba politiky větší problém obnovit spojenectví.
Spojení čtyř arabských stran získalo v Knessetu 14 mandátů. Znamená to něco?
Znamená to mírné posílení hlasu izraelských Arabů v rámci opozice. Jako celek ale mají arabské strany tradičně velmi malý koaliční potenciál. Z lidského hlediska to pak může znamenat posílení sebevědomí této komunity, na kterou v posledních letech často útočili různé ultrapravicové subjekty. V této souvislosti se několikrát izraelských Arabů zastal současný izraelský prezident Rivlin, který - byť sám z řad tradiční pravice - si uvědomuje, že posilující pravicová a ultrapravicová generace má destruktivní vliv nejen na izraelské Araby, ale na celý Izrael.
Rozhovor s...
Markem Čejkou z Ústavu mezinárodních vztahů. Můžete sledovat i jeho blog blizky-vychod.blogspot.cz/