Konflikt v Sýrii ohrožuje Jordánsko

Krize v Sýrii budí obrovský zájem světových politických představitelů i široké veřejnosti. Málo se však v obecném diskurzu hovoří o tom, jaké dopady mají události v Sýrii na region Blízkého východu a především na její sousední státy. Jednou z nejvíce ohrožených zemí je v současnosti Jordánské hášimovské království. To se potýká s vážnými vnitropolitickými problémy, které občanská válka v sousední zemi ještě prohlubuje.

Jordánská vnitropolitická situace

Království je v současnosti významný regionální aktér díky své geografické blízkosti se Sýrií. Po pádu režimu prezidenta Husního Mubáraka v Egyptě představuje rovněž jediného relevantního arabského spojence Spojených států a Izraele na Blízkém východě. I přes to, že jako jedna z mála zemí de facto odolalo dominovému efektu arabského jara, potýká se s množstvím problémů na domácí scéně. Jedná se zejména o neúspěšný boj s korupcí, či nedostatek surovinových a přírodních zdrojů, zejména pak zásob pitné a užitkové vody. V případě ropy a zemního plynu je Jordánsko plně odkázané na dodávky od zahraničích partnerů, což již několikrát v minulosti způsobilo vážné ekonomické obtíže. Svědčí o tom listopadové přerušení dodávek plynu z Egypta a okamžitý nárůst cen ropných derivátů v Království. Tato situace vyvolala u jordánské společnosti obrovské pobouření a spustila vlnu demonstrací a občanských protestů, které si vyžádaly dva mrtvé a desítky zraněných. Jordánsko rovněž bojuje s vysokou mírou nezaměstnanosti, která v poslední čtvrtině roku 2012 dosahovala více než 12%, neefektivním nakládáním s veřejnými financemi a dalšími problémy.

Občanská válka v Sýrii

Syrský ozbrojený konflikt, který zemi sužuje od jara roku 2011, je v současnosti jedním z nejdiskutovanějších témat blízkovýchodního regionu. Počty obětí ozbrojených střetů mezi vládními složkami prezidenta al-Asada a syrskými rebely se zdroj od zdroje liší. Podle oficiálních zpráv OSN z ledna roku 2013 přišlo o život na 60 000 lidí, z velké části civilistů. Dnes je již zřejmé, že vleklá občanská válka může mít vliv na bezpečnost a ekonomickou situaci regionu, což bude mít zákonitě celosvětový dosah. Rovněž může determinovat sociální rozvrstvení obyvatel, hospodářství regionu a ve výsledku může změnit mocenskou mapu a rozložení sil na Blízkém východě.

 

Vliv syrské krize na jordánskou politickou situaci

Jordánská imigračí politika je známá svou otevřeností, což mělo do nedávna pozitivní ekonomické efekty. V současnosti na území království pobývá přibližně 2, 5 milionu Palestinců a veliký počet Iráčanů. Ti do země uprchli v důsledku invaze spojeneckých vojsk do Iráku v roce 2003. Dlouhou dobu nebyly problémy imigrantů nijak významně artikulovány a Jordánsko de facto profitovalo z jejich přítomnosti. Přistěhovalci byli často využíváni jako levná pracovní síla a jejich přítomnost tak snižovala ceny na domácím trhu. V současnosti je však domácí ekonomika na pokraji zhroucení a další sociální zatížení a výdaje stávající problémy prohlubují. Imigranti se navíc dožadují rozšíření občanských a politických práv.

Problémy s imigranty v zemi prohlubuje příliv syrských uprchlíků. Syrskému exodu jsou kromě Jordánska vystaveny rovněž Turecko a Libanon, Jordánské království je však z hlediska počtu uprchlíků na jeho území pod tlakem nejvíce. Podle oficiálních zdrojů zde v současnosti pobývá na 250 000 Syřanů. V červenci 2012 byly jordánské úřady nuceny zřídit na hranicích se Sýrií humanitární tábor Zaatari, který v současnosti obývá přibližně 45 000 běženců. Zaatari je hlavní zařízení tohoto typu v zemi. Tábor byl postaven ve spolupráci s UNHCR a dalšími institucemi OSN. Podmínky zde jsou však alarmující kvůli nedostatku zdravotnického materiálu, potravin, hygienických potřeb a především pitné a užitkové vody. Jak bylo řečeno, Jordánsko nemá dostatečné vodní zdroje ani pro vlastní obyvatele, logicky tak nemůže plně pokrýt potřeby obyvatel tábora. V zimním období je situace v táboře ještě dramatičtější kvůli nepříznivému počasí. Ta je vyvolaná zejména povodněmi a mrazem, kterému v zařízení podlehly již desítky lidí, převážně dětí. Nejohroženější skupinou jsou novorozenci a malé děti, kterých je v táboře více než 65%.

Druhý významný problém představuje pašování zbraní, vojenského materiálu a nelegální transfer osob přes jordánsko- syrské hranice. Panují obavy z přenesení krize za hranice Sýrie a ohrožení bepečnostního prostředí v Jordánsku. Nadále stoupá počet jordánských občanů, většinou členů radikálně islamistických skupin, kteří se snaží nelegálně překročit hranice, aby se účastnili bojů na straně syrských rebelů. Nejedná se však výlučně o občany Království, islamisté z celého Blízkého východu mnohdy využívají Jordánsko jako tranzitní zemi k přechodu do Sýrie. I z tohoto důvodu byly nuceny jordánské úřady zpřísnit bezpečnostní kontrolu na hranicích. Podle oficiálních zdrojů doposud překročilo hranice přibližně tři sta jordánských občanů. Většinou se jedná o mladé extremisty, kteří vidí v boji proti syrskému režimu svatou povinnost každého muslima. Na území Sýrie poté usilují o připojení k tamním islamistickým skupinám. Mezi nejpopulárnější a zároveň nejradikálnější patří v současnosti teroristická organizace Fronta na podporu syrského lidu (The Front for Supporting the People of Syria, v originálním arabském znění Džabhatu´n-Nusra li Ahdu´š-Šám). Ta je přidružena ke strukturám irácké Al- Qáidy a její členská základna dosahuje 5 000 bojovníků.

Jordánsko je rovněž ohroženo teroristickými útoky a jinými radikálními tendencemi, vyvolanými aktivitou islamistů a nelegálním transferem zbraní. Například v říjnu roku 2012 byla zatčena skupina islamistických extremistů, kteří chtěli spáchat teroristické útoky na diplomatické budovy západních vlád a obchodní centra v Ammánu. Islamisté byli napojeni na Al-Qaidu a jiné džihádistické skupiny z celého Blízkého východu, přičemž měli k útoku využít pašované zbraně ze Sýrie. Souvislosti mezi událostmi v obou zemích a přeshraniční charakter syrské krize je tedy zřejmý.


Významnou roli v diskutované problematice hraje Muslimské bratrstvo, které je aktivní v mnoha zemích blízkovýchodního regionu. Velká část bojovníků Svobodné syrské armády i opozičních představitelů jsou členy tohoto hnutí. Mnozí odborníci se shodují na tom, že by mohlo Bratrstvo v budoucnosti stát v čele Sýrie, nebo se alespoň podílet na politickém vedení země. Jordánská odnož Muslimského bratrstva a její politická frakce Fronta islámské akce (IAF) v současnosti představuje hlavní opoziční skupinu v Jordánsku. I z tohoto důvodu Království dlouhou dobu zachovávalo k syrským událostem poměrně neutrální postoj. Pokud by se totiž po svržení režimu prezidenta al-Asada k moci dostaly islamistické skupiny, konkrétně tedy Muslimské bratrstvo, mělo by to zákonitě negativní vliv na vnitropolitickou stabilitu v Království. Jordánská vláda se po dlouhou dobu snažila Bratrstvo a jiné islamistické skupiny držet v pozadí politických událostí, jelikož veřejně deklarují její nelegitimitu v zemi a usilují o změnu režimu ve svůj prospěch. Hnutí je v současnosti v Jordánsku poměrně aktivní, o čemž svědčí i množství demonstrací, které jsou pravidelně svolávány po celé zemi a kterých se účastní tisíce jeho příznivců.

Závěr

Jak je zřejmé, syrský konflikt ovlivňuje nejen události uvnitř země, jeho přeshraniční charakter negativně působí na země v celém regionu, zejména pak na její sousedy. Jordánsko je státem, který je syrskou krizí ovlivněn zřejmě nejvíce, často je však z důvodu své dosavadní vnitropolitické stability opomíjené. Ve skutečnosti se však potýká s vážnými ekonomickými a sociálními problémy, které jsou vývozem syrské občanské války za hranice země prohlubovány. Kvůli obrovskému přílivu uprchlíků, pašování zbraní přes hranice země a nelegálnímu transferu osob nesmí být opomenuta rovněž bezpečnostní dimenze celé problematiky. Pokud se vývoj událostí v Sýrii výrazným způsobem nezmění, hrozí Jordánsku vážné ekonomické problémy, humanitární krize, či zhoršení bezpečnostní situace země.

O autorce:

Lucie Uhlířová působí v současné době na české ambasádě v Jordánsku. Absolvovala bakalářský obor Blízkovýchodních studií na Západočeské univerzitě v Plzni, dále obor Bezpečnostní a strategická studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V letech 2009, 2010 a 2011 absolvovala kurzy arabského jazyka v Sýrii.