21/08/2018 This content is not up to date

Angolský boj proti korupci

Před rokem vrcholila v Angole předvolební kampaň do parlamentu a na prezidentský úřad. Favorit voleb a kandidát za vládnoucí stranu MPLA (Movimento Popular de Libertação de Angola – Lidové hnutí za osvobození Angoly) João Lourenço tehdy sliboval, že bude bojovat proti korupci. Jeho slova nebral nikdo vážně a opakované sliby byly považovány za pouhou předvolební rétoriku. Po nástupu k moci však začal novopečený prezident své sliby naplňovat. Dokonce i hlavní opoziční strana UNITA (União Nacional para la Independência Total de Angola - Národní svaz za úplnou nezávislost Angoly) po několika měsících jeho úřadování prohlásila, že Angola zažívá druhé osvobození.

Angola se teprve nyní začíná zotavovat z hospodářské krize, která byla způsobena poklesem světových cen přírodních surovin. Zejména ropa je důležitým vývozním artiklem a tvoří značnou část příjmu angolského státního rozpočtu. Na špatném hospodaření se podílí i nízká konkurenceschopnost angolské ekonomiky a hlavně vysoká míra korupce a nepotismu. Podle Transparency International je Angola na 167. místě ze 180. posuzovaných zemí v žebříčku vnímání korupce. Na této skutečnosti se podepsalo čtyřicet let vládnutí bývalého prezidenta Jose Eduardo dos Santose. Jeden z nejdéle sloužících diktátorů v Africe byl známý tím, že na úkor státního rozpočtu zaopatřoval členy své rodiny a prosazoval je do vedoucích míst státních a polostátních firem.

Bývalý prezident Jose Eduardo dos Santos

zdroj: cei.iscte.iul.pt

Posledním křiklavým případem bylo jmenování dcery stárnoucího diktátora Isabel dos Santos do čela státní ropné společnosti Sonangol. Stalo se tak několik měsíců před volbami do parlamentu, ve kterých se rozhodovalo i o hlavě státu, a které vynesly k moci současného prezidenta João Lourença. Nejstarší dcera bývalého prezidenta je považována za jednu z nejbohatších žen Afriky. Vlastní, mimo jiné, několik firem v oblasti telekomunikací, ropného průmyslu a finančnictví a její majetek se odhaduje na tři miliardy dolarů.

Samotná Isabel dos Santos je “produktem” internacionální pomoci Sovětského svazu, neboť její matkou je Ruska Taťjana Kukanova, která byla první ženou angolského prezidenta. Eduardo dos Santos se s ní seznámil v tehdy ještě sovětském Baku, kde jako stážista z rozvojové země vystudoval petrochemický institut. Právě jejich dcera se však stala jasným signálem toho, že nový prezident svůj boj proti korupci a nepotismu myslí vážně. Necelé dva měsíce od svého jmenování do prezidentského úřadu totiž Isabelu dos Santos odvolal z čela státního ropného gigantu Sonangol. Poté následovala vlna dalších odvolání z postů státních a polostátních firem, která se dotkla rozvětvené rodiny Dos Santos, ale i ostatních vedoucích vládních činitelů. V dubnu tohoto roku odvolal nový prezident i 22 vysoce postavených činitelů ozbrojených složek státu včetně náčelníka generálního štábu. Není proto divu, že i opozice novému prezidentovi “tleská” a předseda hlavní opoziční strany UNITA Isaías Samakuva prohlásil, že současná Angola žije v atmosféře druhého osvobození.

Luxusní čtvrť hlavního města Luandy, kde je patrný příliv petrodolarů.

zdroj: DW/N

Angolská justice začala rovněž stíhat nejkřiklavější případy korupce a zpronevěry. V její síti uvízl i syn bývalého prezidenta José Filomeno dos Santos, který se spolu s bývalým guvernérem národní banky pokusil vyvést ze země půl miliardy dolarů. Nutno podotknout, že s nelegálními finančními transakcemi mají zkušenosti i bývalý prominentní státní činitelé. Příkladem za všechny je bývalý viceprezident země Manuel Vicente, který byl dlouho považovaný za horkého kandidáta na prezidentský úřad. Kdysi druhý nejmocnější muž země je v současnosti stíhaný v Portugalsku pro korupci a praní špinavých peněz.

Nový prezident, ale zatím nemá situaci pevně v rukou, ve vládnoucí straně MPLA, která jej vynesla k moci, totiž doposud stojí v čele bývalý prezident Eduardo dos Santos. Ve svých sedmašedesáti letech sice stárnoucí diktátor oznámil odchod z politického života, avšak odchod nemusí nutně znamenat, že jej v čele strany nahradí nový prezident. Uvedené dvojvládí má vyřešit mimořádný sjezd strany MPLA, který se uskuteční v září tohoto roku. João Lourenço je sice zatím jediný kandidát do čela vládnoucí strany, ale je těžké uvěřit, že by předání moci proběhlo tak lehce. Navíc když je tato tranzice doprovázena omezováním kdysi nedotknutelné rodiny Dos Santos. Absolutní moc s neomezenými pravomocemi totiž bývalý prezident držel 38 let a je tak druhým nejdéle sloužícím diktátorem Afriky.

Nový Angolský prezident João Lourenço.

Zdroj: Foreignbrief.com

Současný angolský prezident by si určitě zasloužil dostat šanci zrealizovat své reformy. Koncem března navíc předložil legislativní návrh na realizaci komunálních voleb, které se doposud v historii Angoly nekonaly. Teprve čas ukáže, jestli se jedná o pouhé nahrazení jedné elity elitou druhou, či zda João Lourenço myslí demokratizaci Angoly vážně. Drtivá většina obyčejných Angolanů, kteří žijí pod hranicí chudoby, by si skutečné reformy zasloužila, zatím totiž bohaté přírodní zdroje země sloužily pouze k obohacování nepočetné elity.

Drtivá většina Angolanů, žije pod hranicí chudoby.

zdroj: DW/N

O autorovi

Mgr. Petr Sobotka vystudoval politologii zaměřenou na africká studia na Univerzitě Hradec Králové. Absolvoval půlroční výzkumnou stáž na Kapverdských ostrovech a podílel se na vypracování žádosti o vstup České Republiky v pozici pozorovatele do Společenství zemí Portugalského jazyka.

V knihovně ÚMV najdete k tématu např.:

GIROD, Desha M. - Explaining post-conflict reconstructio - https://goo.gl/opsKPk
KLÍMA, Jan - Dějiny Angoly - https://goo.gl/P3bmeg

Expertise to impact

Subscribe