Výzva pro uchazeče o stáž (Research Assistants): výběrové řízení pro období říjen 2021 - leden 2022 je otevřeno.

3. 11. 2020

Česká zahraniční politika vůči východnímu sousedství EU

Po několika letech se časopis Mezinárodní politika vrací do tištěné podoby. První číslo se zabývá východním sousedstvím EU a zaměřuje se na české působení v tomto regionu. Jednotlivé články se k této problematice snaží přistupovat z různých úhlů pohledu a vyzdvihovat i některé opomíjené proměnné.

Tuto ambici si klade i text Pavla Havlíčka České Východní partnerství na prahu nové dekády – má ČR co nabídnout východním zemím? Jaké jsou její zájmy v regionu? Podobné otázky ovšem v celoevropském kontextu si klade i článek slovenského výzkumníka Petera Rosputinského s názvem Európska politika susedstva s akcentom na Východné partnerství

Jako stálou rubriku jsme nově zařadili Kulatý stůl, v jehož rámci pět odborníků rozličného zaměření odpovídá na tři tematické otázky související s hlavní náplní vydání. Tentokrát jsme se ptali na budoucnost Východního partnerství a charakter politiky jednotlivých aktérů. 

Článek Karolíny Lískovcové se zabývá dnes velmi aktuálním tématem zdravotnictví v zemích Východního partnerství a formami české rozvojové pomoci. 

Číslo přináší i dva texty týkající se Běloruska – jednak anketu ohledně aktuálních událostí, jednak přehledový článek Michala Lebdušky o dosavadním působení této východoevropské země v mezinárodní politice. 

Neméně zajímavý pohled směrem na východ nabízí článek Zapadnorusismus z pera Michala Mádla. Štěpán Černoušek navazuje článkem o zásazích Ruska do výkladu jeho vlastní historie a o významu těchto zásahů pro další generace Rusů, ale i zemí, jichž se tyto interpretace týkají a mají potenciál stát se výbušnými tématy ve vzájemných vztazích, jako je např. osud sochy maršála Koněva v Praze. 

Jan Lozinský ve svém příspěvku analyzuje společné jmenovatele neuznaných států Podněstří a Náhorního Karabachu. Jaký podíl na vyhlášení „kvazistátu“ má právo na sebeurčení místních obyvatel? 

O specifikách česko-ukrajinských vztahů píše Radko Mokryk, který se snaží poukázat na nebezpečí mediálních zkratek při chápání ukrajinské problematiky. 

Na závěr časopis přináší recenzi na knihu (a její překlad do češtiny) Marka Galeottiho Musíme si promluvit o Putinovi z pera Jany Leichterové. 

 

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru