Diaspory a nábor teroristů

Účelem tohoto výzkumu je prozkoumat úlohu balkánské diaspory po konfliktu v Evropě a její přínos k radikalizaci a náboru zahraničních bojovníků, jakož i k domácímu terorismu. Chystáme se prozkoumat trajektorie poválečných uprchlických komunit od Balkánu po Rakousko a další země západní Evropy po bosenské a kosovské válce. Zde přikládáme zvláštní význam sítím bosenské a kosovské diaspory díky zvýšené síti náboru mezi touto populací, a tedy potenciálu radikalizace. Výzkum se snaží porozumět tomu, jak konkrétní aspekty jejich (ne) integrace přispěly k tomu, že se džihádisté vynořili z diaspory, a jak jejich vnímání toho, že jsou insidery nebo outsidery, přispívá k jejich radikalizaci. Protiteroristické politiky mohou trpět mylnými představami kvůli konkrétním politickým narativům poukazujícím na „země původu“ některých evropských džihádistů, aby je prezentovali jako cizince. Obzvláště nás zde zajímá zkoumání nejen vlivů hostitelské země, jako je marginalizace a stigmatizace, které jsou instrumentalizovány pro radikalizaci a nábor, ale také zaměření se na radikalizaci z pohledu literatury související s diasporou o úloze těchto nestátních aktérů v míru a konfliktech obecněji. Tento výzkum je obzvláště aktuální, protože spojuje literaturu o terorismu, kde role diaspory v radikalizaci a náboru byla podstudována a podteoretizována, s diasporou a migrační literaturou, která zdůrazňuje, že tito aktéři mají vlastní agenturní a nárokovací potenciál v rámci větších nadnárodních procesů. Rakouské prostředí je obzvláště důležité vzhledem k rozmanitým populacím diaspor, které se skládají z více generací. Budeme studovat trajektorii zahraničních bojovníků pocházejících z postkonfliktních diaspor a jejich vztah k radikálnímu prostředí. Západní Balkán je region s dědictvím násilných válek po rozpadu Jugoslávie. Projekt se zaměřuje na případy bosenské diaspory v Rakousku v důsledku velké diaspory přítomné v zemi po bosenské válce (1992-1995).