Volná pracovní pozice: Referent/ka projektového oddělení

1. 11. 2021

Jemen – od vodní krize po největší humanitární pohromu

Water.org

Jemen 21. století je nejchudším státem Blízkého východu a dějištěm neustupujících válek, hladu a nedostatku vody. Válčící strany pokračují v bojích, které mají dopady hlavně na civilisty. Země po dlouhá léta přetrvává v situaci humanitární potřeby a stále jí chybí dostatečná mezinárodní pozornost a finanční prostředky. Příčiny nedostatku vody nejsou jen výsledky konfliktů, ale také i neefektivní zemědělské politiky jemenské vlády v 90. letech.

Současný stav v Jemenu poukazuje, že zhruba 25 milionů lidí potřebuje humanitární pomoc, z toho 16 milionů se nachází v potravinové nejistotě a 2 miliony děti trpí podvýživou (WFP 2021). Když mluvíme o hladu, představíme si především nedostatek potravin, ale zárodkem problému je také nedostatečný přístup k vodním zdrojům. Voda je základem pro rozvoj každé společnosti, proto OSN v roce 2010 uznala koncept water security o přístupu k nezávadné pitné vodě a hygienickým zařízením za základní lidské právo. Jemen je pravým případem, kde údajně 20,5 milionů obyvatel nemá bezpečný přístup k vodě, hygieně a sanitaci (UNICEF 2021: 3). Křehká vodní bezpečnost v době koronaviru představuje mnohem větší hrozbu než dříve. Zároveň v podmínkách konfliktu a vyprahlé půdy Jemenci nemohou pěstovat ani základní potraviny, proto již před krizi byli z 90 % závislí na jejích dodávkách (Alles 2017: 6). 

Jemen odjakživa čelil potížím s vodou, ale již od starověku se vyznačoval dobře rozvinutými technikami efektivního udržování mizivých vodních zdrojů a rovnoměrného využití vody (Ward 2014: 59–60). Zaslouženě se mu přezdívalo Šťastná Arábie, zejména kvůli úrodnosti, geopoliticky-strategickému přístupu k Rudému moři a průchodu světové obchodní cesty přes přístav Aden. V současnosti se situace změnila, Jemen se stal zemí s největším nedostatkem vody, kdy na jednoho obyvatele připadá 80 m3 ročně obnovitelné pitné vody, přičemž prahová hodnota by neměla činit méně než 500 m3 (World Bank 2017: X). Hladina podzemních vod klesá čtyřikrát rychleji, než se doplňuje a San’á a je jediné hlavní město na světě, kterému hrozí úplné vyčerpání vody (Weiss 2015). 

Co k vedlo k největší humanitární pohromě? 

Jemen jako jednotný stát vznikl až sjednocením Severního a Jižního Jemenu v roce 1990. Nicméně heterogenita zůstala a země se rozpůlila na konfliktní sunitské separatisty a šíitské kmeny Hútíů. V tomto období je možné najít počátky vodní krize, která souvisela s rozvojem moderního zemědělství. Vláda s pomocí zahraničních aktérů začala podporovat plýtvání vody prostřednictvím půjček s nízkým úrokem a investicemi do zavlažování, čímž došlo k zanedbání tradičního napojení na dešťovou vodu (Ward 2001: 3). Levné ceny pohonných hmot vedly ke zrychlení těžby vody z podzemí prostřednictvím speciálních čerpadel. Ropa se také hojně využívala při dopravě vody na delší vzdálenosti. V souvislosti s decentralizací vodohospodářství, jemenské instituce přestaly monitorovat, kolik vody se použije, jelikož studny byly pod soukromou kontrolou a vrty se vytvářely bez licence (Lichtenthaeler 2010: 31–32). Tyto problémy se více prohloubily v důsledku světové ekonomické krize v roce 2009, kdy zemi postihly rozsáhlé ekonomické šoky.

Největším kamenem úrazu se však staly nepokoje po sesazení dlouholetého autoritářského prezidenta Alí Abdalláha Sáliha během Arabského jara v roce 2011. Prodemokratický prezident Abd Rabú Mansúr Hádí dlouho nedokázal udržet moc, protože v roce 2014 začaly propukat nepokoje. Šíitští povstalci Hútíové s podporou Íránu převzali kontrolu nad hlavním městem San’á. V roce 2015 země se propadla do násilí a chaosu se zásahem koalice Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií na straně sunnitů. Navíc se válka prohloubila kvůli ovládnutí východu země odnoží al-Káidy a zapojení USA. 

Nejde tolik o zdánlivě náboženský boj, ale o přetahování regionálního velmocenství mezi Íránem a Saúdskou Arábii (Serr 2018: 6). Největší cenu však platí jemenští civilisté, jelikož konfliktní dynamika se proměnila v ekonomické sankce a letecké útoky, které vážně paralyzovaly každodenní život obyvatel. Postupně koalice se Saudskou Arábii uplatnila kontroverzní námořní blokády s cílem zabránit proudění zbraní Hútíům, ale vedlo to k zamezení přílivu rozhodujících dodávek potravin pro obyvatelstvo (Fink 2017). V roce 2020 se otevřelo sedm nových bojišť, čímž se zvýšil počet bombových útoků, které zasahují civilní infrastrukturu více než vojenské objekty (OCHA 2020: 10–11).  

Jak se vyvíjí současná situace? 

Přes 80 % Jemenců nyní spoléhá na humanitární pomoc. Miliony lidí ztratilo zaměstnání
a přísun veškerých příjmů. Většina rodin musela nejen omezit kvalitu a množství jídla, ale také si není jistá, zda se příště bude moci najíst. Zničení vodní infrastruktury zapříčinilo úpadek zemědělského sektoru, který byl zdrojem příjmů až 70 % Jemenců. Na místo tradičních potravin (kávy, bavlny, obilí) se rozšířilo pěstování na vodu extrémně náročné rostliny – katy jedlé. Jedná se o lehce narkotickou kulturní rostlinu, která sice zpomaluje chuť k jídlu, ale nedokáže zasytit. Rostlina nyní značně převažuje na trhu, ale obecně je považována za jednu z příčin podvýživy, protože množství rodin jí dává přednost před výdaji na základní potraviny a léky (Al-Absi 2016: 135). V důsledku konfliktu ceny potravin prudce vzrostly a jsou v průměru vyšší o 140 % než před konfliktem (UN News 2020). OSN odhaduje, že každé čtvrté dítě do pěti let věku trpí akutní podvýživou a vyžaduje naléhavou léčbu, proto vyzývá mezinárodní společenství nečekat na uskutečnění tragického scénáře, ale finančně pomoci (Ibidem).

Vleklý konflikt a zanedbávaní vodního managementu vedl k závislosti na neformálních tankerech s vodou, jejichž dodávky jsou většinou nejisté a také mohou postrádat kontrolu hygieny. Je vůbec zázrakem, pokud voda z kohoutku teče alespoň dvakrát týdně, přičemž například v průmyslovém městě Taiz jsou intervaly i v délce jednoho měsíce (Lackner 2019: 221). Staré potrubní sítě jsou natolik zanedbané, že nedokážou dobře těsnit, proto údajně dochází ke ztrátě až 60 % vody (Whitehead 2015). Nyní ceny vody rostou především kvůli sankcím na pohonné hmoty ze strany arabské koalice.

Dále nedostatek vody a zasažené kanalizační systémy se odráží na katastrofálním stavu hygieny a sanitace. Tyto problémy nejvíce postihuji rostoucí počet vysídleného obyvatelstva, které podléhá vysoké zranitelnosti nákazy Covidem-19. Zvláště je to nebezpečné, když polovina všech nemocnic je válkou zničená, není dostatek zdravotníků, ochranných pomůcek a léčiv (Devi 2020). Jemenské úřady skrývají rozsah epidemie a počet mrtvých je ve skutečnosti větší, protože systém není kontrolovatelný (Ibidem). Navíc od roku 2016 Jemen ohrožuje vodou přenášená epidemie cholery, která se stala jednou z nejhorších ohnisek moderní historie. Podle průzkumů WHO skryté případy cholery vedou ke smrti zhruba poloviny lidí, kteří se nepodrobí léčbě kvůli obavám z nemocnic přehlcených případy koronaviru (Oxfam 2020). 

Závěr 

Situace v Jemenu poukazuje, že mnohdy největší krize jsou způsobené lidskou činností. Zemi zasáhly strukturální problémy v podobě slabého institucionálního zázemí, rozvrácené ekonomiky, chaosu a neustálého válčení. Vláda není schopna zajistit ani základní potřeby obyvatel a již před konfliktem byla známá jako křehká a zkorumpovaná. 

Jemen se stal odstrašujícím příkladem, kde se nedostatek vody a hlad považuje za válečnou zbraň. Hútíové a jemenská vláda musí co nejdříve uzavřít mír, protože tato válka nemůže mít vítěze. Každé ze stran hrozí, že zůstane bez vody, obživy a podlehne nemocím. Společnost je vysoce traumatizovaná ve všech aspektech života a bude trvat desetiletí, než se dá dohromady. Důležité však je začít jednat, dokud není pozdě, proto Jemen zoufale potřebuje mezinárodní pomoc a finanční prostředky. 

 

Zdroje

Al-Absi, Mohammad Esmail (2016). The social of qat drug in republic of Yemen (Pasak: Yemen).

Alles, Larissa (2017). Missiles and food. Yemen’s man-made food security crisis. Oxfam (https://reliefweb.int/sites/reliefweb.int/files/resources/bn-missiles-food-security-yemen-201217-en.pdf, 5. 5. 2021).

Devi, Sharmila (2020). Fears of “highly catastrophic” COVID-19 spread in Yemen. The Lancet, 395 (10238) (https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(20)31235-6/fulltext, 4. 2. 2021). 

Fink, Martin D. (2017). Naval Blockade and the Humanitarian Crisis in Yemen. Neth Int Law Revue, 64, s. 291–307 (https://doi.org/10.1007/s40802-017-0092-3, 29. 1. 2021).

Lackner, Helen (2019). Yemen in Crisis: Autocracy, Neo-Liberalism and the Disintegration of a State (Verso: London, New York).

Lichtenthaeler, Gerald (2010). Water Conflict and Cooperation in Yemen. Middle East report (https://static1.squarespace.com/static/5eb18d627d53aa0e85b60c65/t/5ee3913416addd387da34a67/1591972152377/Water%2520Conflict%2520and%2520Cooperation%2520in%2520Yemen1.pdf, 1. 12. 2020). 

UN News (2020). Yemeni children suffer record rates of acute malnutrition, putting ‘entire generation’ at risk (https://news.un.org/en/story/2020/10/1076272, 6. 12. 2020).

OCHA (2020). Yemen Humanitarian Response Plan Extension (https://reliefweb.int/sites/reliefweb.int/files/resources/Extension%20Yemen%20HRP%202020_Final%20%281%29.pdf, 29. 1. 2020). 

Oxfam International (2020). Yemen facing hidden cholera crisis as COVID cases set to peak in coming weeks – Oxfam (https://www.oxfam.org/en/press-releases/yemen-facing-hidden-cholera-crisis-covid-cases-set-peak-coming-weeks-oxfam, 5. 11. 2020).

Serr, Marcel (2018): Understanding the War in Yemen, Israel Journal of Foreign Affairs, 11 (3), s. 357369 (10.1080/23739770.2017.1419405, 28. 1. 2021). 

UNICEF (2021). Humanitarian Action for Children. Yemen (https://www.unicef.org/media/88321/file/2021-HAC-Yemen.pdf, 31. 1. 2021). 

Ward, Christopher (2001). Yemen's water crisis. The British-Yemeni Society (http://al-bab.com/albab-orig/albab/bys/articles/ward01.htm, 8. 12. 2020). 

Ward, Christopher (2014). The Water Crisis in Yemen: Managing Extreme Water Scarcity in the Middle East (I.B. Tauris: London – New York).

Weiss, Matthew I. (2015) A perfect storm: the causes and consequences of severe water scarcity, institutional breakdown and conflict in Yemen. Water International, 40 (2), s. 251272 (10.1080/02508060.2015.1004898, 4. 2. 2020). 

WFP (2021). Yemen emergency (https://www.wfp.org/emergencies/yemen-emergency, 31. 1. 2021).

Whitehead, Federika (2015). Water scarcity in Yemen: the country's forgotten conflict. The Independent, 2. 4. 2015 (https://www.theguardian.com/global-development-professionals-network/2015/apr/02/water-scarcity-yemen-conflict, 8. 12. 2020).

World Bank (2017) Dire Straits: The Crisis Surrounding Poverty, Conflict, and Water in the Republic of Yemen, Washington DC (https://openknowledge.worldbank.org/handle/10986/27531, 5. 5. 2021).

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru