Kingdom Come: Deliverance a spor o obraz střední Evropy

Analýza

Debaty o videohrách dnes často přesahují samotný svět zábavy. Příkladem je česká videoherní série Kingdom Come: Deliverance, která se stala součástí širších sporů o historii, identitu a reprezentaci. Konflikt kolem hry ukazuje, že online herní komunity nejsou pouze místem fanouškovských diskusí, ale také prostorem, kde se utvářejí představy o střední Evropě, její identitě a vztahu k Západ

Herní průmysl dnes oslovuje miliardy hráčů po celém světě a patří mezi nejvýznamnější oblasti populární kultury. Spolu s ním roste i význam online herních komunit propojujících hráče z různých zemí a kulturních prostředí. Videohry již dávno nepředstavují pouze formu zábavy. Staly se významnou součástí dnešní kultury a stále častěji vyvolávají různé společenské a politické debaty. Diskuse o videohrách tak přesahují samotnou hru a propojují širší debaty o historii, identitě nebo kulturních a regionálních hodnotách. Díky online diskusním platformám, jako je Reddit, se tyto diskuse rychle šíří napříč státy i kontinenty, kde se střetávají různé zkušenosti, hodnoty a představy o světě. Videohry se tak stávají součástí širších kulturních sporů.

Zajímavým příkladem tohoto vývoje je česká videoherní série Kingdom Come: Deliverance. Debaty kolem této historické hry se proměnily ve spor o historickou přesnost, reprezentaci etnických menšin, žen a queer osob, ale také o samotnou podobu střední Evropy jako kulturního prostoru. To vypovídá o tom, jak různé skupiny chápou minulost regionu, jeho identitu a vztah k současnému Západu.

Kingdom Come: Deliverance a jeho kontroverze

Když česká dílna počítačových her Warhorse Studios v roce 2018 vydala první díl hry Kingdom Come: Deliverance, získala si hra rychle pozornost hráčů i médií doma i v zahraničí. Vývojáři hru prezentovali jako unikát zasazený do autentického historického prostředí a realistického zobrazení Českého království na počátku 15. století, který na rozdíl od mnoha jiných globálních hitů nepracuje s fantasy prvky, magií ani mytologickými bytostmi. Hráč se tak v roli Jindřicha, syna kováře, může pohybovat ve světě inspirovaném historickými událostmi a reálnými lokalitami tehdejších Čech. Právě důraz vývojářů na autenticitu se však stal zdrojem dvou rozsáhlých kontroverzí.

Již během vývoje prvního dílu se objevovala kritika týkající se absence postav černé pleti nebo omezeného zastoupení žen. Část novinářů, herních kritiků a hráčů upozorňovala na to, že hra prezentuje středověké Čechy jako etnicky homogenní prostor, a tím vytváří zjednodušený obraz jinak různorodější minulosti.

Vývojáři kritiku odmítali a argumentovali historickou věrností hry. Debata se tak postupně přesunula od samotné videohry k širším sporům o historii a reprezentaci střední Evropy. Tím však spor neskončil.

Naopak druhý díl série, vydaný v roce 2025, vyvolal kontroverzi opačného typu. Pozornost se tentokrát soustředila na přítomnost lékaře černé pleti a homosexuálních scén, do nichž se mohl zapojit i hlavní hrdina. Zatímco část hráčů tyto prvky vítala nebo je považovala za historicky obhajitelné, jiní je interpretovali jako ústupek současným kulturním tlakům, jež spojovali především se západními představami o diverzitě a reprezentaci, často označovanými jako „woke“. Spor, který začal debatou o historické přesnosti a reprezentaci žen a etnických menšin, se rozšířil také o otázky genderu a sexuality.

Když se spor o historii stane kulturní válkou

Kontroverze kolem Kingdom Come: Deliverance nejsou izolovaným konfliktem. Zapadají do širších sporů o reprezentaci etnických menšin, žen nebo queer osob ve filmech, seriálech i videohrách. Tyto debaty se v posledních letech staly součástí tzv. kulturních válek, tedy konfliktů o interpretaci minulosti, identit a hodnot.

V případě Kingdom Come: Deliverance se tyto kulturní války projevily střetem dvou odlišných pohledů na historii i současnost. Zatímco jedna část diskutujících zdůrazňuje historickou autenticitu v jejím tradičním pojetí a odmítá promítání současných hodnot do minulosti, druhá upozorňuje na složitost historické reality a kritizuje představu homogenní středověké společnosti. Spor se tak netýká pouze samotné videohry, ale také širších představ o tom, jak má být minulost zobrazována a jaké hodnoty by měly být spojovány se střední Evropou. Tyto spory přitom nejsou neobvyklé a ve střední Evropě je lze nalézt např. v debatách o národní identitě, migraci, genderu nebo právech LGBTQ+ osob.

Právě proto jsou tyto debaty zajímavé i z pohledu mezinárodních vztahů. Podle přístupu kritické geopolitiky nejsou regiony pouze geografické prostory vymezené na mapě, ale také představy, jež si o nich lidé vytvářejí. Debaty o minulosti proto současně vytvářejí určitou představu o tom, jaký region je, jaké hodnoty jej charakterizují a jaký je jeho vztah k ostatním částem světa. Nejde tedy jen o to, jaká střední Evropa byla, ale také o to, jak si ji lidé představují dnes.

Videohry představují vhodné prostředí pro podobné konflikty. Následující analýza vychází z 29 anglických vláken publikovaných na platformě Reddit mezi lety 2018 a 2026 a z více než pěti tisíc komentářů. Ukazuje, že spor o Kingdom Come: Deliverance není pouze debatou o historické videohře, ale také debatou o tom, jak si různí lidé představují střední Evropu a její vztah k současnému Západu.

Bílý versus multietnický středověk

Nejviditelnější část debat se týkala etnické reprezentace. Pro část diskutujících představovaly středověké Čechy prostor, který byl etnicky homogenní a jen minimálně propojený s jinými částmi světa. Přítomnost osob jiné barvy pleti tato skupina považovala za historicky nepravděpodobnou. Kritika hry byla v tomto pohledu často interpretována jako důsledek nepochopení regionálního kontextu střední Evropy. Někteří diskutující dokonce tvrdili, že kritici posuzují střední Evropu podle amerických zkušeností s rasovou a etnickou diverzitou. Jak poznamenal jeden z nich, kritici chtějí, „aby středověké Čechy vypadaly jako Kalifornie“. Argumentace přitom často nezůstávala pouze u minulosti. Někteří diskutující své představy o středověkých Čechách podporovali odkazy na současnou podobu regionu nebo vlastní zkušenost ze střední Evropy.

Druhá část diskutujících tuto představu zpochybňovala. Poukazovala na přítomnost etnických menšin prostřednictvím obchodu, otroctví a migrace a zdůrazňovala, že středověká Evropa nebyla izolovaným prostorem, ale součástí širších obchodních sítí propojujících různé části Evropy, Blízkého východu i Afriky. Jeden z diskutujících např. upozorňoval, že „byli tam černoši. […] Přijeli sem s tureckými (osmanskými) obchodníky jako jejich osobní otroci.“ Podle tohoto pohledu tak přítomnost etnických menšin, především však osob jiné barvy pleti ve středověkých Čechách, nebyla nemožná. Současně upozorňovali, že historická přesnost bývá používaná selektivně a že spor není pouze o historii, ale také o tom, které skupiny mají být v příbězích o minulosti viditelné.

Slabé versus silné ženy

Podobný vzorec se opakoval také v debatách o ženách. Část diskutujících zdůrazňovala tradiční a omezené postavení žen ve středověké společnosti a považovala jeho zobrazení ve hře za součást historické autenticity. Jak poznamenal jeden z fanoušků, hra „se snaží zachytit společnost středověku“. Nerovné postavení mužů a žen bylo vnímáno jako přirozená součást tehdejšího společenského uspořádání. Podle tohoto pohledu proto nebylo úkolem vývojářů přizpůsobovat minulost současným představám o rovnosti pohlaví.

Naopak druhá část upozorňovala na to, že ženy hrály ve středověkých Čechách významnější a aktivnější hospodářskou a společenskou roli, než jakou jim hra přisuzuje. Jak poznamenal jeden z diskutujících, hra podle něj „přehlíží skutečný vliv, který tehdy ženy v Čechách měly“. Kritika tak nesměřovala k modernizaci minulosti, ale k tomu, že hra podle nich zjednodušuje historickou realitu regionu.

Queer středověk v Čechách

Zatímco spory o etnické reprezentaci a postavení žen provázely již první hru, otázka queer postav a homosexuálních vztahů se stala jedním z hlavních témat až po vydání pokračování.

V tomto tématu první pohled odmítal možnost homosexuálních vztahů jako narušení historické věrnosti hry. Takové vztahy byly podle těchto názorů do příběhu vloženy především kvůli současným požadavkům na diverzitu a reprezentaci. Jak poznamenal jeden z fanoušků, šlo o příklad toho, jak „woke agenda“ proniká do historických her. Středověká střední Evropa zde byla chápána jako prostor formovaný především křesťanskými hodnotami a tradičními společenskými normami.

Druhá část diskutujících naopak upozorňovala, že queer osoby existovaly ve všech historických obdobích, i když nebyly vždy veřejně viditelné nebo společensky přijímané. Jeden z diskutujících např. připomínal, že „gayové existují doslova odjakživa“. Podle tohoto pohledu proto jejich omezená přítomnost v historických pramenech neznamená jejich neexistenci. Kritici zároveň upozorňovali, že úplná absence queer osob může vytvářet stejně zkreslený obraz minulosti jako jiné formy selektivního zobrazování historie.

Jakou střední Evropu si představujeme?

Při pohledu na jednotlivé debaty by se mohlo zdát, že hlavním tématem kontroverze kolem videoherní série Kingdom Come: Deliverance byla otázka historické přesnosti. Analýza diskusí však ukazuje, že ve skutečnosti šlo o něco širšího. Spory o reprezentaci etnických menšin, žen nebo queer osob se staly prostředkem, skrze který diskutující vyjadřovali své představy o střední Evropě a jejím místě v současném světě. Z debat přitom vystoupily dvě konkurenční představy.

První pohled zdůrazňoval historickou autenticitu v jejím tradičním pojetí, kulturní kontinuitu a tradiční hodnoty. Střední Evropa zde byla představována jako specifický region s vlastní historickou zkušeností lišící se od zkušeností současného Západu. Požadavky na větší reprezentaci byly často interpretovány jako promítání současných hodnot do minulosti nebo jako přenášení západních, především amerických, zkušeností do odlišného regionálního kontextu. Historická autenticita zde fungovala jako prostředek vymezování hranic mezi „námi“ a „jimi“.

Druhý pohled naopak upozorňoval na historickou propojenost regionu s okolním světem a zdůrazňoval jeho větší rozmanitost, jež byla součástí evropských dějin. Kritika hry proto nesměřovala pouze proti konkrétním rozhodnutím vývojářů, ale také proti představě, že středověká střední Evropa byla homogenní a kulturně uzavřená.

Přestože se oba pohledy odvolávaly na historickou autenticitu, chápaly ji oba odlišně. Zatímco první názorová skupina využívala minulost i k obhajobě současné identity regionu, druhá ji používala ke zpochybňování současných představ o tom, kdo do regionu patří a jak má být jeho minulost interpretována.

Současně samotné Čechy nebyly v debatách chápány jednoznačně. Někteří diskutující je označovali za součást Západu nebo naopak Východu, jiní za střední Evropu s vlastní historickou zkušeností. Region zde nevystupoval jako jednoznačně vymezené místo na mapě, ale jako představa, jejíž význam byl neustále vyjednáván. Právě tato nejednoznačnost je pro střední Evropu typická, protože není pevně definovaná. Region bývá popisován jako prostor mezi Západem a Východem, jehož identita je předmětem neustálých debat a různých interpretací. K této nejednoznačnosti regionu přispívá také skutečnost, že jeho hranice se v průběhu dějin opakovaně proměňovaly a nikdy nebyly jednoznačně vymezeny. Její význam tak vzniká prostřednictvím představ, které si o ní lidé vytvářejí.

Právě v tom spočívá mezinárodní význam celé kontroverze. Online herní komunity zde nevystupují pouze jako skupiny fanoušků diskutujících o videohře. Fungují jako prostor vytváření, vyjednávání a dohadování konkrétních představ o regionech a zároveň jako aktéři, kteří se na těchto debatách aktivně podílejí. Debaty o Kingdom Come: Deliverance tak ukazují, že videohry mohou být součástí širších kulturních konfliktů přesahujících dnes hranice a stále častěji se odehrávajících v digitálním prostoru.

Více než spor o videohru

Spor o Kingdom Come: Deliverance nakonec není pouze sporem o historickou videohru. Prostřednictvím diskusí o středověkých Čechách se stal debatou o tom, kdo patří do střední Evropy, jaké hodnoty ji definují a jaký vztah má mít k současnému Západu. Odrážel tak širší otázku, která se ve střední Evropě objevuje opakovaně: nakolik má region přijímat současné západní normy a nakolik zdůrazňovat vlastní historickou zkušenost a kulturní specifika. Právě v tom spočívá význam celé debaty, jenž daleko převyšuje svět videoher. Ukazuje totiž, že představy o střední Evropě nejsou vytvářeny pouze politiky a akademiky, ale také v populární kultuře a online komunitách, kde se o nich každodenně diskutuje.

→ Nicola Zlomková je studentkou Fakulty mezinárodních vztahů VŠE, zajímá se o střední Evropu, a především o vliv kultury na současné mezinárodní vztahy.