Výzva pro uchazeče o stáž (Research Assistants): výběrové řízení pro období říjen 2021 - leden 2022 je otevřeno.

24. 3. 2015 Tento obsah není aktuální

Nakolik vítězné je vítězství Benajmina Netanjahua v Izraelských volbách

Izraelské předčasné volby v úterý vyhrál Benjamin “Bibi” Netanjahu se ziskem 30 křesel. Porazil tak o působivých 5 % svého největšího rivala, středo-levicového Jicchaka Herzoga. Ve svém povolebním projevu prohlásil, že je hrdý na izraelský národ, který rozpoznal co je důležité, a “postavil se tak za skutečné bezpečí, a sociální a ekonomické zdraví státu”. Bibiho strana Likud, stejně tak jako její pravicoví voliči, si blahopřáli k obrovskému vítězství a zdrcující porážce levice a středu. Je však výhra pravice opravdu tak grandiózní?

Co říkají čísla

Výhra premiérova Likudu se zdá na první pohled ohromná. Nedá se ale ignorovat fakt, že Likud je součástí širší pravice a ta si tentokrát nevedla nejlépe. Voliči, kteří v předešlých volbách dali svůj hlas stranám extrémní pravice Židovský domov (Naftali Benet) a Šas (Arje Deri), se v těchto volbách pouze přeskupili a volili jinou pravicovou stranu - Likud. Zatímco ve volbách v roce 2013 získal Židovský domov 12 křesel a Šas 11 křesel, v těchto volbách to bylo pouhých 8 křesel pro Židovský domov a 7 pro Šas. Extrémně pravicová náboženská strana Jachad se do parlamentu letos vůbec nedostala a strana kontroverzního ministra zahraničních věcí Avigdora Liebermana zaznamenala prudký propad. Navíc vítězný Likud získal o pouhé jedno křeslo více než v předešlých volbách.

Čísla tedy jasně ukazují, že izraelská pravice není silnější než po předchozích volbách, ale že naopak celkově oslabila. Celková atmosféra zklamání mezi voliči levice a středu tedy pramení spíše z předvolebních odhadů, které předpovídaly jasnou výhru středo-levicové strany Sionistický tábor, a s ní spojené naděje, že nová koalice bude bez premiéra „Bibiho“. Jak je tedy možné, že předvolební odhady se nenaplnily a Likud porazil Sionistický tábor?

„My strážíme tradice Izraele“

Premiér Benjamin Netanjahu rozpustil vládu začátkem prosince slovy, že již více nebude „tolerovat opozici uvnitř koalice“. Byl si přitom jistý, že předčasné volby vyhraje. Díky tomu podcenil svou předvolební kampaň a dvě nově vzniklé středové strany jej nebezpečně ohrozily. Všechny průzkumy ukazovaly na jasné vítězství Herzogovy strany Sionistický tábor, a vysoké šance stát se třetí nejsilnější stranou pro Kahlonovu stranu Kulanu.

Premiér tak zpanikařil a pustil se do opravdového boje. Ze středo-pravicového postoje se přesunul doprava, přitvrdil svou rétoriku a rozdělil izraelskou společnost na dva tábory. Na jedné straně jsme “My“ – skuteční sionisté, silní Izraelci, kteří nestojí o kompromisy – a na druhé straně jsou „Oni“ – levicoví patolízalové, zbabělci a nežidé. Dokázal tak odvrátit pozornost voličů od izraelských sociálně-ekonomických problémů, a vyvolat pocit nutnosti věnovat se bezpečnosti státu. Svým silným charismatem, rozhodným hlasem a sebevědomým vystupováním si pak dokázal získat masy.

V posledních dvou týdnech před volbami poskytoval bezpočet interview, každodenně vystupoval v televizních pořadech, jel na volební turné, a komunikoval na sociálních sítích se svými voliči. Neváhal lhát a házet špínu na své oponenty. V den voleb zašel tak daleko, že vyhlásil, že levicoví voliči v autobusech přemlouvají Araby, aby šli volit za ně, a také že jestli on vyhraje volby, žádný palestinský stát nevznikne. Pravicoví voliči, kteří nebyli až do té chvíle rozhodnutí koho volit, si tak nakonec vybrali svého Bibiho, který je zachrání. Pod tlakem silných emocí tak občané nevolili tolik na základě sociálně-ekonomických názorů, jako na základě jejich ztotožnění s levicí nebo pravicí (pravo-levé štěpení v Izraeli není primárně ekonomické). Pravicoví voliči měli pouze jedinou alternativu, a tou byl Bibi. Levicoví si mohli vybrat mezi více stranami, takže se jejich hlasy rozložily napříč levicí a středem. Následkem byla zdánlivá porážka vedoucí strany Sionistický tábor a levice jako takové.

Velkou roli v Netanjahuově výhře sehrála také izraelská averze vůči Obamově administrativě. Obama je všeobecně vnímán jako jediný americký prezident, který zaprodal Izrael. Motivy jeho jaderné dohody s Iránem jsou nepochopeny a na amerického prezidenta se proto Izraelci dívají s velkou nedůvěrou. Po svém projevu v americkém kongresu, je Netanjahu mnohými vnímán jako jediný politik, který našel odvahu se Obamovi vzepřít. Pocit „Amerika je proti nám“ ještě umocňuje nutnost silného lídra. A právě Bibi je vnímán jako jediný možný vůdce, který dokáže Izraeli zajistit bezpečnost. I ti obyvatelé, kteří s ním nesouhlasí, k němu nevidí jinou alternativu.

Důvody pro optimizmus pro středové a levicové voliče

I když je v dnešních dnech všechna pozornost soustředěna na Netanjahua a jeho “velké vítězství”, směřování izraelské politiky není závislé pouze na něm. Při už zmiňovaném celkovém oslabení pravice, bude pravděpodobně Netanjahu při sestavování vlády potřebovat podporu Kahlonovy středové strany Kulanu. Moshe Kahlon, jehož předvolební agendou byli palčivé sociální a ekonomické problémy státu, má velké šance stát se ministrem financí. Znamenalo by to, že místo dosavadního ministra Naftaliho Beneta, který z izraelských daní financoval stavbu nelegálních osad, se na post ministra dostane někdo, kdo se soustředí na skutečné sociální problémy společnosti. Těmi jsou ekonomická nerovnost mezi obyvateli, vysoké ceny bydlení, bankovní monopolismus a nedostatečná tržní konkurence.

Zároveň bude mít nadcházející vládní koalice silnou opozici. Sionistický tábor Jicchaka Herzoga, který vznikl sloučením dvou stran, získal 24 křesel, což je největší úspěch středu od roku 1992. Druhou nejsilnější opoziční stranou se stane arabská Společná kandidátka, která získala 14 křesel. Tato strana paradoxně vznikla díky zákonu předešlé vlády, který zvedl volební práh pro vstup do parlamentu. Arabské strany se tak sjednotily, a výsledkem je doposud největší úspěch pro arabské voliče: Společná kandidátka se stala celkově třetí nejsilnější stranou voleb. Připočteme-li k těmto dvěma stranám 11 křesel středové strany Ješ atid (ta se pravděpodobně také ocitne v opozici), utváří se nám obraz silné středo-levicové opozice, se kterou bude Netanjahu nucen hledat kompromisy. To je ostatně znatelné již dnes. Ačkoli byla předvolební rétorika Likudu radikální a ostře protiarabská, ve svém projevu po vyhraných volbách Bibi řekl, že jeho výhra „je důležitá pro všechny. Pro Židy i nežidy stejným dílem. Všichni jste pro mě důležití“. Hned v prvním povolebním interview, které Netanjahu poskytl stanici MSNBC, se pak vyjádřil, že pořád stojí o dohodu s Palestinci na vytvoření palestinského státu.

I když se tedy na první pohled zdá, že Netanjahu je jediný vítěz voleb, není důvod dělat ukvapené závěry. Právě levici, a s ní také Arabům, totiž možná svítá na lepší časy.

O autorce:

Hana Neufeld,

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru