Czernin Security Forum 2021 is live

18. 4. 2017 Tento obsah není aktuální

Napětí vztahů Sofie - Ankara jako příklad problému s Tureckem

Bulharsko obviňuje Turecko z otevřeného zasahování do svých vnitřních záležitostí a využívání bulharských Turků jako nástroje tureckého vlivu. Turecko toto nařčení odmítá a obviňuje Bulharsko z nedemokratického omezování volebního práva Turků s dvojím občanstvím. V souvislosti s nedávnými bulharskými parlamentními volbami a nadcházejícím tureckým referendem, vzájemná obvinění eskalují.

Ke konfliktu se vyjadřují státní představitelé na všech úrovních a společnost se etnicky polarizuje. Bulhaři cítí ohrožení své národní suverenity a teritoriální celistvosti. Ve společnosti se stupňují patriotické a nacionalistické nálady, které eskalují formou protestu na hraně zákona. Toto dlouhodobé provokativní chování Turecka přerůstá v bezpečnostní hrozbu, čemuž nasvědčují aktuální diplomatické kroky bulharské vlády. Podle bulharského prezidenta Radeva je bulharsko-turecký problém součástí problému EU-Turecko, a proto musí být bulharské řešení součástí společného evropského plánu.

Turecký vliv v Bulharsku

Turecká „přítomnost“ v Bulharsku je známým faktem. Turecko zde má nejen politický a ekonomický vliv, ale i vliv náboženských organizaci a zpravodajských služeb. Je to především důsledkem nekonzistentní, málo sebevědomé a odvážné politiky bulharských vlád vůči velkému a vojensky silnému sousedovi. Tato situace je také důsledkem pocitu viny Bulharska za násilnou asimilaci turecké menšiny před rokem 1989.

Po příchodu Strany spravedlnosti a rozvoje prezidenta Erdogana k moci se turecká aktivita znásobila. Pokud se v 90. letech mezistátní vztahy realizovaly na mezivládní úrovni, dnes je mostem mezi těmito státy konkrétní politická strana, zastupující bulharské muslimy za aktivní podpory Turecka. Dlouhodobým partnerem Turecka byla bulharská parlamentární strana DPS (Hnutí za práva a svobody), která se ale diskreditovala svým autoritářským vedením spojeným s oligarchy a agenty bývalé státní bezpečnosti. Poté, co Erdogan ztratil zájem o spolupráci s DPS, byla založena nová etnická strana DOST (Demokraté za odpovědnost, svobodu i toleranci). Volební program této strany obsahuje strategické partnerství s Tureckem, povinnou výuku tureckého jazyka ve školách, volební kampaně v turečtině či finanční odškodnění Turků za újmy způsobené asimilačním procesem.

Političtí partneři Turecka se mění, ale forma vlivu zůstává. Podle bulharského prezidenta Radeva, Turecko usiluje o marginalizaci bulharských Turků v uzavřených komunitách a v religiózních organizacích, které jsou financovány ze zahraničí. Z bulharských občanů muslimského vyznání se tak stávají neintegrovaní Turci žijící v Bulharsku, kteří jsou loajální ke „svojí vlasti“ Turecku a tedy i k zájmům turecké vlády.

Bulharští Turci – významný elektorát

Bulharští Turci jsou v Turecku považováni za Bulhary a v Bulharsku zase za Turky. Tato 10% menšina žije v několika regionech se smíšeným obyvatelstvem. V Turecku pak žije přes 300 000 Turků s bulharským pasem. Tito Turci jsou tak pro 7 milionové Bulharsko významnou částí volebního elektorátu, a pro Turecko jsou užitečným nástrojem k vlivu na bulharskou politiku. Nově o muslimský elektorát usilují dva politické subjekty a bulharští Turci se tak stávají obětí politického boje. Z jedné strany turečtí emisaři a duchovní představitele DOST přesvědčují, aby hlasovali pro nově založenou stranu. Na druhé straně starostové měst z řad DPS hrozí, že když nebudou zvoleni, ztratí bulharští Turci sociální podporu a služby v obcích.

Analogická je také situace přistěhovalců v Turecku. O Turky s bulharským pasem se starají přistěhovalecké spolky - nestátní organizace fungující jako prostředník mezi tureckou vládou a přistěhovalci. Tyto spolky jsou financovány Tureckem a podporují stranu spřízněnou s tureckou vládou. Navíc spolky tradičně organizují „volební turistiku“ – bezplatnou autobusovou dopravu k volebním místnostem v Turecku nebo v Bulharsku a navíc slibují volno pro státní zaměstnance. Tento muslimský elektorát, který v mnoha případech nemluví bulharsky, je snadno manipulovatelný a hlasuje organizovaně podle etnického a náboženského principu. Problémem zůstává, že se Bulharsku nedaří vyloučit nekontrolované a dvojí hlasování, ovlivnění hlasování či kupování hlasů.

Bulharsko – „bývalé osmanské území“?

Turecká státní tisková agentura Anadolu referovala o Bulharsku jako o bývalém osmanském území. Tento historický fakt v kontextu vystoupení tureckých politiků působí jako popis vztahu k menšímu sousedovi a zároveň vysvětluje chování tureckých politiků. Například, na setkání v Istanbulu s představiteli přistěhovaleckých spolků (6. 3. 2017), turecký ministr práce a sociálních věcí Mehmet Myuezzinoglu otevřeně vyzval přistěhovalce z Bulharska, aby volili stranu DOST. Ministr mluvil o synchronizaci dynamiky vývoje v Turecku a v Bulharsku a o následném přenosu této dynamiky do budoucího rozvoje Bulharska. Došlo i na agitaci na podporu vládního návrhu konstitučních změn v tureckém referendu . Výměnou za jejich podporu, ministr přistěhovalcům přislíbil pomoc při řešení některých problémů v souvislostí s pobytem v Turecku.

Dále i Omer Faruk Celik, starosta obce v provincii Mansa, vyzval všechny bulharské Turky, bratry podle národnosti a náboženství, aby uplatnili své právo volby a podpořili DOST. Starosta Celik řekl, že výsledek voleb posílí tureckou pozici v Bulharsku, a že se turecký jazyk stane oficiálním jazykem. Dalším příkladem je vystoupení tureckého velvyslance v Sofii v oficiálním předvolebním klipu strany DOST. Na tureckých serverech se poté objevil další a agresivnější klip stejné strany, který v tureckém jazyce propaguje anti-bulharské nálady a vyzývá k revanšizmu za období asimilace.

Největší eskalaci napětí vyvolalo vystoupení tureckého prezidenta na dalším setkání s přistěhovalci z Bulharska v Ankaře (23. 3. 2017). Prezident Erdogan zde vyjádřil znepokojení, že krajanům a bratrům tureckého původu s bulharským pasem je omezována možnost volně a demokraticky se zúčastnit bulharských parlamentárních voleb. Turecký prezident také razantně odmítl, že by Turecko zasahovalo do vnitřních záležitostí jiných států, ale zároveň zdůraznil, že má právo bránit demokratická práva a svobody svých krajanu v zahraničí.

Reakce Bulharska

Agitace vládních představitelů Turecka a tureckého tisku, předvolební klipy v turečtině s anti-bulharským obsahem, zvýšená angažovanost tureckého velvyslance v Sofii, to vše vyprovokovalo reakci Bulharska. Prezident Rumen Radev uvedl, že považuje zásah do voleb ze strany Turecka za prokazatelný a absolutně nepřípustný. K vystoupení tureckého protějšku poznamenal, že Bulharsko nedává, ale také nepřijímá lekce demokracie, a to zejména od státu, který sám nedodržuje svrchovanost zákona.

Bulharský premiér Ognjan Gerdžikov označil celou situaci za napětí ve vztahu s Tureckem. Ministr zahraničí Bulharska Radi Naidenov zdůraznil, že Bulharsko nemá zájem na vyostření napětí mezi zeměmi, včetně blokády hraničních přechodů. Naopak, hlavní státní zástupce Bulharska Sotir Cacarov prohlásil, že Bulharsko má zájem o dobré sousedské vztahy s Tureckem, ovšem ne za cenu tolerování cizího zasahování do vnitřních záležitostí.

Bulharsko tak diplomatickým jazykem, ale i konkretními kroky vyslalo jasný signál že chování sousedního státu překračuje rámec dobrých mravů. Prvním krokem bylo pozvání tureckého velvyslance Süleymana Gökçeho, který byl přijat náměstkem ministra pro evropské záležitosti. Velvyslanec byl seznámen s nesouhlasem Bulharska s jeho účastí v předvolebním klipu DOST a s prohlášením ministra Myuezzinogla. Dále následoval zákaz oficiálního předvolebního klipu strany DOST. Kvůli anti-bulharským postojům, činnosti proti jednotě národa a teritoriální celistvosti, dostalo pět tureckých státních příslušníků zákaz vstupu do země. Jeden z vyhoštěných je vysoce postavený turecký státní úředník, dva jsou imámové.

Bulharsko-turecký problém jako součást problému EU-Turecko

Bulharský prezident Radev zdůrazňuje, že Bulharsko usiluje o zachování dobrých vztahů s Tureckem, ale zároveň musí dát najevo nepřípustnost jeho chování. Prezident zároveň považuje konflikt za součást problému s Tureckem v rámci celé Evropy. Turecké kroky poukazují na fakt, že cílevědomě usiluje o eskalaci vztahů se zeměmi EU, včetně Bulharska. Erdogan mobilizuje elektorát s dvojitým občanstvím, vytváří obraz Bulharska jako společného nepřítele Turků a zároveň se staví se do role oběti. Vybraná rétorika vytváří dojem, že stále posilující Turecko odolává zbytku světa, umí se postavit evropským lídrům, a že se opět stane světovou velmocí.

Díky těmto zkušenostem musí být chování Turecka a jeho cíle analyzovány společně s evropskými a euroatlantickými partnery. Systematická destrukce partnerských vztahů a důvěry je neslučitelná se společným členstvím v NATO. Evropa by tak měla zvolit diplomatické a ekonomické kroky pro společnou a efektivní obranu. Pokud se Turecko rozhodne využít migranty jako zbraň, musí být připraven společný plán postupu celé EU. Tato vznikající hrozba na hranicích s Tureckem je zároveň hrozbou pro hranice EU, respektive celou Unii. V souvislostí s předsednictvím Bulharska v EU v roce 2018 je tedy žádoucí, aby se turecká otázka stala jedním z hlavních témat debat v Evropské unii.

O autorovi:

Vladislav Strnad je doktorandem Metropolitní Univerzity v Praze. Zaměřuje se na bezpečnostní témata střední a východní Evropy.

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru