Výzva pro uchazeče o stáž (Research Assistants): výběrové řízení pro období říjen 2021 - leden 2022 je otevřeno.

17. 1. 2015 Tento obsah není aktuální

Otevřený pracovní trh EU. Danajský dar pro Polsko

Když se koncem léta poprvé dostala na veřejnost informace, že v čele evropského prezidentského úřadu stane polský předseda vlády Donald Tusk, jedna z karikatur komentovala událost slovy, že, v Polsku musí být už opravdu hodně zle, když i premiér vyjíždí za prací do zahraničí. Tato karikatura vystihuje jednak znechucení Poláků z neutěšených domácích ekonomických podmínek, ale také jejich masový odchod do ciziny za účelem zlepšení svých životních šancí.

Fenomén migrace není pro Poláky nikterak nový, naopak, Poláci mají s usídlováním v zahraničí historicky dlouhodobou zkušenost. Zatímco v 19. století mířili polští emigranti především do Spojených států amerických za lepším výdělkem, ve 20. století se jednotlivé vlny migrace z Polska do USA odvíjely kromě ekonomických důvodů také od politických událostí. Po vyhlášení výjimečného stavu pak v průběhu 80. let opustilo svoji zemi asi milion Poláků.

I přes dlouhou historickou tradici je však aktuální emigrace v posledních deseti letech specifická. Nikdy v minulosti totiž nebyly podmínky pro odchod do zahraničí tak příznivé a jednoduché jako v současnosti. Pokud stály dříve v cestě k trvalému usídlení v zahraničí ekonomické (náklady na cestu) i byrokratické překážky (pracovní povolení, víza nebo vůbec obstarání pasu), pak díky vstupu do EU, zmenšujícím se vzdálenostem či přítomnosti nízkonákladových leteckých společností dnes pro schopné a podnikavé lidi neexistuje kromě jazykové prakticky žádná bariéra v cestě za lepšími možnostmi pro realizaci svého osobního štěstí za hranicemi vlastní země. Tyto okolnosti vedly k tomu, že v průběhu jediné dekády odešlo z Polska do zahraničí přes dva miliony migrantů.

Otevření hranic se vstupem do EU

Svůj vstup do EU vyhlížely země střední a východní Evropy v roce 2004 s nadějemi zejména v oblasti volného pohybu osob, služeb a kapitálu. V oblasti pracovního trhu ovšem postupovaly „staré“ členské země EU zdrženlivě. Zatímco Velká Británie, Irsko a Švédsko uplatňovaly vůči novým členům EU již ode dne jejich vstupu do Unie liberální politiku, další země otevíraly svoje pracovní trhy postupně, přičemž nejdelší přechodné období – do roku 2011 - si udrželo Rakousko a Německo. Přes počáteční obavy „staré Unie“ před „invazí z východní Evropy“ (vzpomeňme na polského instalatéra, který se stal předmětem politické kampaně ve Francii) dnešní západoevropské země vesměs profitují z migrace lidí postkomunistické Evropy.

Pro západoevropské země, ve kterých se Poláci dlouhodobě usídlují, je příliv lidského kapitálu nepochybnou výhodou. S novými přistěhovalci přicházejí jednak ti, co jsou ochotní vykonávat práce, kterými místní obyvatelstvo pohrdá, přibývají ale také kvalifikovaní řemeslníci až po vysokoškolsky vzdělanou pracovní sílu (lékaři apod.). Mezi východoevropskými zeměmi jsou únikem mozků do zahraničí nejvíce zasažené Polsko a Rumunsko. Kvalifikovanou pracovní sílu a vědce láká kromě ekonomických podmínek možnosti dalšího vzdělávání, vědecko-technické podmínky apod.

Z ekonomické migrace se stává migrace rodinná

Po vstupu Polska Do EU se nejatraktivnější cílovou zemí pro Poláky stala Velká Británie, kde nyní žije asi 700 tisíc Poláků. Polská emigrace na britské ostrovy měla zpočátku ekonomický charakter a směřovala především za výdělkem. Nyní má už rodinný charakter, kdy se polští migranti do zahraničí stěhují za účelem sjednocení rodiny a usídlují se v cizině dlouhodobě.

Podle údajů o porodnosti Polek v Británii lze soudit, že polské emigrantky v Británii realizují svoje plány pro založení rodiny spíše tam než v Polsku. Podle statistiky britského Národního statistického úřadu je porodnost Polek žijících v Británii 2,13 dětí, zatímco porodnost Polek v Polsku je výrazně nižší, jenom 1,3. Podle stejné statistiky obsazují Polky první místo v počtu narozených dětí mezi cizinkami žijícími ve Velké Británii. To ovšem znamená, že polské ženy jsou ještě ochotny přivádět děti na svět, pro založení rodiny ovšem celkem jednoznačně vidí příznivější podmínky na britských ostrovech než u sebe doma. Je-li tomu tak, pak je to velmi špatné vysvědčení pro polskou vládu a polskou rodinnou politiku.

Změna migrace z krátkodobé za účelem výdělku má i ekonomický dopad, kdy klesá množství peněz zasílaných polskými migranty do Polska. V roce 2013 Poláci v zahraničí poslali do své vlasti přes 17 mld. zlotých, což je sice pořád hodně (suma převodů peněz zahraničních Poláků je srovnatelná s výši zahraničních investic v Polsku), ale také výrazně méně než před šesti nebo sedmi lety. To souvisí se změněným charakterem polské emigrace, kdy místo odchodu do zahraničí za výdělkem s vizí návratu domů se uplatňuje rodinná migrace, tzn. odchod členů rodiny z Polska za těmi, kteří již v zahraničí usazení jsou. V případě, že je rodina pohromadě v zahraničí, není už dále potřeba převádět finanční obnosy domů.

Děsivé vyhlídky

Pokud se možnost migrace pro Polsko zdála být zpočátku výhodou, protože měla snížit nezaměstnanost, pak z dlouhodobého hlediska se jeví být zásadním problémem kvůli úniku mozků do zahraničí. Jelikož se za hranice vybírají většinou aktivnější a dynamičtí lidé, pak jsou vyhlídky pro domovský region ještě děsivější. To, co je ziskem pro západní Evropu, znamená ztrátu pro Polsko. Nedostatek pracovní síly začíná být v určitých profesích (informatiků, inženýrů, lékařů či řemeslníků) citelný již dnes. Země ztrácí kompetentní a mladé lidi, potenciál pro inovace a finanční kapitál ve prospěch zahraničí.

Současně emigrace umocňuje negativní efekty už i tak nízké porodnosti v Polsku a přispívá ke stárnutí obyvatelstva. Podle odhadu Eurostatu bude mít Polsko v roce 2060 nejvíce obyvatel ve věku nad 65 let – důchodcem bude každý třetí Polák a počet obyvatel klesne ze současných 38 milionů na 31 milionů.

Na rozdíl od západoevropských zemí (ale třeba i od ČR) Polsko není příliš atraktivní zemí pro přistěhovalce. Migranti přicházejí do Polska jen v zanedbatelné míře a neusazují se zde dlouhodobě. Proto Polsko prozatím nemůže počítat s tím, že svoji demografickou krizi bude řešit díky migrantům z východu. V budoucnu bude ovšem zajímavé sledovat, jakou politiku bude polská vláda uplatňovat vůči svým sousedům, pokud Ukrajina či Bělorusko vstoupí do EU a zda uplatní přístup Velké Británie či spíše Německa z roku 2004.

Nestane-li se Polsko cílovou zemí pro imigranty, nezvýší-li se zásadním způsobem porodnost v Polsku a nedojde-li k masivnímu návratu polských emigrantů ze zahraničí, pak se tyto hrůzné vyhlídky zdají být neodvratitelné. Pro domácí obyvatelstvo pak bude mít zkušenost z demokracie a svobody ještě více hořkou příchuť.

O autorce:

Maria Pešeková,

Zdroje:

Nedeljkovic, Vena: Brain Drain in the European Union: Facts and Figures, Bridging Europe 2014
Gadek, Jacek: „Prof. Iglicka-Okólska: Dla polskich emigrantów - win. Dla Polski - straszliwa strata“, Onet, 19.6.2013, dostupné na: http://tocowazne.pl/v/prof-iglicka-emigracja-to-zysk-zagranicy-dla-nas-straszliwa-strata
Iglicka, Krystyna: Migracje dlugookresowe i osiedlencze z Polski po 2004 roku – Przyklad Wielkiej Brytanii. Wyzwania dla statystyki i demografii panstwa. „Raporty i analizy“, 5/2011. Centrum stosunkow miedzynarodowych, Warszawa.
Marczuk, Bartosz: „Dzieci. Polski fenomen na Wyspach“, Rzeczpospolita 6.2.2014, dostupné na: http://www.rp.pl/artykul/1084723-Dzieci--Polski-fenomen-na-Wyspach.html
Minicz, Wojciech: „Nowy model polskiej emigracji“, 5.10.2014, dostupné na: http://dziennikzwiazkowy.com/minicz-2/nowy-model-polskiej-emigracji/
Pawlicki, Jacek: „Stracone pokolenie. Najnowsza polska emigracja“, Gazeta wyborcza 9.3.2010, dostupné na: http://wyborcza.pl/1,76842,7642681,Stracone_pokolenie__Najnowsza_polska_emigracja.html


Článek vznikl v rámci projektu pražského Občanského institutu a krakovského think-tanku Ośrodek Myśli Politycznej 25 / 15 / 10: společná výročí, společné výzvy. Projekt byl podpořen Česko-polským fórem.

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru