Výzva pro uchazeče o stáž (Research Assistants): výběrové řízení pro období říjen 2021 - leden 2022 je otevřeno.

20. 3. 2016 Tento obsah není aktuální

Sbližování Havana-Paříž: vstupní brána pro Západ?

Historické bilaterální setkání mezi Paříží a Havanou na začátku února proběhlo bez většího zájmu odborné veřejnosti. Setkání je přitom významné nejen symbolicky, ale pro oba dva státy je vzájemně strategické a pragmatické. 

Francouzský prezident François Hollande přijal oficiálně se všemi tradičními státními poctami, kubánského prezidenta Raúla Castra na jeho dvoudenní návštěvě Paříže. Pokud nepočítáme zastavení ve Vatikánu, tak se jedná o první oficiální návštěvu Evropy od doby, kdy v roce 2006 převzal vedení po svém bratru Fidelu Castrovi.

Od roku 1959 jde o vůbec první oficiální návštěvu západního světa. Pozdravení Françoise Mitteranda s Fidelem Castrem v roce 1995 - při jeho pozvání v rámci UNESCO - bylo oproti letošnímu historickému setkání jen nesmělým krokem.

Ze strany současného francouzského prezidenta se navazuje na jeho oficiální návštěvu Kuby v květnu 2015, kdy se setkal s oběma bratry. François Hollande je prvním zvoleným západním představitelem, který byl oficiálně přijat v Havaně od revoluce v roce 1959 a zároveň prvním francouzským prezidentem, který navštívil ostrov od jeho vyhlášení nezávislosti v roce 1898.

Havana jako most Francie v jejím obnoveném zájmu o Latinskou Ameriku

Pro Paříž je návštěva kubánského představitele podstatná nejenom pro rozvoj budoucí ekonomické spolupráce a normalizace vzájemných bilaterálních vztahů, ale i vstupní branou k upevnění a prohloubení pozic Francie v Latinské Americe, v kontextu sílícího obchodního postavení Číny v regionu na úkor Spojených států.

Pařížská návštěva Raúla Castra nebyla jen klasickou diplomatickou reciprocitou po květnové kubánské návštěvě Françoise Hollanda. Francie, která na sklonku listopadu a počátku prosince organizovala klimatický summit COP 21, daným setkáním ocenila „diskrétní, ale zásadní roli Havany“ v neutralizaci ojedinělých pozic některých států Latinské Ameriky (např. Nikaraguy), nezbytné pro podepsání mezinárodní finální dohody k ochraně klimatu 12. prosince 2015.

Vzápětí na podepsanou dohodu Pařížský klub věřitelů, tvořený Švýcarskem, Rakouskem, Belgii, Španělskem, Finskem, Itálii, Francii, Nizozemskem, Švédskem, Velkou Británii, Japonskem, Austrálii a Kanadou, pod impulsem francouzské vlády, souhlasil se smazáním výrazné částky kubánského dluhu, který se vyšplhal spolu s úroky do výše 11,1 miliardy dolarů.

Pozicí desátého zahraničního investora na ostrově za Čínou či Brazílii s roční obchodní bilancí kolem 180 milionů eur, je cílem Francie upevnit spolupráci v již zavedených sektorech, jako je turistický ruch (3 až 3,5 milionu turistů ročně) a vytvořit – vzhledem ke konkurenci se Spojenými státy americkými (3. obchodní partner ostrova), „dopředu vhodný prostor“ pro ekonomickou spolupráci v energetickém, dopravním, farmaceutickém a agro-potravinářském sektoru.

Dle existující obchodní bilance je Kuba pro Francii 105. partnerem (0,05 % francouzského vývozu). Prostředí pro potencionální zahraniční investice je nadále riskantní, zato kvalitní vzdělání obyvatel ostrova a fungující zdravotní systém jsou povzbuzujícími faktory pro možné budoucí investice ve službách či do některých velice specifických sektorů, jako jsou biotechnologie.

V listopadu 2014 například kubánská vláda prezentovala seznam 246 projektů v hodnotě 15 miliard dolarů v rámci tzv. Cuba 2015: Cartera de oportunidades de inversión extranjera. Sektor biotechnologii se týká především oblasti kolem municipality Mariel.

Ekonomické posílení Francie v Karibské oblasti je v první řadě zásadní pro řešení hospodářské a sociální situace francouzských zámořských departmanů, například Guadeloupu. Cílem je zapojit zmíněné ostrovy v rámci širší ekonomické spolupráce a Kuba v její realizaci může sehrát podstatnou roli.

Normalizace vzájemných bilaterálních vztahů mezi Francii a Kubou je ale především výsledkem obnoveného a zvýšeného zájmu Francie o Latinskou Ameriku. Existence kulturních vazeb je nepřehlédnutelná. Největší francouzské kulturní středisko v regionu se nachází právě na Kubě. Univerzitní a vědecká spolupráce byla posílena během návštěvy francouzského prezidenta v květnu 2015.

Kuba je sice geograficky malým a ekonomicky nevýznamným územím, zato však hraje roli klíčového politického hráče mezi státy karibské oblasti a Latinské Ameriky. Francouzská diplomacie si toto Kubou obratně udržované politické pouto uvědomuje, a proto její obnovený zájem o daný region s Kubou - jako partnerem – počítá.

Ostrov je členem dvou regionálních organizací: Komunity států Latinské Ameriky a Karibiku (Comunidad de Estados Latinoamericanos y Caribeños, CELAC) sdružující přes 600 milionů obyvatel a 33 států regionu a Bolívarovské aliance (Alianza Bolivariana para los Pueblos de Nuestra América - Tratado de Comercio de los Pueblos, ALBA) vytvořené v prosinci 2004 a shromažďující 13 zemí. Kromě regionálního propojení, sehrává Kuba determinující roli v uklidnění existujícího napětí mezi jednotlivými státy v regionu, popř. v řešení dlouhodobě nevyřešených konfliktů, jako je právě probíhající několikaleté mírové jednání mezi vládou Kolumbie a FARC v Havaně.

Obnovený zájem o Latinskou Ameriku je součástí současné diplomatické a ekonomické strategie Francie. Samotná personální obměna a vytvoření zvláštního zmocněnce a poradce prezidenta pro Latinskou Ameriku (Na začátku roku 2015 jím byl jmenován bývalý předseda Senátu Jean-Pierre Bel) svědčí za vše.

Trend potvrzují i další francouzské aktivity. V loňském roce francouzský prezident vítal na státní svátek 14. července jako čestného hosta prezidenta Mexika Enrique Peña Nietu. Po státní návštěvě Brazílie v prosinci 2013, v doprovodu osmi ministrů a řady představitelů významných ekonomických subjektů, kdy cílem bylo posílení strategického bilaterálního partnerství mezi oběma zeměmi, se letos na sklonku února François Hollande zastavil v Peru, v Uruguayi a setkal se s nově zvoleným argentinským prezidentem Mauriciem Macrim ohledně nových vzájemných obchodních perspektiv.

Paříž jako prostředník Kuby v jejím otevření se západnímu světu

Setkání Hollanda s Castrem bylo dlouhodobě plánované a je součástí pragmatické strategie, kterou vede Raúl Castro od svého nástupu k moci v roce 2006. Ve vedení státních záležitostí Raúl Castro postupuje mnohem pragmatičtěji a strukturovaněji než jeho bratr. Od roku 2011 zavedl řadu spíše neviditelných ekonomických reforem, které nadále čekají na své konkrétní a hmatatelné výsledky v době, kdy samotní Kubánci žijí nadále na stejné životní úrovni jako v roce 1989. V diplomatické sféře vyměnil třetinu stávajících velvyslanců a v mnohých interních záležitostech stabilizoval některé rodící se neshody uvnitř vlády a strany.

V tomto kontextu bude pro následující politický a ekonomický vývoji podstatný nastávající sjezd komunistické strany. Po institucionální stránce se počítá s možným oddělením státního aparátu od stranického, což by znamenalo odloučení funkce hlavy státu od funkce generálního tajemníka. S Raúlem Castrem se počítá jako s prezidentem, otázkou je, kdo se stane generálním tajemníkem strany.

Pro Havanu Francie představuje zaprvé tradiční kulturní a historické pouto spojené se zájmem o dědictví francouzského osvícenství. Zadruhé, diplomatická tradice Francie, jejíž základy novodobého směřování byly položeny Charlesem De Gaullem, jsou spojené s vymezením se vůči politickým blokům. Projev Charles de Gaulla hovořící o nezávislosti zemí Latinské Ameriky při jeho turné kontinentem v roce 1964, zanechal své stopy. Navíc Francie od roku 1991 hlasuje každoročně v generálním shromáždění OSN ve prospěch rezoluce požadující zrušení ekonomického embarga vůči Kubě. Během návštěvy Raúla Castra Francois Hollande apeloval na Baracka Obamu, aby se Spojené státy definitivně zbavily „zchátralého pozůstatku dob studené války“.

Pařížské setkání navazuje na snahy představitelky pro evropské zahraniční záležitosti Federicy Mogherini, která se setkala s řadou hlavních kubánských představitelů v roce 2015. Ačkoliv je Evropská unie prvním investičním partnerem Kuby, nemá doposud rámcovou smlouvu s ostrovem.

Po dlouhých spekulacích americký prezident oznámil plánovanou historickou návštěvu Kuby na 21. a 22. března 2016. Uvedené datum vstoupí do historie, neboť se jedná o první návštěvu prezidenta Spojených států na ostrově od roku 1928 a po revoluci v roce 1959. Obamovo oznámení souvisí se zájmem o zlepšení hospodářských a obchodních vztahů, ačkoliv je daná návštěva, stejně jako snaha o prolomení embarga, trnem v oku republikánů ovládajících většinově kongres.

Naopak americké průmyslové, farmaceutické a zemědělské podnikatelské kruhy ústy svého předsedy Toma J. Donohuea možnost dané návštěvy vítají. Kvůli existujícímu obchodnímu embargu a nevyřešeným otázkám kolem možných reparací sledují významné americké ekonomické kruhy velice trpce náskok některých evropských států v možnosti průniku na ostrov. I proto bude zájem na zrušení embarga, i přes deklarovanou neochotu mezi současnými republikánskými kandidáty na prezidentský úřad, mezi nimiž jsou potomci kubánských emigrantů, jako Ted Cruz a Marco Rubio, těžké i v rámci Republikánů nezačít nevnímat.

O autorce:

PhDr. Diana A. Hanry Knop, PhD. působí na Centre de Recherche et de Documentation des Amériques (CREDA), Université Sorbonne Paris. Je specialistkou na současnou Latinskou Ameriku a na environmentální a energetické otázky regionu. Mimo jiné se věnuje regionální integraci a bilaterálním vztahům mezi LA a EU. Je členkou evropského sdružení specialistů na danou oblast (REDIAL a CEISAL), od roku 2011 vyučuje pravidelně na FF UK v Praze.

Použité zdroje:

Cuba 2015: Cartera de oportunidades de inversión extranjera: http://www.granma.cu/file/sp/cartera-de-inversion-14/datos/documentos/Cuba_cartera-de-oportunidades_2014_ESP.pdf

Indikátory Světové Banky, World Bank: http://donnees.banquemondiale.org.

Reportáž z cesty Charles de Gaulla po Latinské Americe: http://www.charles-de-gaulle.org/pages/l-homme/dossiers-thematiques/de-gaulle-et-le-monde/de-gaulle-et-l-amerique-latine.php

Archiv na stránkách národního audiovisuálního institutu (INA): http://www.ina.fr

Oficiální Twitter účet republikánského kandidáta na prezidenta USA - Marco Rubio: https://twitter.com/MarcoRubio

Oficiální Twitter účet republikánského kandidáta na prezidenta USA - Ted Cruz: https://twitter.com/tedcruz

Rozhovor s Prof. Janette Habel, IHEAL In ALEMANDOU, Ségolène, "Raúl Castro à Paris: La France, dame de pion aux États-Unis", France 24,1/02/2016: http://www.france24.com/fr/20160131-france-cuba-visite-officielle-raul-castro-business-economie-diplomatie-etats-unis

Studie Ekonomické komise pro země Latinské Ameriky a Karibské oblasti OSN (CEPAL): http://estadisticas.cepal.org.

Studie Mezinárodní zdravotní organizace (WHO) : http://www.who.int/countries/cub

Údaje ministerstva financí Francie: http://www.economie.gouv.fr.

Více k rezoluci OSN oficiálně nazývané "Necessity of ending the economic, commercial and financial embargo imposed by the United States of America against Cuba" na stránkách OSN: http://www.un.org/en/ga/62/plenary/cuba/bkg.shtml

Webové stránky Evropské služby pro vnější činnost (EEAS): http://eeas.europa.eu

Webové stránky Obchodní komory Spojených států amerických (United States Chamber of Commerce, USCC): https://www.uschamber.com

Webové stránky organizace Alianza Bolivariana para los Pueblos de Nuestra América - Tratado de Comercio de los Pueblos (ALBA): http://www.portalalba.org/index.php

Webové stránky organizace Comunidad de Estados Latinoamericanos y Caribeños - Comunidade de Estados Latino-Americanos e Caribenhos (CELAC): http://celac.mmrree.gob.ec

Webové stránky prezidentského úřadu Francie: http://www.elysee.fr

Webové stránky United Nations Conference on Climate Change, COP 21: http://www.cop21.gouv.fr/en

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru