ÚMV spolu s partnery získal ERC Synergy Grant. Bude zkoumat politické systémy a společnosti na Blízkém východě a v severní Africe
Ústav mezinárodních vztahů Praha společně s Orientálním ústavem Akademie věd ČR a Université Libre de Bruxelles uspěl v prestižní soutěži ERC Synergy Grant 2025. Projekt CLOSER se zaměří na stabilitu společností v postosmanském prostoru.
Grant, který uděluje Evropská výzkumná rada (European Research Council – ERC), patří k nejvýznamnějším grantovým formátům a je určen pouze několika desítkám nejlepších výzkumných týmů z celého světa. „Jedná se o mimořádný úspěch. Grantové soutěže ERC jsou nesmírně konkurenční a zejména v oblasti společenských věd je velmi vzácné, aby v nich uspěly instituce z našeho regionu. Toto je jeden z prvních grantů ERC Synergy, které byly uděleny českému výzkumnému ústavu,” doplnil ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Praha Mats Braun. „Tento úspěch potvrzuje význam a kvalitu výzkumu prováděného na našem ústavu. Rád bych pogratuloval všem, kteří se na přípravě grantové žádosti podíleli, zejména hlavnímu řešiteli za ÚMV, Dr. Clémentu Steuerovi, a našemu projektovému manažerovi Petru Burdovi,“ dodal Braun.
Stranické systémy a dynamika politické (ne)stability v jižním Středomoří
Projekt CLOSER s plným názvem Party Systems and Social Cleavages in the Post-Ottoman Space of the MENA Region se zaměří na stabilitu společností v několika zemích Blízkého východu a severní Afriky (MENA) od období rozpadu Osmanské říše, které bude zkoumat skrze analýzu tamních stranických systémů. Výzkum zahrne osm zemí regionu – mimo jiné Turecko, Izrael a vybrané arabské státy – a propojí tři pracoviště, z toho dvě česká.
„Projekt CLOSER sdruží politology, historiky a geografy kolem společné výzkumné otázky: jak mohou historicky utvářené struktury společenských protikladů pomoci vysvětlit stranické politiky v postosmanském prostoru Blízkého východu?“ Uvedl k tématu projektu Clément Steuer, hlavní řešitel projektu za Ústav mezinárodních vztahů Praha. „Klademe si za cíl ukázat, že politika na Blízkém východě a v severní Africe není výsledkem kulturní výjimečnosti, ale spíše produktem historicky formovaných socioekonomických rozdílů, které jsou hluboko zakořeněné v tamních společnostech.“
Jedním z originálních příspěvků projektu je výběr zemí, mezi kterými figuruje Turecko, Izrael, Palestina, Jordánsko, Libanon, Kuvajt, Egypt a Tunisko. Projekt se přímo zaměřuje na země s odlišnými politickými systémy. Zkoumat bude specifické vztahy mezi moderním státem a institucionálním náboženstvím, ale i historicky přehlížené a upozaďované jevy, jako je role žen a menšin či existence liberálních stran. Časovým záběrem jsou moderní dějiny od mladoturecké revoluce v roce 1908 až po současnost.
Cílem projektu je porozumět, jak hluboko zakořeněné historické a sociální rozdíly v daných zemích ovlivňují podobu a stabilitu tamních politických systémů. Projekt tak přináší zcela nový pohled na dlouhodobé dynamiky politické stability v oblasti Blízkého východu a severní Afriky, která spadala pod Osmanskou říši. Ambicí je také vytvořit teoretický model, který by obohatil existující modely vytvářené na základě zkoumání západoevropských společností. Celkově by měl projekt přispět k lepšímu pochopení globálních politických jevů, jako jsou populismus nebo environmentalismus.
Hlavní řešitelský tým projektu CLOSER tvoří tři výzkumníci z různých institucí a oborů. Clément Steuer z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze se specializuje na politiku Blízkého východu a severní Afriky, zejména na stranické systémy a režimní změny. Jan Zouplna z Orientálního ústavu AV ČR se věnuje moderním dějinám a politickému vývoji v tomto regionu. Třetím členem týmu je Gilles Van Hamme z bruselské Université libre de Bruxelles, odborník na volební geografii. Projekt bude trvat šest let a předpokládá zapojení zhruba 40 badatelů napříč různými obory i státy.
ERC Synergy Grant – prémiová platforma pro spolupráci
ERC Synergy Grant je jedním ze čtyř hlavních grantových schémat Evropské výzkumné rady, která funguje v rámci programu Horizon Europe. Je určen malým týmům špičkových vědců a vědkyň, kteří společně řeší mimořádně komplexní vědecké otázky napříč obory.
V rámci výzvy bylo předloženo 712 návrhů. K financování bylo vybráno pouze asi jeden z deseti návrhů, přičemž úspěšné projekty obdržely v průměru 10,3 milionu EUR. Vybrané projekty budou realizovány na univerzitách a ve výzkumných centrech v 26 zemích v Evropě i mimo ni. Nejvyšší počet úspěšných týmů zaznamenalo Německo (29 projektů), Spojené království (24), Francie (21) a Spojené státy americké (21). Šest projektů bude realizováno v zemích, které dosud hostily relativně málo grantů ERC – mezi nimi figuruje právě Česká republika, kde uspěly tři výzkumné instituce.
„Jádrem grantů ERC Synergy je spolupráce. V tomto kole se spojí týmy výzkumníků a výzkumnic, aby společně řešily ty nejkomplexnější vědecké problémy. Týmy, které vzešly z tohoto kola, jsou mezinárodnější než kdykoli předtím. Konkurence byla ovšem tvrdá a mnoho vynikajících návrhů zůstalo bez financování. S větším množstvím finančních prostředků by ERC mohla plně využít tohoto bohatství prvotřídní vědy. Právě takové vědecké úsilí Evropa potřebuje, aby se dostala do skutečné přední linie,“ uvedla předsedkyně Evropské rady pro výzkum prof. Maria Leptin.
ERC, založená Evropskou unií v roce 2007, je přední evropskou organizací financující špičkový průkopnický výzkum. Financuje kreativní výzkumníky jakékoli národnosti a věku, aby mohli realizovat projekty po celé Evropě. ERC nabízí čtyři základní grantové programy: Starting Grants, Consolidator Grants, Advanced Grants a Synergy Grants. Díky svému doplňkovému programu Proof of Concept Grant pomáhá ERC příjemcům grantů překlenout propast mezi jejich průkopnickým výzkumem a ranými fázemi jeho komercializace. ERC je řízena nezávislým řídícím orgánem, vědeckou radou. Od listopadu 2021 je předsedkyní ERC Maria Leptin. Celkový rozpočet ERC na období 2021–2027 činí více než 16 miliard EUR v rámci programu Horizont Evropa, za který odpovídá evropská komisařka pro start-upy, výzkum a inovace Ekaterina Zaharieva.