V Praze proběhla mezinárodní konference o svobodě náboženského vyznání

První den proběhl v prostorách Pražského hradu, a to pod záštitou prezidenta České republiky Petra Pavla. Druhý den hostilo Ministerstvo zahraničních věcí v Černínském paláci, kde druhý den konference zahájil náš výzkumník Petr Kratochvíl a jeden z panelů moderoval ředitel ÚMV Mats Braun. 

Prezident Pavel o víře, svobodě a setkání s dalajlámou 

Prezident Petr Pavel ve svém úvodní projevu k zahájení konference zdůraznil, že svoboda vyznání není pouze právní koncept, ale hluboký lidský základ, který dává jednotlivcům i společnostem sílu obstát v časech nejistoty.  
„Víra, když je svobodná, může být neuvěřitelným zdrojem odolnosti, sounáležitosti a lidské důstojnosti, zejména v dobách krize.”  Zároveň dodal, že tam, kde se moc snaží ovládnout lidského ducha, dochází k erozi všech svobod. Zmínil také své nedávné osobní setkání s Jeho Svatostí dalajlámou, jehož celoživotní odhodlání k nenásilí a svobodě svědomí ocenil jako inspiraci pro celý svět. 

Právě Jeho Svatosti dalajlámovi, který letos slaví 90. Narozeniny, byla první den na konferenci věnována zvláštní pocta. Účastníci ocenili jeho celoživotní obhajobu nenásilí a lidské důstojnosti. Tibetská komunita připravila kulturní vystoupení i krátký ceremoniál, který připomněl, jak zásadní roli má duchovní vůdce pro tibetskou identitu a globální diskurz o svobodě myšlení.  

Odborné panely řešily klima, technologie i prevenci genocid 

Odborné diskuzní bloky se věnovaly šesti zásadním oblastem spojeným se svobodou myšlení a náboženství: mezináboženskému dialogu a sociální soudržnosti, odolnosti komunit v čase krizí, umělé inteligenci a digitálním technologiím jako nástroji pro monitoring porušování práv, dopadům klimatických změn na globální zranitelnost, prevenci genocid a regionálním výzvám v Eurasii, na Blízkém východě a v severní Africe. 

Diskuse ukázaly, že náboženská svoboda může být jak ochranným štítem pro jednotlivce, tak zdrojem obnovy a posílení vztahů ve společnosti.  

Druhý den konference zahájil náš výzkumník Petr Kratochvíl, který ve svém úvodním projevu zdůraznil zásadní roli akademického výzkumu v debatách o svobodě vyznání. Hovořil o víře jako o dynamickém zdroji lidské odolnosti a schopnosti adaptace v čase krize, přičemž připomněl, že „skutečná odolnost nespočívá v návratu do minulosti, ale v adaptaci a růstu v něco nového“. Zdůraznil také význam malých a často přehlížených náboženských komunit, které díky své pružnosti a zakořeněnosti v místních vztazích dokážou nést mimořádný díl společenského dobra. Jeho projev tak zasadil téma náboženské svobody do širšího kontextu lidské zranitelnosti, solidarity a schopnosti proměny. 

Odpoledne pokračovala série panelových diskusí. Debatu zaměřenou na roli vědy ve společnosti a dopady klimatických změn moderoval ředitel ÚMV Mats Braun. Panel se věnoval otázkám, jak vědecké poznatky formují veřejnou debatu, jak klimatická krize zvyšuje zranitelnost komunit, a jak mohou náboženské organizace přispět k odpovědnému a udržitelnému řešení těchto výzev. V dalších diskuzích se probíraly také strategické přístupy k prosazování svobody náboženského vyznání, zkušenosti regionálních sekretariátů či akademické pohledy na současné trendy v této oblasti. 

Konference IRFBA i letos nabídla jedinečný prostor pro reflexi, praktická doporučení a sdílení zkušeností mezi představiteli vlád, občanské společnosti, akademické obce i náboženských komunit. Děkujeme všem účastníkům, řečníkům a partnerům, kteří se na programu podíleli.