Announcing the Winter Semester program of the IIR Critical Studies Seminar

23. 3. 2016 Tento obsah není aktuální

Vzpomínka na profesora Otto Picka

Nedlouho po svých 91. narozeninách nás 20. 3. 2016 opustil profesor Otto Pick, v letech 1993–1998 ředitel Ústavu mezinárodních vztahů. Zemřel po nemoci, kterou s pomocí obdivuhodné manželky Zdenky dlouho snášel, a do poslední chvíle byl partnerem pro inspirativní výměnu názorů a reflexi současnosti i minulosti v české i světové politice.

Otto Pick v české společnosti a politice představoval mimořádný zjev: jako představitel liberálního demokratického myšlení se do polarizované české politiky často nehodil. Nezbytný pragmatismus v zahraniční politice v jeho pojetí neznamenal bezbřehou účelovost, jeho „reálpolitika“ zahrnovala snahu posunovat hranice možného směrem k zájmově, ale zároveň i hodnotově definovaným cílům.

Svým praktickým přístupem k politice uměl prosazovat a realizovat důležitá rozhodnutí, jako neotřesitelná autorita zaštiťoval v kritických dobách politická stanoviska, instituce, ale i jednotlivce – sám se stal během své dlouhé služby vlasti i Evropě institucí.

Jako takový uměl být nepříjemnou připomínkou politikům, že jejich role spočívá především ve službě obecnému zájmu, nikoli v uplatňování stranických či osobních zájmů, že individuální ani stranická ješitnost nesmí blokovat práci celku. Že mu to někteří nikdy neodpustili, ukazuje, že nebyl nikdy vyznamenán v den státního svátku 28. října. Sám to komentoval se suchým humorem sobě vlastním slovy, že příslušenstvím k odmítnutým a jinak znevýhodněným („nepodepsaným“ atd.) se dostal do skutečně vybrané společnosti.

Pro Ústav mezinárodních vztahů byl mimořádně důležitý právě v době, kdy se rozhodovalo o jeho charakteru, ba existenci: jednak zaštítil jeho existenci a názorovou nezávislost plnou vahou své autority. Jednak jej, jak uvádí jeho předchůdce, Václav Kotyk, postavil na vědecký základ. Jak ústavu, tak jeho jednotlivým spolupracovnicím a spolupracovníkům vždy vycházel vstříc, podporoval je jako ředitel i jako člověk. Zůstane tak pro nás všechny vzorem odborníka i blízkého, přátelského a vstřícného člověka.

V zahraniční politice měl mimo jiné přímou zásluhu na přípravě přijetí České republiky do NATO a upřímně se snažil vysvětit ruským partnerům, že tento politický záměr nepředstavuje protiruský akt. Osobně a s velkou autoritou člověka, jehož rozvětvená rodina během nacistického teroru prakticky přestala existovat, se zasazoval za vyrovnání a porozumění s Německem, zejména v nejsložitější části této agendy – v česko-bavorských vztazích a ve vztazích se sudetskými Němci.

Profesor Otto Pick nám bude již navždy chybět, skláníme se před jeho památkou a vyslovujeme hlubokou soustrast celé rodině a zejména statečné paní Zdence.

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru