Výzva pro uchazeče o stáž (Research Assistants): výběrové řízení pro období říjen 2021 - leden 2022 je otevřeno.

7. 3. 2018 Tento obsah není aktuální

Antikomunismus jako součást politiky polské vlády

Strana Právo a spravedlnost využívá antikomunismus jako častý argument na podporu svých politických kroků. Mezi argumenty, proč by měl být Mateusz Morawiecki dobrým premiérem, byl v době jeho nástupu do čela vlády v prosinci 2017 i ten, že bude antikomunističtější než jeho předchůdkyně Beata Szydło. Symbolický antikomunismus je ale v posledních dvou letech spojen nejvíce se zákonem o dekomunizaci veřejných prostranství a budov a o snížení důchodů bývalým pracovníkům komunistické bezpečnosti.

Před týdnem skončil v Polsku komunismus,“ řekl v rozhovoru pro Jedničku Polského rozhlasu koncem prosince 2017 tehdejší ministr vnitra Mariusz Błaszczak. Politik Práva a spravedlnosti (PiS) a dnešní polský ministr obrany tak komentoval podpis prezidenta Andrzeje Dudy pod zákony o Nejvyšší soudní radě a Nejvyšším soudu. Jeho věta pak pokračovala: „Protože justice vyšla z komunismu de facto beze změn.“ Zopakoval přitom obvyklou argumentaci PiS z doby debaty o soudní reformě, např. že soudci jsou do sebe uzavřená korporace nepodléhající vnější kontrole. Debata o polské soudní reformě není ovšem tématem tohoto textu.

Věta ministra vnitra, která ve vysílání nebyla řečena bez rozmyslu, slouží za příklad, jak PiS s odkazy na „komunismus“ pracuje. Využívá je vědomě coby argument pro prosazování svých záměrů. Na začátku volebního období požadovali demonstranti podporující PiS na transparentech dekomunizaci soudů i veřejných médií. Pro politiky PiS jde o rétorickou figuru, kterou své politické soupeře zesměšňují. Zmiňme heslo provolávané na různých demonstrací PiS i samotným předsedou strany Jarosławem Kaczyńským: „Komunisti a zloději, všichni v Polsku se vám smějí.“


zdroj: wikipedia.org

Součástí informace musí být, že v tomto případě jsou slova o komunistech a zlodějích mířena na představitele stran, které lze nejlépe popsat jako neoliberální. A které s Právem a spravedlností sdílejí dlouhodobou snahu vytlačit z veřejného prostoru komunistickou a obecně levicovou symboliku.

Pryč s pomníky

Návrh zákona „o zákazu propagace komunismu nebo jiného totalitárního zřízení v názvech budov, objektů a zařízení veřejného užitku“ (sejmový tisk 302 / VIII. zasedání) začal Sejm projednávat v únoru 2016 a v květnu téhož roku ho podepsal prezident Andrzej Duda. Autorem návrhu byla skupina senátorů v drtivé většině z Práva a spravedlnosti. Do Sejmu návrh přišel právě z horní komory polského parlamentu. Ta ho projednávala od poloviny prosince 2015.

O jednostránkovém návrhu zákona se v Sejmu více méně nevedla debata. Opoziční strany Občanská platforma (PO) a strana Moderní (N.) navrhovaly jen delší termíny pro provedení úkolů, které jsou v zákoně obsaženy. Poslanci PiS navrhovali dopad zákona rovnou rozšířit i na pomníky ve veřejném prostoru. K tomu při prvním jednání o zákonu nedošlo a návrh nakonec v Sejmu 1. dubna schválilo 438 ze 439 přítomných poslanců a poslankyň, jedna poslankyně se zdržela a dvacet jedna zákonodárců a zákonodárkyň nehlasovalo.

Nemám nejmenší pochyby,“ řekl během projednávání zpravodaj návrhu Jarosław Krajewski (PiS), „že jde o historický a přelomový návrh, který přispěje k tomu, že konečně budeme moci říct: nastal symbolický konec komunismu.“

Zákon (Dz. U. 2016 poz. 744) ukládal změnit názvy veřejných prostranství (ulic, mostů nebo náměstí), která by jakkoli odkazovala na „osoby, organizace, události nebo data“ symbolizujících komunismus, přičemž jako komunistický autoři zákona označili „represivní, autoritářský a nesuverénní systém vlády v Polsku v letech 1944–1989“. Rozhodující slovo o přípustnosti daného názvu pak zákonodárce dal jedné ze složek polského Ústavu paměti národa (IPN) – Komisi pro stíhání zločinů proti polskému národu. Pokud by samospráva nespolupracovala, mohl o změně názvu rozhodnout vojvoda coby nevolený administrativní zástupce státní moci v příslušném vojvodství.

Následovala pak ještě novela (tisk 1538/VIII), která platnost zákona rozšířila o organizace zřizované samosprávou, jakou jsou školy, školky, nemocnice nebo kulturní instituce, a o pomníky (od soch přes busty po pamětní desky), pokud nejsou mimo veřejná prostranství anebo jsou na hřbitovech. Došlo také k úpravám termínů, ve kterých je úkoly dané zákonem nutné provést.

Sejm novelu opět předloženou Senátem schválil v červnu 2017 většinou 408 proti 7 hlasům, 15 poslanců se zdrželo a 30 nehlasovalo. Nejvíce se zdrželi a hlasovali proti poslanci za stranu Moderní. Skutečný konflikt pak v Sejmu nastal až v prosinci 2017 při další, tentokrát více méně technické novele (tisk 2115/VIII) téhož zákona, kde už proti hlasovali všichni přítomní poslanci Občanské platformy i většina poslanců za Polskou lidovou stranu a stranu Moderní. Ti kromě jiného vytýkali PiS, že vnucuje samosprávám proti jejich vůli přejmenovávání ulic po zesnulém exprezidentu Lechu Kaczyńském.

IPN v únoru 2018 uvádí na své webové stránce na 150 názvů ulic, které je třeba změnit. Přičemž jde o názvy po samotné komunistické straně a jejích politicích z poválečného období, ale stejně tak o polskou východní armádu a komunistické odbojové organizace z druhé světové války nebo lidi, kteří zahynuli v protinacistickém odboji nebo zemřeli ještě před vypuknutím II. světové války, což také do polské veřejné debaty vneslo řadu kontroverzí.

Lidé bez důchodů

Bouři nevole mezi opozičními stranami v Sejmu, v řadách politické levice i mezi příslušníky bezpečnostních sborů vyvolal návrh v úvodu zmíněného ministra vnitra Mariusze Błaszczaka na vydání zákona „o změně zákona o důchodovém zabezpečení příslušníků policie“ a dalších bezpečnostních sborů a jejich rodin (tisk 1061/VIII). Cílem návrhu předloženého a projednaného během prosince 2016 (Dz. U. 2016 poz. 2270) bylo snížit důchody těm příslušníkům bezpečnostních složek, kteří pracovali „ve prospěch totalitního státu“. Seznam institucí, které podle zákonodárce byly v Polsku spojeny s politickou policií, je součástí zákona, jehož podstatou je snížení ročního vyměřovacího základu důchodu z 2,6 % na 0 % těm, kdo u vyjmenovaných útvarů v daných letech sloužili.

Už během projednávání opozice návrh zákona kritizovala jako prosazování kolektivní viny, v prvním čtení hlasovala pro zamítnutí návrhu naprostá většina poslanců Občanské platformy, strany Moderní i Polské lidové strany. Vzhledem k bouřlivému průběhu jednání Sejmu v polovině prosince 2016 se ovšem samotného hlasování o návrhu většina poslanců opozice neúčastnila, resp. ani nemohla účastnit. PiS ve prospěch zákona argumentoval prosazováním spravedlnosti – tedy srovnáním výše důchodů bývalých „vrahů“ a jejich obětí a hovořila o prolomení dohody u kulatého stolu, kvůli které byla „bývalá nomenklatura, příslušníci represivního aparátu nedotknutelní,“ jak během projednávání návrhu řekl v Sejmu poslanec PiS Janusz Śniadek.

Opozice na příkladech ukazovala, že návrh dopadne na řadu policistů, kteří sloužili demokratickému Polsku dlouho po roce 1990. I na ty, kdo byli v útvarech politické policie zaměstnáni jen formálně, protože šlo například o profesionální sportovce. Snížení důchodů i o několik tisíc zlotých měsíčně by mělo postihnout mezi 30 a 55 tisíci bývalých policistů.

Ještě symboličtěji by pak měl v budoucnu zapůsobit očekávaný návrh zákona, který má umožnit degradovat vojáky sloužící za vlády polské komunistické PZPR. Od něj si vláda PiS slibuje možnost připravit posmrtně o generálské hodnosti Czesława Kiszczaka, mj. ministra vnitra let výjimečného stavu, a především tvář výjimečného stavu z roku 1981 a jinak uznávanou osobnost polské postkomunistické levice Wojciecha Jaruzelského.

O autorovi

Patrik Eichler (1984) je novinář, zástupce ředitele Masarykovy demokratické akademie – politického institutu České strany sociálně demokratické, je redaktorem dvouměsíčníku Listy. Polské politice se věnuje dlouhodobě.

V knihovně ÚMV najdete k tématu např.:

POLLACK, Detlef - Religion und Politik in den postkommunistischen Staaten Ostmittel- und Osteuropas - https://goo.gl/cuVdL9

WAPIŃSKI, Roman - Polityka i politycy : o polskiej scenie politycznej XX wieku - https://goo.gl/f9KnDg

Kam kráčí Polsko? - https://goo.gl/4bV38j

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru