Announcing the Winter Semester program of the IIR Critical Studies Seminar

11. 6. 2013 Tento obsah není aktuální

Jak EU pomáhá v severním Laosu?

Evropská unie se v letech 2004-2010 společně s vládou Laosu angažovala v severní části země v projektu na podporu vzdělávání. Šlo o nejobsáhlejší a nejvýznamnější vzdělávací projekt EU v Laosu v období jeho implementace a také první laoský projekt, který prosazuje rozvoj vzdělání s přispěním decentralizovaných institucí. Jak projekt probíhal a jaké byly jeho silné a slabé stránky?

Zaměření projektu

Projekt s názvem „Základní vzdělání komunit v severním Laosu“ (Basic Education Development Project in Northern Communities, BENC), byl implementován v devíti distriktech třech provincií Luang Namtha, Luang Prabang a Phongsaly. Měl zpřístupnit kvalitnější základní vzdělání pro všechny a zvýšit gramotnost dospělých ve psaní a počítaní. V neposlední řadě cílil projekt také na prosazení decentralizovaného managamentu, který laoská vláda podporuje už od 90. let.

Oblast pomoci byla současně podporována „Národním strategickým plánem EK-Laos“ (EC-LAO Country Strategy Paper, 2002-2006), „Vzděláním pro všechny - Národní akční plán“ (Education for All National Plan of Action, EFA NPA) platným pro období 2003-2015 a „Strategií národního růstu a snižování chudoby“ (National Growth and Poverty Eradication Strategy, NGPES).

Projekt financovaný v EU řešil v této části Laosu problém nízkého počtu kompletních základních škol s třídami pro první až pátý ročník. Místní děti tak musely docházet do okolních vzdělávacích institucí, které byly přeplněné, a trpěly nedostatkem kvalifikovaných učitelů a nekvalitní výukou. Problém představoval i oficiální výukový jazyk. V celém Laosu se nachází přibližně 49 etnických menšin a laoština není po celé zemi jednotná. Ve zkoumané provincii Luang Namtha se laoštinou dorozumí pouze 34% obyvatel, v provincii Luang Prabang 40,6% a v nejsevernější oblasti Phongsaly alarmujících 7,6% obyvatel. Další zásadní otázkou je procento dětí s řádně dokončenými pěti lety studia, jejichž číslo se pohybuje okolo 50%. Zlomovým obdobím je první a druhý stupeň, ve kterém většina dětí, jenž nedokončí základní vzdělání, končí.

Hlavní a nepochybně nezbytná role EU spočívala v poskytnutí finanční částky v hodnotě 6 mil. EUR plynoucí z rozpočtu EU v rámci programu ALA (Asia and Latin America). Celý projekt však nepokrýval pouze grant EU. Laoská vláda spolu s vybranými vesnicemi, které poskytly materiál a pracovní sílu a tím podpořily rozvoj dané lokality, přispěly 451 310 EUR.

Problémy spojené s projektem

Již od počátku se projekt potýkal s problémy. Změny Bruselem ustanovených regulací prodlužovaly datum převedení finanční částky na účet projektu BENC. Rozpor v otázce centralizace managementu tak zdánlivě upadal do neřešitelné situace. V červenci roku 2006 konečně došlo ke schválení nové regulace ustanovující omezené decentralizované řízení finančních prostředků pohybující se do max. částky 5000 EUR, v roce 2009 zvýšené na 10 000 EUR. Dlouho očekávaný převod 6 mil. EUR se uskutečnil až v září 2006, tedy více jak dva a půl roku po zahájení projektu.

Časovým prodlevám se nevyhnul ani první evropský „tým lídr“, působící v roli dozorce jednotlivých aktivit projektu. „Tým lídr“ sice dorazil 19. ledna roku 2004, z důvodu četných onemocnění však musel brzy odjet. Náhradní „tým lídr“ dorazil až v říjnu téhož roku, tedy 8 měsíců po odjezdu prvního a 10 měsíců po zahájení projektu. Jeho nepřítomnost způsobila praktické zastavení aktivit, což podnítilo opětovné zpoždění.

Příliš ambiciózní cíle, doprovázené velkým spektrem aktivit, se v mnoha případech překrývaly a stávaly se neefektivními. Názorným příkladem může být vesnice Naxay 2, ležící v distriktu Chompet, kde se místní obyvatelstvo aktivně účastnilo stavebních prací a projevilo tak vysoký zájem o docházku svých dětí do základního vzdělání. Nedostatečná koordinace aktivit plánovacích jednotek DEB (District Education Bureau), které sice schválily výstavbu školy, ale nezajistily nového učitele pro výuku v nově vytvořených třídách (3. – 5. stupeň), způsobila pochybnosti o jejím budoucím vývoji. Špatně zmapovaná původní situace, která jasně mluvila o počtu 16 žáků prvního stupně a 8 žáků druhého stupně, nekorespondovala s možností poskytnutí potřebného dodatečného učitele pro následující stupně vzdělání. Ministerstvo školství celostátně ustanovilo jednoho učitele na 31 žáků, což znemožňovalo poskytnutí pedagoga budoucí osmičlenné třetí třídě. Příspěvek komunity, ohodnocen částkou kolem 2 706,76 EUR, se tak stal téměř zbytečným.

Úspěšnost projektu?

I přes již zmíněné početné komplikace dopadl projekt z velké míry úspěšně. Celkem se postavilo 101 škol s 273 třídami a třemi ubytovnami poskytujícími 27 675 žákům kvalitnější a dostupnější základní vzdělání. Decentralizovaný management byl posílen o devět nových jednotek, které mohly dohlížet na průběh projektu. Vyškolilo se bezmála 1200 učitelů a dobrovolníků. Téměř 8000 dospělých se zúčastnilo neformálních vzdělávacích kurzů zaměřených na rozvoj základní gramotnosti, tedy psaní a počítání, z nichž 3 585 dosáhlo třetí úrovně základního vzdělání, které je téměř shodné s úrovní žáků, kteří dokončili studium pěti ročníků základní školy. Jako nenaplněné lze považovat dodání pouhé poloviny plánovaného počtu učebnic pro děti základních škol. Také granty poskytnuté vesnicím nebyly zcela alokovány díky nedostatku finančních zdrojů. V neposlední řadě lze zmínit časové limity vyvíjející tlak na odevzdání dokončených škol i v nezkolaudovaném stavu, což může vyvolat budoucí rizika spojená s konstrukční bezpečností.

Situace v rámci docházky a opakování ročníků zaznamenala v posledních letech implementační fáze projektu výrazné zlepšení především v oblasti Luang Namtha a Luang Prabang. V nejméně rozvinuté provincii Phongsaly však takového pokroku dosaženo nebylo. Oblast se vyznačovala zvyšující se nutností žáků opakovat první ročník, kdy v roce 2002 opakovalo ročník 31,4% žáků, a v roce 2008 dokonce 37,4%. Pozitivně je ale v časovém horizontu 2002–2008 hodnoceno procento nedostudovaných dětí, které se stále snižovalo.

Přežijí výsledky projektu?

Projekt v současné době čelí také velkému počtu rizik neudržitelnosti. Mezi nejvýznamnější z nich patří vysoký počet negramotných rodin zaměstnaných v zemědělství, které pro vyšší zisky využívají své děti jako pomocnou pracovní sílu v době jejich školní výuky. Dalším rizikem může být nedostatečná údržba školy vedoucí k její devastaci. Nové budovy jsou však postavené z dostupných materiálů, které si obyvatelé v případě opravy jsou schopni zajistit v místním lese. Poskytnuté granty v hodnotě 100 a 600 EUR podávaly pomocnou ruku dětem, které si nemohly dovolit pořídit na vlastní náklady učebnice, psací potřeby či platit přepravní poplatky. Jak si ale tito žáci počínají dnes? Také zvyšující se počet žáků středních škol otevírá cestu schopným učitelům, kteří touží po kariérním postupu spojeným s vyšším platovým ohodnocením. Nejen odchod pedagogů ze základního vzdělání, ale i zvýšená emigrace a nízká porodnost může v budoucnu ohrozit návštěvnost vybudovaných škol.

Samotný projekt by se bez finanční částky poskytnuté EU nemohl uskutečnit, proto lze hodnotit Evropskou unii jako aktéra, který má zájem rozvíjet vzdělání a jiné sektory pomoci jak v Laosu, tak v celé jihovýchodní Asii. Díky projektu přispěla i k pokusu naplnit druhý rozvojový cíl tisíciletí, který hovoří o zpřístupnění základního vzdělání všem chlapcům i dívkám. Stálé změny v rozvojové politice EU však způsobují časové prodlevy a nemožnost následné efektivní práce s poskytnutými zdroji. Bohužel se tento fakt projevil i v projektu BENC, který i přes mnohé komplikace dosáhl většiny stanovených cílů. Budoucnost ukáže, nakolik se vybrané oblasti vypořádají zejména s demografickými nástrahami, pokud je však laoská vláda bude nadále podporovat, mohou žáci i z periferních částí Laosu významně zasáhnout do rozvoje země.

O autorech:

Lenka Černínová, studentka 3. ročníku oboru Mezinárodní rozvojová studia Mendelovy univerzity v Brně
Jan Hodač, působí na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně

Použitá literatura:

Basic Education Development Project in Northern Communities LAO/AIDCO/2000/2005, Overall Work Plan. 2005, Revised October 2005
Basic Education Development Project in Northern Communities LAO/AIDCO/2000/2005, Project Completion Report. June 2010
TIBI. Claudie. Final Report: Mid term review of the project LAO, AIDCO/2000/2005 June 2007
Works Procurement Notice: Basic Education Development Project in Northern Communities. In: EuropeAid 2006 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/europeaid/tender/data/d46/AOF67746.pdf
Basic Education Development Project in Northern Communities. Lao Ministry of Education. [online]. 2011 [cit. 2013-02-11]. http://www.moe.gov.la/benc/index.php?option=com_content&view=section&layout=blog&id=2&Itemid=7&lang=en

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru