Je cosi shnilého ve firmě Facebook

AP News

V úterý 5. října na půdě Senátu Spojených států amerických proběhlo slyšení s bývalou zaměstnankyní Facebooku Frances Haugen, která zveřejnila interní dokumenty Facebooku a nyní technologický gigant viní ze „zrady demokracie.“ Znamená to, že Facebook, spolu s dalšími sociálními sítěmi, potřebuje nějakou formu regulace? Odhalení Haugen naznačují, že Facebook není schopen minimalizovat společensky negativní dopady na úkor vlastních zisků, a že je tudíž nutné jej přimět k větší společenské zodpovědnosti zvenčí. Toto slyšení v českém veřejném prostoru vzhledem blížícím se volbám poněkud zapadlo, nemělo by však být v žádném případě opomenuto, protože má potenciál významně zasáhnout do života nás všech.

Další slyšení v Senátu

Americký Senát zažil v minulosti řadu slyšení nejvyššího vedení Facebooku, včetně zakladatele a ředitele společnosti Marka Zuckerberga, tentokrát bylo vše trochu jinak. Frances Haugen je bývalá zaměstnankyně Facebooku, která pracovala v týmu zabývajícím se tím, jak platformy Facebooku, do kterých patří také Instagram a WhatsApp, udělat společensky zodpovědnějšími, byť na úkor zisků firmy. To spočívalo ve vytváření návrhů, jak Facebook může omezovat negativní jevy jako šíření fake news, vyostřené a polarizované debaty s komentáři od trollů nebo kyberšikanu.  Z firmy odešla po dvou letech a s sebou si vzala množství interních dokumentů, které předala deníku The Wall Street Journal, americkému Kongresu a federální agentuře Komisi pro kontrolu cenných papírů Spojených států. V senátním slyšení pak Haugen vyšla z anonymity, aby svědčila proti svému bývalému zaměstnavateli.

To, co vyplývá z uniklých dokumentů, se dá shrnout větou Haugen, která zazněla během slyšení: když se společensky zodpovědný přístup střetne se zisky, tak „…Facebook tyto konflikty vždy rozhoduje ve prospěch vlastních zisků.“ Takovýto konflikt zcela jistě probíhá ve všech nadnárodních korporacích, málokterá firma má však tak obrovský mezinárodně-společenský vliv. V současné době má Facebook téměř 3 miliardy uživatelů a Instagram 1,4 miliard ve všech zemích světa. Pro řadu lidí je Facebook synonymem pro internet, průměrný uživatel zde tráví necelé 2 a půl hodiny denně, a pro mnoho z nich je Facebook hlavním zdrojem informací o okolním světě. S přesunem médií a politiků na Facebook se tato platforma začala rapidně politizovat. Politická kampaň bez sociálních sítí je dnes prakticky nemyslitelná.

Zisk vs. společenská zodpovědnost

Facebook, který je sice pro uživatele zdarma, vydělává prodejem cílených reklam. Ty zaciluje díky informacím, které o sobě uživatelé dobrovolně odevzdali platformě prostřednictvím veškerých aktivit jako klikání, lajkování, sledování. Čím více času uživatelé tráví na Facebooku a Instagramu, tím více cílených reklam jim tyto platformy podsunou a tím více na tom vydělávají. Cíl je tedy jednoduchý: přimět uživatele, aby zde trávili co nejvíce času. Nutno podotknout, že takto funguje naprostá většina internetových služeb, které jsou zdánlivě zdarma: Twitter, TikTok, Pinterest atd.

Ačkoliv se nejvyšší vedení Facebooku neustále hlásí ke společenské zodpovědnosti firmy, tyto motivy jsou dlouhodobě zpochybňovány. V této souvislosti se hovoří o zesilování politicko-společenských jevů, které jsou vnímány jako nežádoucí: polarizace názorů ve společnosti, šíření hoaxů a fake news, dezinformací, existence trollích farem, tzv. echo chamber neboli komnat ozvěn (situace, kdy se skupina lidí vzájemně utvrzuje ve svých názorech). Jde ale také o šíření otevřeně nenávistného obsahu, jak například ukázala nečinnost Facebooku během rozdmýchávání nenávisti vůči muslimům během genocidy Rohingů v roce 2017. Nebo společensko-psychologické jevy (specificky umocněné na Instagramu) jako deprese, kyberšikana, FOMO (strach ze zmeškání), nerealistická očekávání a negativní nahlížení na vlastní tělo. Tyto škodlivé jevy jsou známy široké veřejnosti, uživatelům i Facebooku samotnému, který opakovaně ubezpečuje o svých snahách tyto negativní jevy odstranit či alespoň minimalizovat. Odhalení Frances Haugen nejsou v tomto ohledu překvapivá. Co je naopak šokující, je fakt, že v rozporu s tím, co Facebook hlásá, tato společnost ve skutečnosti výše jmenované negativní jevy zneužívá k maximalizaci svých zisků. Tento rozpor byl také důvodem odchodu Haugen z firmy a zveřejnění interních dokumentů.

Dokumenty, obsahující řadu interních analýz a studií, usvědčují vedení Facebooku z ignorování negativních dopadů svých platforem na psychické i fyzické zdraví teenagerů a obzvláště mladistvých dívek, nebo že pokrytecky nechává šířit misinformace o vakcínách přes deklarovanou podporu vakcinační kampaně proti COVID-19. Zatímco zaměstnanci opakovaně informovali vedení o ilegálních aktivitách probíhajících na sociální síti, jako rekrutování drogových kartelů v Mexiku či obchodování s lidmi, opatření Facebooku byla naprosto nedostatečná k potlačení těchto aktivit, zejména v případech rozvojových zemí v Africe, Asii a Latinské Americe. Přes oficiální prohlášení Marka Zuckerberga, že všichni uživatelé Facebooku jsou si rovni, někteří jsou si rovnější: firemní systém XCheck umožňuje necelým 6 milionům uživatelům, převážně celebritám, politikům či novinářům, kteří byli vyhodnoceni jako populární, vlivní, či jinak důležití, přímo sdílet obsah, který by jinak měl projít kontrolou před publikací, čehož tito uživatelé často zneužívají. Algoritmus Facebooku je zároveň nastaven tak, aby uživatelům primárně nabízel obsah s vyšší angažovaností jiných uživatelů: s více lajky a komentáři. Takovéto příspěvky jsou nejčastěji s nenávistným, obvykle politicky laděným obsahem, který polarizuje společnost. Reakce Facebooku na tato odhalení je pak symptomatická: Haugen neměla přístup k důležitým dokumentům, dokumenty jí prezentované nic nedokazují, společnost se těmto pochybením bude věnovat, pokud se jim již nevěnuje.

Náprava Facebooku

Haugen uvedla, že dokumenty nezveřejnila, aby Facebook poškodila, ale aby jej napravila – a náprava bude vyžadovat daleko více než pouhou změnu názvu společnosti. Dokumenty zveřejněné Haugen dokazují, že Facebook o svých chybách ví a také ví, jak je řešit. Jak však reakce Facebooku ukazuje, maximalizace zisku je pro Facebook hlavní prioritou a nápravu nelze čekat od nejvyššího vedení společnosti.

Jednou z možností je zvýšený tlak na vedení společnosti ze strany veřejnosti, která by se však musela sjednotit na bezprecedentně globální úrovni. Další možností je tlak samotných zaměstnanců Facebooku, kteří podle všeho chyby Facebooku vnímají obdobně jako Haugen, avšak Facebook si z podobných situací očividně nebere ponaučení. Největší možností na reformu Facebooku je tak nejspíš státní regulace. Zde se nabízí paralela s tabákem nebo alkoholem – jejich užívání je vládami omezeno s cílem zamezit jejich negativní společenské jevy, drogy jsou pak ilegální zcela. Pokud jsou některé ingredience, jako například algoritmy, vyloženě škodlivé, pak se dá zvážit, zda podel téhož vzoru nezakázat používání těchto komponent. Používání sociálních sítí se pak dá omezit věkem či online identitou navázanou na daného občana. Možností ze strany státu je řada, je však zapotřebí začít tyto problémy řešit. 

O autorovi: Vojtěch Jirásek je zaměstnancem Ministerstva zahraničních věcí ČR a editorem časopisu Mezinárodní politika.