Nabízíme nově dvě pracovní pozice - referent/ka a vedoucí konferenčního úseku!

15. 10. 2014 Tento obsah není aktuální

Lidská práva v Egyptě: odkaz Dr. Ahmada Sejfa

„Můj synu, chtěl jsem, abys zdědil demokratickou společnost, která ochrání tvá práva. Místo toho jsem ti přenechal vězenskou celu, která věznila  mě a teď vězní tebe.“ Těmito slovy okomentoval Dr. Ahmad Sejf další ze série uvěznění svého syna, předního egyptského bloggera a politického aktivisty, Alaa abdel Fattáha v lednu tohoto roku. Jeho dočasného propuštění na kauci se nedožil. Zemřel na konci srpna na pooperační komplikace spojené s dlouho odkládanou operací.

Se skonem Ahmada Sejfa odešla jedna z nejvýznamnějších postav egyptské lidskoprávní komunity. Byl to přední egyptský právník, jehož hlavním přesvědčením se stala neporušitelnost lidských práv jedince bez ohledu na čin, kterého se měl člověk dopustit. Dr. Sejf byl obhájcem širokého spektra režimu nepohodlných lidí počínaje islamisty, lidmi obviněnými z urážky islámu až po komunisty a homosexuály, jejichž kauzy obnášely případy porušování lidských práv včetně závažných forem mučení.

Osobní, ale i profesionální život Dr. Sejfa v mnohých aspektech odráží vzestupy a pády egyptské lidskoprávní komunity. Patřil k první generaci aktivistů, která vzešla z převážně levicového sekulárního tábora studentů aktivních v 70. letech. Za svoje politické přesvědčení byl jako mnoho dalších pronásledován a několikrát uvězněn. Byla to zejména osobní zkušenost s mučením, která přiměla nejenom jeho, ale i další ikony egyptské lidskoprávní komunity (např. Háfize abu Seadu) zasvětit svůj život a kariéru boji proti porušování základních lidských práv a to navzdory zastrašování tajnou policií.

Mučení – ustavující princip lidskoprávní komunity

Boj proti mučení – technice moci autoritářského režimu určené k usměrnění „neposlušných“ složek obyvatelstva – se stal ústředním imperativem formující se komunity lidskoprávních aktivistů v druhé polovině 80. let. Postupně byly zakládány různé iniciativy a organizace jako např. Egyptská organizace pro lidská práva (EOHR), al-Nadeem či Právní centrum Hišáma Mubáraka (HLMC). Společným jmenovatelem těchto organizací bylo poukázat na rozsáhlé případy porušování lidských práv a zejména pak poskytnutí právní pomoci jeho obětem.

Činnost těchto organizací byla samozřejmě citelně poznamenána výjimečným stavem, který se v egyptském kontextu stal trpěnou normalitou než-li krátkodobým mimořádným opatřením přijatým po zavraždění prezidenta Sadáta v roce 1981.


Právník Dr. Ahmad Sajf patřil k předním aktivitům v boji za lidská práva v Egyptě. Foto z roku 2008. (zdroj: Wikimedia Commons)


Výjimečný stav zaručoval nepřeberné množství práv egyptskému bezpečnostnímu aparátu včetně zadržení osob bez zřejmého důvodu, domovních prohlídek bez soudního příkazu, či režim opakovaného uvalení vazby bez postoupení případu k soudnímu projednání. Rozsáhlé pravomoci byly navíc posíleny praktickou beztrestností představitelů bezpečnostních složek. Příkladem za všechny může být angažmá Dr. Sajfa a jeho organizace HLMC v kauze obviněných z teroristických útoků na Sinaji v roce 2004. Sejfovým cílem nebyla obhajoba útoků, ale fakt, že doznání obviněných bylo získáno mučením. Tento argument soud nezohlednil. Tři z obviněných odešli od soudu s trestem smrti. Přešetření či dokonce potrestání za mučení obviněných se nekonalo.

Přesto houževnatost Dr. Sejfa a jemu podobných nebyla zbytečná. Doložením rozsáhlého porušování lidských práv, které bylo neodmyslitelnou součástí jejich činnosti, byly zpochybněny metody represivní kontroly egyptské populace. Zároveň neoblomnost první generace aktivistů a jejich ochota pokračovat v nerovném boji inspirovala novou nastupující generaci „Mubárakových dětí“ narozených za éry Husní Mubáraka a to včetně potomků Dr. Sejfa.

Pomíjivý příslib revoluce 25. ledna

Rok 2011 a s ním spojená revoluce 25. ledna přinesly naději na razantní změnu na poli lidských práv. Prolomení bariéry strachu ve spojení s porevoluční euforií zvýšilo zájem egyptské veřejnosti o otázku zajištění sociální spravedlnosti (ar. adála), jež je v egyptském prostředí v mnohých ohledech zástupným výrazem pro lidská práva (ar. huqúq al-insán), která jsou vnímána spíše jako západní, abstraktní koncept. Lidská práva a jejich porušování se po revoluci staly součástí širšího veřejného diskurzu. Obhájci lidských práv byli zváni do televizních debat. Poskytovali rozhovory novinám. Podíleli se, byť neoficiálně, na politických debatách diskutujících nastavení budoucí legislativy zasahující do oblasti lidských práv.

Tato pozitivní změna ovšem neznamenala, že by revoluce symbolicky ukončila závažné porušování lidských práv. Nejvyšší vojenská rada (SCAF), která převzala moc v zemi, předvedla během 17 měsíců svého úřadování tisíce aktivistů a protestujících před vojenské soudy postrádající jakékoli standardy spravedlivého soudního procesu. Dokonce se jednalo o větší počet předvedených před vojenské tribunály než za celou třicetiletou éru Husní Mubáraka. Jedním z nich byl i syn Dr. Sejfa Alaa. Množství odpůrců SCAF bylo mučeno. Někteří beze stopy zmizeli. Ženy byly podrobeny zkoušce panenství, jejímž „cílem“ bylo vyvrátit možné pozdější obvinění ze znásilnění. V praxi to však znamenalo veřejné zostuzení dotčených žen a jejich rodin.

Nárůst brutality SCAF vyústil na podzim 2011 v otevřený střet mezi protestujícími a armádou v událostech „Muhammada Mahmúda“ nazvaných podle epicentra střetů – ulice vedoucí k náměstí Tahrír. V té době bylo zřejmé, že lidskoprávní organizace včetně iniciativy „Ne vojenským tribunálům“ spoluzaložené Monou, dcerou Dr. Sejfa, nenaleznou cestu ke společnému dialogu ve věci ochrany lidských práv.

Situace se příliš nezměnila ani s ukončením více než 30 let trvajícího výjimečného stavu a předáním moci do rukou civilní vlády Muslimského bratrstva v červnu 2012. Navzdory osobní zkušenosti s mučením za předchozích režimů se představitelé Muslimského bratrstva k otázce lidských práv stavěli vyhýbavě. Definitivní konec nadějí egyptské lidskoprávní komunity v možný dialog s představiteli vlády se rozplynul v prosinci 2012 v násilných střetech mezi příznivci a odpůrci prezidenta Mursího před prezidentským palácem v Káhiře, které byly odpovědí na snahu prezidenta Mursího zajistit si prezidentskými dekrety větší podíl na politické moci.

Vláda podle slov Heby Morayef, pracovnice Human Rights Watch, ztratila veškerou kredibilitu v očích lidskoprávní komunity. Zároveň kritika, kterou lidskoprávní aktivisti směřovali na adresu vedení země, stvrdila návrat antagonismu mezi obhájci lidských práv a úřadujícím režimem. Vůči aktivistům byly záhy uplatněny mechanismy známé z dob Husní Mubáraka určené k delegitimaci činnosti této komunity. Mezi jiným byli například označeni za felúly, zkorumpované agenty předrevolučního režimu.

Černý den lidských práv

Vskutku černý den pro lidská práva v Egyptě měl ovšem teprve přijít. Na přelomu června 2013 došlo k sesazení prezidenta Mursího za asistence egyptské armády. Tábor Mursího příznivců se ovšem s tímto krokem nesmířil. Vydal se do ulic a obsadil mnohá náměstí egyptských měst. V polovině srpna se egyptská armáda rozhodla k násilnému rozehnání protestních akcí, které se soustředily zejména na káhirských náměstích Rabaa al-Adawíja a Nahda. Během několika hodin jenom na náměstí Rabaa al-Adawíja přišlo o život minimálně 800 lidí. Podle nedávno zveřejněné zprávy Human Rights Watch přitom tak závratný počet obětí nebyl výsledkem použití nepřiměřené síly či špatného výcviku bezpečnostních složek, ale cíleným zásahem se záměrem zabití protestujících, který byl naplánován na nejvyšších úrovních egyptské vlády.

Toto brutální rozehnání protestů se však také stalo těžkou zkouškou pro lidskoprávní aktivisty. Klíčovou otázkou tohoto testu bylo, zda-li věří a jsou věrni ideálům lidských práv. Většina však selhala. Celkem 48 lidskoprávních organizací nevyjádřilo znepokojení nad rozehnáním protestů. Naopak poblahopřálo bezpečnostním složkám k dobře odvedené práci. Pouhých devět organizací včetně organizace Dr. Sejfa ostře vystoupilo proti tomuto zásahu a dožadovalo se důkladného prošetření. Tato žádost ovšem nebyla dodnes vyslyšena.

Pravděpodobně jeden z posledních prchavých okamžiků naděje na lepší budoucnost otázky lidských práv v Egyptě se v životě Dr. Sejfa protnul s oslavou synových narozenin o několik měsíců později. Ten listopadový večer byl prvním večerem bez výjimečného stavu, který byl obnoven v souvislosti s předešlými protesty příznivců svrženého prezidenta Mursího. Zároveň to také byl poslední večer bezstarostné rodinné oslavy. Za pár dní byl Alaa spolu s dalšími zatčen a obviněn z porušení nově přijatého drakonického zákona o protestech, proti kterému před budovou horní komory parlamentu demonstroval. Později se mezi obviněnými ocitla také jeho sestra Saná. Alaa byl v procesu, který byl označen za politickou kauzu, odsouzen k 15 letům odnětí svobody. Pár dní po smrti otce byl propuštěn na kauci a čeká na přezkoumání verdiktu odvolacím soudem. Jeho sestra nadále čeká na soud ve vazbě.

Není nadsázkou říci, že Dr. Sejf obětoval svůj život nekončícímu boji za pozvednutí lidských práv v zemi, kterou nedokázal navzdory všemu opustit. V jeho osobě odešel vynikající právník a člověk, který postavil boj za lidská práva nadevše ostatní. Jeho odkaz žije dál. Cesta k zajištění a dodržování základních lidských práv ovšem bude v Egyptě ještě velmi dlouhá a trnitá. Hodně záleží na generaci „Mubárakových dětí“, jak se s touto výzvou vypořádají a zda budou schopni a ochotni překlenout desetiletí indoktrinace o nebezpečnosti a nepřijatelnosti určitých skupin obyvatel počínaje Muslimským bratrstvem a homosexuály konče a postavit tak lidská práva nad svá osobní přesvědčení jako se to podařilo právě Dr. Sajfovi.

O autorce:

Helena Burgrová, externí spolupracovnice Ústavu Mezinárodních vztahů. Doktorandka Universität der Bundeswehr v Mnichově, stipendistka při Konrad-Adenauer-Stiftung.

Zdroje:

osobní rozhovory s Dr. Ahmadem Sejfem, Dr. Háfizem abu Seadou, Dr. Aidou al-Dawlou a dalšími lidskoprávními aktivisty

alnadeem.org/
www.hrw.org
http://en.nomiltrials.com/
www.al-monitor.com
http://hmlc-egy.org/english

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru