Announcing the Winter Semester program of the IIR Critical Studies Seminar

29. 8. 2012 Tento obsah není aktuální

Prazáklad dramatu dnešní doby

Vážená redakce! Postavili jste mne před velmi nestandardní úkol. Ještě jsem se s takovým ve své dvacetipětileté praxi nesetkal. Zpracujte téma: Valné shromáždění OSN, Rada bezpečnosti OSN, Evropský parlament nebo smrt Kima v Koreji a neustálé korejské harašení jadernými zbraněmi či arabské jaro atd. Vyjádřete se scénograficky ke svržení Saddáma Husajna v Iráku, ke zboření berlínské zdi, k řeckému dluhu nebo možnému odchodu Řecka z eurozóny. Vyberte si jakékoli téma a napište, jak byste o tom přemýšlel a postupoval, co si o tom myslíte. A popište scénu, případné zjevné a skryté symboly, efekty.

A včil, po náročné divadelní sezóně, s nervy na pochodu, chlapče mudruj. Copak to mohu odmítnout, takovouhle prosbu, takovéhle zadání. Poslední možný den odevzdání, termín. Na to je už čtvrt století napojeno moje oranžové světýlko zodpovědnosti. Bliká. Sedám, píši…

Dobrá scénografie je služba. Autorovi předlohy, scénáři, režisérovi, prostoru, hercům. Ta tvůrčí práce bývá přirovnávána k počítání rovnice o několika neznámých. Když dobře dosadíme, dopočítáme se správného výsledku. To znamená, že prostor, ve kterém inscenujeme daný text, hudbu nebo choreografii, je adekvátně vybrán (například uvedení Vančurova „Rozmarného léta“ na prvorepublikovém koupališti v Jevíčku), je dobře organizován (sbory zpěváků ve Verdiho „Nabuccu“ nepadají do orchestřiště pro zbytnělost dekorací) a adekvátně vypraven (Hamlet s hamburgerem místo lebky v dekoraci restaurace McDonald’s). Jsem scénografem repertoárových divadel, a tak mám na začátku práce vždy tři pevné body. Scénář, prostor konkrétního divadla, režiséra, herecké obsazení. Ale co teď? Témata jsou složitá, scénáře se s neuvěřitelnou rychlostí mění, prostor _ svět, režiséři jsou mnohdy velmi dobře skryti. Herci před očima mění svůj obor z tragédů na komiky a obráceně. S takovou nezachytitelnou materií se nedokážu dopočítat.

Výtvarní umělci, vyjadřující se ke světovým tématům, se snaží zachytit podstatu těchto jevů více či méně dobře ve svých karikaturách, plastikách, obrazech nebo instalacích. A vystavují. Přestože v Praze se pravidelně koná Quadriennale scénografické tvorby, tvrdím, že scénografie se vystavovat nedá. Připravujeme ji o její důležité složky. O čas, ve kterém funguje v rámci představení, a o aktéry inscenace. Co je scénografie bez herců? Dekorativní kulisa. A jsme zpět v baroku. Herec či pěvec předstupují před malovaný plátěný horizont a přinášejí text či píseň. Zlatá doba, vše přehledné. Naše doba je polyekran, to už věděl guru českých scénografů Josef Svoboda. Ten uměl rozhýbat jevištní technologie a mozky svých divadelních spolupracovníků. Jistě přemýšlel i o tématech, která jsou dnes na stole, ale vím, že bez scénáře nepracoval.
To, co po mně chcete, milá redakce Mezinárodní politiky, je úkol především pro dramaturga. Ti to, pokud to nejsou jenom knihovníci, všechno řídí, ohýbají, rovnají a formulují. Scénograf a režisér jsou většinou jen inscenátoři. Čím lepší zadání, tím lepší výsledek. To známe.

Víte, napadají mne jazykové obrazy, které nemají s konkrétními tématy a skutečnou scénografií mnoho společného. Objevují se v nich pouze principy, jež známe například z loutkových divadel. Ta skrytá či otevřená manipulace, my říkáme animace. Se slovy, s lidmi, se státy. Vodění za nos zdola, shora. Zezadu to není za nos. V Indonésii mají spodové stínové loutky, ve Vietnamu speciální podvodní loutkové divadlo. Je zajímavé, jak se v metaforickém politickém slovníku často objevují odborné divadelní výrazy. Myslím, že je u nás v české kotlince příznačné zjednodušovat v haškovsky humorné zkratce všechny celospolečenské jevy čpící politikou, těmito divadelními příměry.

Víte, vyjadřovat se konkrétněji k daným tématům je pro mne bez hlubšího studia a již popsaných nutných atributů k mé práci asi nemožné, přivedlo mne to však k docela vážnému tématu moderního divadla. Nebudete určitě překvapeni. Je to zase člověk. Nahý, růžový malíček vedoucí dialog se svým protějškem! V kontrapunktu k efektním ambalážím bez obsahu, ke zbytnělé klipové nekultuře, valící se ze všech stran, k vnitrostátním a mezinárodním konfliktům, k politickým a finančním krizím. To je prazáklad dramatu dnešní doby. To je pro mě v současnosti pevný bod. To je ta materie, kterou jsem snad schopen pochopit, obsáhnout a scénograficky vyjádřit. Zde mohu pracovat se scénografickým slovníkem srozumitelně. S kvadraturou kruhu, se světlem a tmou, s kovem proti peří nebo šedí proti barvě.
Tož tak to je, vážená a milá redakce.

O autorovi:

Jaroslav Milfajt je scénograf, autor návrhů loutek, kostýmů a scén pro loutková divadla a pro činoherní, operetní, operní a muzikálové soubory doma i v zahraničí (více než 200 inscenací).
j.milfajt@seznam.cz

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru