29. 11. 2016 Tento obsah není aktuální

Publikujte ve speciálním vydání Mezinárodní politiky!

On-line časopis Mezinárodní politika, který Ústav mezinárodních vztahů začal vydávat v původní papírové podobě již v roce 1956, slouží mimo jiné jako exkluzivní prostor pro diskusi a reflexi české zahraniční politiky. Nyní vyzývá autorky a autory, kteří se zabývají problematikou zahraniční politiky ve své profesní, akademické či zájmové oblasti, aby nabídli své texty na tato dvě vypsaná témata.

Sociální dimenze české zahraniční politiky

Nová Koncepce zahraniční politiky České republiky stanovila sociální dimenzi zahraniční politiky České republiky jako její poměrně novou, nicméně doposud příliš nereflektovanou úlohu v oblastech zajištění a podpory prosperity, udržitelného rozvoje a také lidské důstojnosti a lidských práv. Cílem sociálního rozměru zahraniční politiky je také posilovat sociální soudržnost prostřednictvím podpory efektivního přístupu k sociálním právům s pozorností nejzranitelnějším skupinám. Zvláštní důraz klade také na dodržování a další rozvíjení konceptu důstojné práce pro všechny. Konkrétní témata sociální dimenze, na která je možné se zaměřit, vycházejí ze současných výzev na unijní i globální úrovni. Patří mezi ně např. otázka konvergence mezi členskými státy EU a globální nerovnosti, otázka efektivního zdaňování, hledání směru další evropské integrace a globálního vládnutí, prosazování závazných standardů v oblasti zaměstnaneckých práv, mzdy a zabezpečení v rámci Evropské unie a na globální úrovni, postavení žen, případně na globální úrovni dětí na trhu práce a strukturální reformy na trhu práce EU.

Kýč, klišé a stereotypy v zahraniční politice

Jakkoli je hlavním cílem zahraniční politiky prosazovat vlastní zájmy, hodnoty a dobré jméno v zahraničí, někdy dochází k případům, kdy je pro zahraniční politiku důležitější vlastní vnímání v domácím prostředí než její skutečné dopady za hranicemi. Zahraniční politika tak může propadat stereotypům nebo uplatňovat klišé, která nepřispívají k její důvěryhodnosti. Také debata o kýči přesáhla čistě estetické kategorie, z nichž tento pojem původně vzešel. V osmdesátých letech byl pojem kýče podnětně aplikován na sociální jednání a to zejména v díle Milana Kundery či Petra Rezka a i v debatě o současné české politice se příležitostně objevuje kýč jako kritická kategorie, kde odkazuje například k populismu či k morálnímu exhibicionismu, kdy vlastní obsah politiky se stává vedlejším a tato politika cílí pouze k potvrzení mimořádnosti svých tvůrců či podporovatelů. Redakce vítá příspěvky, které si kladou otázky o podobách a významu kýče, klišé a stereotypů v zahraniční politice, o jejich užitku a škodlivosti, o konkrétních případech z politické praxe či o srovnáních s jinými státy.

Pokud vás některé z výše vypsaných témat zaujalo nebo se jimi již aktivně zabýváte a chcete publikovat v prestižním on-line časopise vydávaném Ústavem mezinárodních vztahů, zašlete šéfredaktorovi MP abstrakt chystaného textu do středy 14. prosince 2016. Bližší podmínky a specifikace pro autory najdete zde. Všichni autoři a autorky zaslaných příspěvků obdrží zdarma knihu z produkce nakladatelství Ústavu mezinárodních vztahů. Vybrané příspěvky budou ohodnoceny částkou 2 000 Kč a publikovány v prvním čtvrtletí roku 2017.

Abstrakty zasílejte na e-mail: nevyhosteny@iir.cz