Výzva pro uchazeče o stáž (Research Assistants): výběrové řízení pro období říjen 2021 - leden 2022 je otevřeno.

16. 2. 2017 Tento obsah není aktuální

RECENZE: Pohled Slováků na minulost je pro Čechy hořký

Kniha Slovakia: A European Story je určená zejména západnímu čtenáři, kterému umožňuje seznámit se s moderními dějinami Slovenska, jeho cestou k samostatnosti a vstupem do EU. Je psaná anglicky a do určité míry obecně proto, aby ji dokázal číst i ten, kdo ji otevře bez valných předchozích znalostí o historii a osudech Československa a slovenského národa. Avšak nutno podotknout, že i český a slovenský čtenář narazí v této knize na nepříliš známé, ovšem velmi zajímavé informace. Tak či tak je tato publikace zdařilým přehledem, plní svůj účel a rozhodně ji lze doporučit alespoň k nahlédnutí.

První část knihy se věnuje moderním dějinám Československa se zaměřením na slovenský nacionalismus a snahu o větší autonomii, která vyústila v rozdělení státu. Z pohledu českého a slovenského čtenáře je přínos této části zejména v tom, že představuje právě i méně známé skutečnosti. Např. rok 1968, který bývá tradičně spojován s událostmi Pražského jara, se na Slovensku nesl především v duchu snahy o federalizaci a zrovnoprávnění vztahů mezi Čechy a Slováky v oblasti politiky a ekonomiky. A. Dubček, který je dnes v Česku vnímán jako kontroverzní postava moderních dějin spojovaná především se zklamáním z neúspěchu Pražského jara, se stal na Slovensku svého času zbožňovanou osobností, byl obdivován za svou podporu emancipace Slovenska a za to, že se nezdráhal obvinit A. Novotného ze šovinismu vůči Slovákům. Po L. Štúrovi a M. R. Štefánikovi je A. Dubček dodnes třetí nejdůležitější postavou slovenské historie. Pozoruhodná je zde rovněž myšlenka, že bez federalizace v roce 1989 by byl vznik samostatného Slovenska téměř nemožný. Ne zcela povedený je pouze přehled výsledků voleb z jara roku 1990 (str. 79-80), který by si zasloužil použití koláčových grafů.

Americký pohled na rozpad Československa

Druhá část se zaměřuje na rozpad Československa. Perfektní jsou zejména pasáže věnované roli USA v celém procesu. Přináší nejen popis komunikace mezi Američany a Slováky (včetně cesty ministra mezinárodních vztahů P. Demeše do USA s cílem přesvědčit Američany o nutnosti rozdělení Československa a zbavit je strachu z balkanizace situace), ale i detaily o fungování americké pomoci (skrz SEED, AID a CDC#), negativním postoji USA ke slovenské emancipaci a reflektování událostí americkým tiskem, který publikoval černobílé analýzy plné stereotypů a očerňování Slováků. Zmíněna je zde i téměř neznámá petice Tisíc slov o Slovensku sepsaná slovenskými poslanci a žádající příjezd pozorovatelské mise OSN na Slovensko za účelem monitorování postupu Čechů vůči Slovákům (autoři petice jej totiž považovali za diskriminující ve všech ohledech).

Třetí část popisuje proces politické transformace Slovenska a všechny těžkosti s tím spojené. Zajímavý je moment privilegizace katolické církve zakotvené ve smlouvě mezi slovenským státem a Vatikánem a z toho plynoucí dominantní postavení a monopol na rozhodování v otázkách etiky a morálky. Přestože na Slovensku funguje i mnoho jiných církví, žádná z nich nedostala příležitost zakotvit své postavení podobným způsobem. Otázka sekularizace a vztahu slovenského státu s církvemi obecně nebyla vyjasněna dodnes. Je trochu škoda, že autoři na tomto místě více nerozvedli zmínku o neschopnosti církví poskytnout uspokojující odpovědi na otázky vyplývající z procesu celospolečenské transformace. Chybí i potenciálně zajímavé srovnání postavení a role církví v Česku a na Slovensku – zatímco v jiných kapitolách se to srovnáními jen hemží, zde není o Češích ani zmínka.

V kapitole věnované stratifikaci slovenské společnosti byla použita poměrně nešťastná grafická úprava tabulek, které působí, jako by byly vyrobené na starém psacím stroji, což v éře počítačů a navíc čím dál tím skvělejšími možnostmi v oblasti grafiky působí značně bizarně. A dále v pasáži věnované imigraci by bylo vhodné doplnit údaje o převažujících národnostech imigrantů a souvisejících trendech, např. je-li nějaká skupina imigrantů problematická z hlediska kriminality (v ČR se policie potýká třeba s rozšířeným prodejem drog ve vietnamské přistěhovalecké komunitě).

Euro pomohlo zviditelnění

Čtvrtá, poslední část nabízí podrobná číselná data o vývoji slovenské ekonomiky a hodnotí vztah Slovenska a EU. Západní čtenář může ocenit především vylíčení toho, co pro zemi bývalého východního bloku, která navíc musela zvládnout proces osamostatnění se, znamená vstup do EU a jak se po počáteční nekritické adoraci Unie Slováci osmělili a zapojili se do dialogu o fungování a budoucnosti EU. Přijetí eura je autory představeno jako zcela pozitivní rozhodnutí, které malému a téměř neznámému Slovensku umožnilo se zviditelnit, účastnit se klíčových jednání v EU, přilákat zahraniční investory a získat zvláštní postavení i v rámci formátu V4.

Z grafů a tabulek provázejících čtenáře po celou dobu čtení, stojí za pozornost zejména dvojice tabulek ze stran 49 a 63, které umožňují dobré srovnání situace v české a slovenské části státu v oblasti pracovních příležitostí a (ne)dostupnosti zaměstnání pro narůstající počet obyvatel. Zajímavé a informačně obsažné jsou i grafy a tabulky ve čtvrté části publikace, která, jak již bylo řečeno výše, pojednává o vývoji slovenské ekonomiky po rozdělení československého státu. Českého čtenáře však pravděpodobně zamrzí, že nemá k dispozici podobná data o vývoji v Česku. Je však otázkou, zda by v této části knihy, která už se věnuje pouze samostatnému slovenskému státu a jeho vztahu s EU, bylo takové srovnání vůbec na místě. Obzvlášť poté, co autoři v předchozích částech publikace víceméně obhájili rozdělení Československa jako historicky nutnou událost a co se český čtenář možná s určitou dávkou (neoprávněné) hořkosti prokousal pasážemi líčícími nerovné zacházení se slovenskou částí původního společného státu.

Slovakia: A European Story
M. Londák, S. Michálek, P. Weiss et al.

Bratislava: Veda
Institute of History of Slovak Academy of Sciences
2016
ISBN: 9788022415224
350 s.

O autorce recenze:

Eva Orossová vystudovala obory Mezinárodní teritoriální studia a Bezpečnostní studia na Fakultě sociálních věd UK. Absolvovala studijní pobyt v německém Regensburgu a pracovní stáže v Edinburghu, na Ministerstvu vnitra ČR a Izraelské ambasádě v Praze. Dobrovolničila v izraelské armádě. V současnosti pracuje na OPP MZV a učí hebrejštinu v jazykové škole Ulpan.

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru