TÉMA MP: Rusko natahuje ruce do východní Evropy
Prezidentské volby v Moldavsku a v Bulharsku vyhráli proruští kandidáti. Strohá zpráva vyvolala obavy o stabilitu východní Evropy ve smyslu jejího směřování k demokracii a evropské integraci. Zda jsou starosti na místě zjišťovali autoři Mezinárodní politiky v dalším Tématu MP.
Nedávné prezidentské volby v Bulharsku otevřely debatu o případné změně v zahraničně-politické orientaci země a o jejímu přibližování k Rusku. Překvapivá výhra kandidáta socialistů způsobila v zemi politickou krizi. "Proti Bulharsku je používána propaganda s cílem podkopat instituce a nezávislost země. Země prozatím není schopna této bezpečnostní hrozbě čelit," píše ve svém textu doktorand Metropolitní Univerzity v Praze Vladislav Strnad.
Způsobily volby v Moldavsku a Bulharsku geopolitické přeskupení sil? Výzkumnice ÚMV Klára Ovčáčková se ve svém článku blíže zabývá vnitřní politickou situací obou zemí, která mohla mít větší dopad na proruský výsledek než vliv propagandy samotného kremelského hegemona.
Někde Rusko pouze uplatňuje svůj vliv a touží po jeho maximalizaci, jinde už přistoupilo k samotné anexi území sousedního státu. Ukrajinský Krym je již řadu měsíců okupován ruskou armádou a ani trvající mezinárodní ekonomické sankce na tom, zdá se, nic nezmění. Proč je Krym pro Rusko tak důležitý ve svém článku popisuje historička Jitka Mikysková.
Právě z Krymu by mohl být veden další teritoriální útok Ruska na území bývalé SSSR. Neuznaná Podněsterská republika už přes dvacet let přežívá v bizarním limbu a čeká na vysněné připojení k Ruské federaci. Situaci separatistického území shrnul ve svém textu stážista ÚMV Matyáš Viktora.