September issue of the Czech Journal of International Relations is out!

3. 3. 2017 Tento obsah není aktuální

Tichý: Írán může zbavit Evropu závislosti na Rusku

V úterý 21. února představil Lukáš Tichý, vědecký pracovník ÚMV, který také přednáší na Metropolitní Univerzitě v Praze, problematiku energetické bezpečnosti Evropské unie se zaměřením na potenciál íránských zdrojů. Kulatý stůl s názvem Energetické vztahy EU–Írán: příležitosti, překážky a perspektivy se zabýval otázkou současných, ale i budoucích energetických vztahů mezi EU a IRI a jejich vzájemnými příležitostmi a překážkami ve spolupráci zejména v sektoru zemního plynu.

Tichý začal diskuzi úvodem, kdy vysvětlil, proč je toto téma pro EU tak zásadní. Na území EU nejsou v současnosti žádné zásoby zemního plynu; existuje zde velká závislost na dovozu cizího plynu, především z Ruska. EU chce diverzifikovat dodávky plynu, a právě plyn z Íránu má potenciál oslabení této signifikantní závislosti na Rusku.

Írán zaujímá čtvrté místo na světě, co se týče zásob ropy, a současně disponuje největšími zásobami zemního plynu, které navíc pořád rostou. Odborné predikce udávají, že v roce 2030 bude Írán exportovat přes 90 miliard m3 zemního plynu. Ve velkém zájmu EU je proto znovu otevřít s Íránem konstruktivní politický dialog a zlepšit vzájemné vztahy. Otázka dodávek plynu má však řadu překážek, především technického rázu v oblasti fyzické přepravy plynu na území EU. Írán v současnosti nedisponuje terminálem LNG (liquefied natural gas) a infrastruktura kolem přepravy je také nedostatečná. Existuji zde navíc i ekonomické překážky, jako jsou vysoké náklady na výstavbu potenciálního plynovodu do Evropy. Politické vztahy samozřejmě také hrají významnou roli. Na prvním místě musí byt jasná strategie EU ve směru k Íránu. Na závěr prezentace Tichý představil řadu prediktivních scénářů v optimistickém a pesimistickém duchu. Na jedné straně je možná integrace Íránu jako energetického partnera, na stranu druhou se mezinárodní vztahy s Íránem mohou naopak zhoršit, což by zásadně ovlivnilo energetickou bezpečnost Unie.

Po prezentaci následovala diskuze – tu otevřel v roli diskutanta Josef Kraus, odborný asistent na oboru Bezpečnostních a strategických studií Katedry politologie Masarykovy univerzity v Brně a vědecký pracovník Mezinárodního politologického ústavu. Upozornil především na další faktory, které by mohly komplikovat energetické vztahy mezi Unií a Íránem, jako je například dodávka plynu z USA a břidlicový plyn. Také vyslovil obavu nad tím, že tyto otázky nejsou stále vyřešené a tato nejistota může ještě několik let přetrvat. Více k této problematice si můžete přečíst v Policy Paperu "Energetické vztahy EU a Írán: příležitosti a překážky pro dodávky zemního plynu" Lukáše Tichého z ledna 2017, nebo v jeho článcích "Scénáře vývoje energetických vztahů mezi EU a Íránem" a "Teroristické útoky na energetický sektor."

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru