Nabízíme nově dvě pracovní pozice - referent/ka a vedoucí konferenčního úseku!

11. 8. 2015 Tento obsah není aktuální

Transatlantické partnerství? Přínos bude minimální

Ústav mezinárodních vztahů uskutečnil první ze série seminářů z oblasti mezinárodní politické ekonomie. Pilotním diskusním tématem se v pondělí 22. června stalo Transatlantické obchodní a investiční partnerství: Přehnané předpovědi a nejisté dopady v době krize? 

Své protikladné názory přišli představit Martin Myant, výzkumník Ústavu evropských odborových svazů (ETUI), a Vilém Semerák, výzkumný pracovník Centra pro Ekonomický rozvoj a vyšší vzdělávání (CERGE-EI). Diskusi moderoval Tomáš Profant z Ústavu mezinárodních vztahů.

Na video z diskuse se můžete podívat zde.

Myant: Rizika převyšují výhody

Jako první se slova ujal Martin Myant, který je vůči Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (TTIP) značně skeptický. Většinu z argumentů pro TTIP zpochybňuje, případně varuje, že se pozitivní dopady neprojeví v takové míře, jakou autoři dohody slibují.

Dle něj jsou tedy v podstatě tři důvody, proč je TTIP uzavíráno. Prvním je slibované oživení ekonomik. Tento argument ale Myant odmítá, dle něj oživení nebude nijak zásadní. Druhým argumentem je snaha vytvořit určité celosvětové zásady pro uzavírání obchodních dohod a prolomit tak patovou situaci, která vládne ve WTO. I zde vyjádřil Myant svou nedůvěru. Je otázkou, zda můžeme získat něco víc, než čeho už bylo dosaženo. Třetím argumentem je, že ze smlouvy budou mít zisky velké firmy, zvláště ty fungující v regulovaných odvětvích. Faktem je, že zatím největšími zastánci TTIP jsou právě tyto velké firmy.

Důležité je rovněž zmínit, že smlouva se týká jak tarifních, tak netarifních překážek vzájemného obchodu. Zatímco je reálné, že na snížení tarifních překážek se obě strany po určitých jednáních dohodnou, netarifní překážky budou kamenem úrazu. Překonat rozdíly v předpisech obou stran bude složité. Bude se hledat zlatá střední cesta nebo se jeden z partnerů přizpůsobí? A bude vůbec vůle kompromis najít? Myant předpokládá, že USA se minimálně pokusí přesvědčit EU, aby převzala jejich systém a tím se celá situace vyřešila.

Pokud si odmyslíme všechny problémy spojené se sjednáváním dohody a zaměříme se pro začátek na její slibované pozitivní dopady, zjistíme, že ani zde není vše tak optimistické, jak se zastánci smlouvy snaží tvrdit. Na dopady TTIP bylo vypracováno několik souborů studií. Dva z nich Martin Myant zpochybnil. Problémem je hlavně to, že některé údaje spíše odhadují, protože v současnosti není možné je přesně určit.

Studie Evropské komise například předpokládá, že i v ideálním případě by pouze polovina bariér byla odstranitelná, v návaznosti na což dochází k výsledku, že HDP by se zvýšilo o půl procenta. I kdyby měli pravdu, přestože jejich předpoklady nejsou přesné, tak je 0,5% růst HDP za 10 let a ne ročně velmi malý.

Hlavním dopadem TTIP tedy nebude růst HDP. K čemu naopak může dojít, je posilnění trendu deregulace.

Nejkontroverznějším bodem TTIP však není výše zmíněná deregulace, ale ustanovení o ochraně investic a urovnávání sporů mezi investorem a státem. TTIP se určitě této problematiky dotkne. Opozice k tomuto konkrétnímu bodu je přitom větší než ke smlouvě jako takové. Existují tu už mnohaleté, a dle Myanta pro stát často ne příliš příznivé, zkušenosti, neboť některé členské země mají své vlastní dohody o ochraně investorů – ať už s USA či jinými zeměmi.

Zahraniční investoři by měli poměrně značná práva. Dříve dle některých dohod mohli požadovat náhradu od státu, pokud pro ně byla jeho rozhodnutí finančně škodlivá, stát byl postaven na roveň firmě a obecně bylo jeho postavení nevýhodné. Evropská unie namítá, že smlouva TTIP bude lépe ošetřena, bude například existovat forma odvolacího mechanismu, nadále však bude parlament podřízen rozhodnutí speciálního tribunálu. Závěrem ale Myant připustil, že je přesto nutné uznat, že pro země, včetně ČR, které již mají nějakou formu obdobné dohody o ochraně investic s USA, přinese TTIP mírné zlepšení podmínek pro stát.

Proč se tímto ale zabýváme? Proč podepisovat smlouvu s nejasnými pozitivními dopady a možnými riziky, vůči které existuje tak silná opozice? Myant za prosazováním TTIP vidí různé důvody. Prvním je již dříve zmíněná lobby nadnárodních korporací. Druhým důvodem je snaha prolomit zablokovaná jednání ve WTO, třetím důvodem je setrvačnost politiků – je snazší pokračovat v projednávání, než přijmout fakt, že dohoda není tak dobrá, jak slibovali.

Martin Myant představení smlouvy TTIP zakončil vyjmenováním rizik, která nám hrozí – jedná se o plošnou deregulaci a omezení pravomocí parlamentů a vlád. Po tomto nepříliš optimistickém zakončení předal slovo Vilému Semerákovi

Semerák: Jde o běžnou dohodu

Vilém Semerák odvozuje ze studií jiné závěry. Ačkoliv uznává, že případný ekonomický přínos TTIP by byl malý, nevidí důvod se o něj připravit. Navíc dle modelů předvídajících dopady TTIP, by ve valné většině případů došlo k mírnému zlepšení nebo ke statisticky zanedbatelné změně.

Co se týče dalšího sporného bodu, tedy ustanovení o ochraně investic a urovnávání sporů mezi investorem a státem, Semerák připomenul, co zmínil již Myant – že pro nás bude TTIP zlepšením, protože naše současná dohoda s USA má pro nás podmínky nevýhodnější. Také argumentoval, že bude zachováno právo státu regulovat svůj ekonomický vývoj a v závěru zpochybnil, že problémem by byly podmínky případné arbitráže a toho, kdo by ji dělal. Dle Semeráka je jasné, že se žádný bruselský úředník dobrovolně nevzdá rozhodovacích pravomocí, a tak spíše dohoda nebude uzavřena, než by se EU připravila o kontrolu.

Semerák si taktéž uvědomuje, že pokud dojde k odbourání pouze tarifních bariér, budou dopady TTIP velice malé. Hlavní je překlenout velké množství netarifních bariér. Některé bariéry jsou přirozené - kurzové riziko, různé daňové systémy. Jak ale vyhodnotit dopad těch netarifních bariér, které odbourávat lze? Přiznává, že to jde odhadnout složitě, dostaneme se ke scénářovým studiím, které říkají, když se stane a) tak pak, když se ale stane b) tak … a nabízejí různé možnosti, protože v danou chvíli není možné přesně říci, co se stane. Semerák na rozdíl od Myanta z tohoto ale nevyvozuje, že by proto studie neměly vypovídací hodnotu.

Po té, co se Semerák pokusil vyvrátit některé dle něj mylné argumenty v neprospěch TTIP, zamyslel se, v čem je tedy hlavní problém, proč tato smlouva vzbuzuje tolik pozornosti. Dle něj jde o nadměrnou politizaci TTIP. Ve světě existuje na tři sta podobných dohod, samy země EU byly mezi prvními, které začaly před několika dekádami první podobné smlouvy sjednávat. Nyní však, když se jedná o smlouvu, která se týká Ameriky a velikých korporací, se kolem ní rozvinula velká veřejná debata. „Proč bychom ji neměli podepisovat zrovna s USA?“ nadnesl Semerák v prezentaci.

Jeden z argumentů odpůrců je, když to bude mít jen malý dopad, proč se vystavovat rizikům, které dohoda přináší a podepisovat? Zkrátka proto, že když přijmeme předpoklad, že dohoda bude mít malý dopad, bude malý, i kdyby byl negativní, a není tedy důvod se ho bát.

Diskuse protipólů

Oba výzkumníci přiznávají, že možné zlepšení po podpisu TTIP bude minimální. Tento fakt si však interpretují každý jinak. Zatímco dle Myanta je přínos dohody malý, a existují tu různá rizika či nezodpovězené otázky, což by nás mělo vést k opatrnosti, dle Semeráka je dopad sice malý, ale i mírné zlepšení je zlepšení, a není důvod se ho zříkat.

Diskutující:

Martin Myant se ve svém výzkumu zaměřuje především na střední a východní Evropu, zvláště pak na oblast bývalého Československa, České republiky a Polska. Analyzoval ekonomický a politický vývoj jak během socialismu, tak i v dobách transformace, a dále pak dopady krize v roce 2008 a politickou reakci na ni. Koordinoval projekty sledující strategie ekonomické transformace a jejich implikace pro ekonomickou konkurenceschopnost. Je rovněž autorem analýz zabývajících se vznikem a politikami odborů v České republice. Mezi jeho publikace patří například Vzestup a pád českého kapitalismu (Academia, 2013) a Tranzitivní ekonomiky - Politická ekonomie Ruska, východní Evropy a střední Asie (Academia, 2013).

Vilém Semerák je výzkumný pracovník, Center for Economic Research and Graduate Education - Economics Institute (CERGE-EI)

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru