Announcing the Winter Semester program of the IIR Critical Studies Seminar

19. 4. 2017 Tento obsah není aktuální

Z udržitelnosti kosmických aktivit je nové politické téma

Specifickou oblastí mezinárodní politiky jsou jednání o kosmickém prostoru. Kosmický prostor má stejně jako volné moře nebo území Antarktidy mezinárodní status. Jednání o kosmických aktivitách probíhají ve Výboru OSN pro mírové využívání kosmického prostoru, kde se aktuálně jedná o trvalé udržitelnosti aktivit v něm probíhajících. Diskutuje se o znění Etického kodexu kosmických aktivit a o znění Směrnic pro trvalou udržitelnost kosmických aktivit.


Zasedání vědecko-technického podvýboru UNCOPUOS. Zdroj: swfound.org

Počátek kosmických aktivit datujeme do padesátých let minulého století, když SSSR a USA v kontextu studenoválečného soupeření vypustily do kosmického prostoru první družice. Aby se zamezilo rozšíření soupeření do prostoru vně zemské atmosféry, svolalo Valné shromáždění OSN zasedání Výboru OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (United Nations Committee on the Peaceful Uses of Outer Space/UNCOPUOS). UNCOPUOS se poprvé sešel v roce 1958, tedy pouhý rok po vypuštění první umělé družice Sputnik 1. Od roku 1959 UNCOPUOS existuje jako trvalý orgán OSN a řeší se v právní otázky, které vzniknou při realizaci kosmických aktivit.

Zasedání probíhají jednou ročně. Jako první se schází odborníci z oblasti kosmonautiky ve vědecko-technickém podvýboru a projednávají problémy kosmických aktivit. Po skončení zasedání proběhne jednání právního podvýboru. Do toho se zapojují hlavně právní experti, kteří se v rámci své profese zaměřují na oblast mezinárodního práva, a vytvářejí k závěrům vědecko-technického podvýboru předběžná právní stanoviska. Poté se v plénu UNCOPUOS schází političtí zástupci členských zemí OSN, aby přijali konkrétní politické rozhodnutí.

Mezinárodní status kosmického prostoru

Při řešení kontroverzních problémů kosmických aktivit vycházejí delegáti UNCOPUOS z mezinárodního statusu kosmického prostoru. Kosmické aktivity se podle něho mají realizovat s ohledem na prospěch a zájmy všech zemí a celého lidstva. Do kosmického prostoru, na kosmická tělesa a na kosmické objekty včetně Měsíce se nesmí umisťovat zbraně hromadného ničení tedy zbraně jaderné, chemické a biologické. Výzkum a využívání kosmických těles má naopak probíhat výhradně pro mírové účely. Na tělesech platí zákaz výstavby vojenských základen, testování jakékoliv typu konvenčních i nekonvenčních zbraní a zákaz provádění vojenských manévrů. Při výzkumu a využívání prostoru by navíc nemělo docházet ke škodlivému znečištění kosmických objektů a ke škodlivým změnám v životním prostředí Země.

Trvale udržitelný rozvoj

Podnětem pro novodobou debatu o trvale udržitelném rozvoji se staly aktivity Římského klubu. Tento globální think-tank vznikl na sklonku šedesátých let minulého století a zaměřoval se na studium širokého množství sociálně vědních témat. Nejvýznamnějším odborným výstupem Římského klubu byla studie Meze růstu od Donelly a Dennise Meadowsových. Ve studii rozpracovali původní tezi anglického politického ekonoma Thomase Malthuse o aritmetickém růstu zdrojů a geometrickém růstu populace. Prostřednictvím počítačového modelování vývoje hlavních faktorů ovlivňujících růst zdrojů a populace doplnili Malthusovu tezi tvrzením, že v budoucnu nastane náhlý a rozsáhlý populační úbytek. Má k němu dojít v průběhu 21. století, jelikož se začnou naplno projevovat důsledky znečištění životního prostředí, vyčerpání zemědělské půdy a energetických zdrojů. Závěry studie Meze růstu vedly k tvorbě modelu trvale udržitelného rozvoje. V mezinárodní politice ho v roce 1987 představila norská premiérka Gro Harlem Brundtandlová jako rozvoj, který naplňuje potřeby současných generací bez snižování možností budoucích generací naplnit jejich vlastní potřeby.

Model trvale udržitelného rozvoje byl na agendu jednání UNCOPUOS zanesen v roce 2007, kdy ve vědecko-technickém podvýboru začaly jednání o Etickém kodexu kosmických aktivit a o Směrnicích trvalé udržitelnosti kosmických aktivit. Oba dokumenty spojovala podpora mezinárodního statusu kosmického prostoru prostřednictvím rozpracování modelu trvale udržitelného rozvoje pro podmínky kosmických aktivit. Zatímco kodex se zaměřoval hlavně na trvalou udržitelnost vojenského výzkumu a využívání kosmického prostoru, směrnice regulovaly výzkum a využívání kosmického prostoru šířeji.

Etický kodex kosmických aktivit

Etický kodex kosmických aktivit je iniciativou EU, která prostřednictvím bilaterálních jednání s USA, Ruskem, Čínou, Izraelem a Jižní Koreou a konzultací se zástupci UNCOPUOS vede debatu o trvalé udržitelnosti vojenského výzkumu a využívání kosmického prostoru. Poslední verze návrhu Etického kodexu pochází z pera Rady EU pro zahraniční věci kosmických aktivit, která jej vypracovala v roce 2014. Návrh předpokládá, že trvalé udržitelnosti kosmického prostoru se dosáhne prostřednictvím mezinárodní spolupráce v kosmických aktivitách.

Kosmické aktivity mají poskytnout jak národní bezpečnost, tak zachovat mezinárodní mír. Spolupráce má být otevřená a transparentní a má vést k ochraně životního prostředí a ke zlepšení efektivity krizového řízení. V rámci ní je nepřípustné, aby se kosmický prostor stal místem závodů ve zbrojení. Státy mají naopak podporovat zapojení vládních a nevládních organizací do výzkumu a využívání kosmického prostoru, jejichž činnost povede k posilování důvěry mezi státy.

Směrnice trvalé udržitelnosti kosmických aktivit

Jednání o Směrnicích trvalé udržitelnosti kosmických aktivit zahájil ve vědecko-technickém podvýboru zástupce mezinárodní vědecké organizace, která sdružuje odborníky z oblasti kosmonautiky a která se nazývá jako Mezinárodní astronautická federace. Na posledním zasedání pléna UNCOPUOS vznikla mezi politickými zástupci shoda nad prvními dvanácti body, které vytváří široký rámec trvalé udržitelnosti kosmických aktivit. Podle nich se mají v jednotlivých státech světa přijmout odpovídající právní dokumenty, které budou kosmické aktivity regulovat. Tyto dokumenty by měly podporovat výzkum vedoucí k trvalé udržitelnosti kosmických aktivit.

Důležitými problémy, kterým by národní regulace kosmických aktivit měla věnovat zvláštní pozornost jsou snížení množství kosmického smetí, spravedlivý způsob přerozdělování vysílacích frekvencí na satelitech přenášejících informace prostřednictvím rozhlasu, televize či internetu. V rámci svých národních politik by se jednotlivé státy měly dále soustředit i na výzkum vedoucí ke zpřesnění předpovědí sluneční aktivity. Tímto výzkumem by měly přispět k minimalizaci nežádoucích důsledků zvýšené sluneční aktivity, mezi které patří výpadky proudu, poruchy elektronických zařízení apod.

Článek je výstupem z předneseného příspěvku na mezinárodní konferenci mladých badatelů „International Conference of Young Scholars“, která se uskutečnila na Vysoké škole ekonomické v Praze 24. dubna 2015.

O autorovi:

Miloslav Machoň je doktorandem na Středisku mezinárodních studií Jana Masaryka na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze. Ve své dizertační práci se zaměřuje na význam vědeckých společností v mezinárodněpolitických jednáních o kosmickém prostoru.

Zdroje:

Brachet, G. (2012). ‘The origins of the “Long-term Sustainability of Outer Space Activities” initiative at UN COPUOS’, Space Policy, 28(3), pp. 161-165.

Krepon, M. (2012). ‘Origins of and Rationale for a Space Code of Conduct‘, in Lele, A. (ed.) Decoding the International Code of Conduct for Outer Space Activities. New Delhi: Institute for Defence Studies and Analyses, pp. 30-34.

Springett, D. and Redclift, M. (2015). ‘Sustainable development : history and evolution of the concept’, in Springett, D. and Redclift, M. (eds.) Routledge International Handbook Of Sustainable Development. London and New York: Routledge, pp. 3-38.

UNOOSA. 2017a. Committee on the Peaceful Uses of Outer Space. Dostupné z: http://www.unoosa.org/oosa/en/ourwork/copuos/index.html

UNOOSA. 2017b. Treaty on Principles Governing the Activities of States in the Exploration and Use of Outer Space, including the Moon and Other Celestial Bodies. Dostupné z: http://www.unoosa.org/oosa/en/ourwork/spacelaw/treaties/introouterspacetreaty.html

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru