Co je cílem izraelské operace v Gaze?
Izraelská politika vůči Gaze je plná rozporů – premiér Benjamin Netanjahu hovoří o ukončení války, zatímco dochází k její eskalaci. „Na jedné straně můžeme říct, že tím zvyšuje nátlak na Hamás a snaží se dosáhnout maxima možného, na straně druhé ale tato strategie válku fakticky prodlužuje,“ míní náš výzkumník Jan Daniel v rozhovoru pro ČT24.
Jan Daniel upozorňuje, že izraelský premiér se nachází mezi několika tlaky – část izraelské společnosti požaduje konec války a propuštění rukojmích, zatímco koaliční partneři žádají pokračování bojů a obsazení celé Gazy. Tento rozpor se podle něj odráží i v proměnlivých postojích izraelské vlády k podmínkám příměří.
Situace civilistů v Gaze je podle Daniela už nyní katastrofální. „Úmrtí civilistů a zostření humanitární katastrofy již probíhá v současnosti. Lidé utíkají, ale není možné zajistit důstojné podmínky pro takový počet uprchlíků,“ upozorňuje. Očekává, že vojenská operace bude probíhat podobně jako v Rafáhu – postupným obsazováním čtvrtí, ničením infrastruktury a budováním kontrolních stanovišť, což ještě více zničí již tak neúnosné životní podmínky.
Pokud jde o šance na „porážku“ Hamásu, Daniel zdůrazňuje, že je otázkou, co tento pojem vlastně znamená. Podle něj již Hamás nepředstavuje pro Izrael stejnou hrozbu jako před 7. říjnem – organizace je oslabená, přišla o velení i logistiku a není schopná útočit na izraelské území. Zároveň ale pokračující válka a bezvýchodná situace obyvatel Gazy hrají Hamásu do karet. „Mnozí Palestinci Hamás odmítají, ale pro jiné je připojení se k jeho jednotkám jedinou možností, jak se postavit izraelské armádě,“ vysvětluje. I proto se Hamásu daří získávat nové rekruty.
Celý komentář Jana Daniela k izraelské operaci v Gaze si můžete přečíst a poslechnout na webu ČT24.