Energetika jako nástroj teroristických organizací v oblasti MENA, dopady pro EU a ČR

Policy
paper

Energetika jako nástroj vyhrožování či útoky na energetický sektor představují důležitou součást strategie militantních a teroristických organizací či hnutí v oblasti MENA. Do budoucna nelze vyloučit útoky na energetický sektor v Evropě, kde by dopady záležely na rozsahu škody. Útoky proti energetickému sektoru v oblasti MENA mají však implikace zejména na postižený stát a dopad na energetickou bezpečnost EU je spíše minimální. Česká republika společně se státy V4 by měla na půdě EU prosazovat opatření k posílení bezpečnosti unijního energetického sektoru a přepravní infrastruktury. Zároveň by EU měla podpořit opatření k zabezpečení energetické infrastruktury postižených zemí v oblasti MENA.

Oblast Blízkého východu a severní Afriky (MENA), kde se nachází kolem 60 % světových zásob ropy a 40 % světových zásob zemního plynu, představuje klíčový region v zajištění globální energetické bezpečnosti v době, kdy ropa v současnosti reprezentuje asi 37 % a zemní plyn kolem 26 % světové spotřeby. Jakékoliv narušení či zastavení dodávek ropy a plynu ve formě zkapalněného zemního plynu (LNG) z této oblasti pak může mít negativní dopad na světovou energetickou bezpečnost a ekonomiku. To si velmi dobře uvědomují různé militantní a teroristické organizace či hnutí působící v oblasti MENA, jako např. panislámská politická hnutí Hizb ut-Tahrir a Muslimské bratrstvo, šíitské libanonské hnutí Hizballáh, palestinské politické a teroristické hnutí Hamás, kurdská teroristická organizace Kurdská strana pracujících (PKK), militantní islamistická organizace Islámský stát (IS) či islamistická teroristická organizace al-Káida, které v rámci své strategie vyhrožují útoky, využívají energetiku jako nástroj politického vydírání a nátlaku či dokonce realizují teroristické útoky na energetický sektor a doprovodnou kriminální činnost s cílem poškodit nebo ovládnout energetický sektor daného státu.