Výzva pro uchazeče o stáž (Research Assistants): výběrové řízení pro období říjen 2021 - leden 2022 je otevřeno.

28. 2. 2016 Tento obsah není aktuální

Migrační krize udělala z V4 po letech evropského aktéra

Patnáctého února uplynulo čtvrt století od jednoho z největších milníků raného polistopadového Československa: založení Visegrádské skupiny. V rámci oslav spolupořádal Ústav mezinárodních vztahů konferenci, na níž v prostorách Černínského paláce promluvili ministři zahraničních věcí Česka, Slovenska, Polska i Maďarska a spolu s nimi řada významných osobností. Představena byla zpráva o českém předsednictví V4 a z úst mluvčích mimo země Visegrádu byla také nabídnuta vnější perspektiva.


Autor snímku: Mantas O. Ciuksys. Celou fotogalerii z konference najdete ZDE.

Jak uvedl Pavol Demeš, bývalý ministr zahraniční Slovenska, současné krize posilují podobu Visegrádské skupiny navenek a vyvolávají debatu, jak V4 v této komplikované době posílit. V různých formulacích během dne opakovaně zaznívalo, že tváří v tvář řadě krizí, jimž Evropa čelí, vyvstala ještě naléhavější potřeba spolupracovat jak na celoevropské, tak na regionální úrovni.

O Visegrádské čtyřce se přitom ve zbytku Evropy už velmi dlouho nemluvilo tolik, jako dnes. Způsobeno je to podobnými pohledy zemí V4 na otázku migrace, díky nimž začaly být Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko zejména u západoevropských zemí vnímány jako jeden celek; po mnoha letech získala V4 jednoznačný společný hlas a stala se jedním z předních evropských témat a zároveň důležitým aktérem, který, slovy současného slovenského ministra zahraničí Miroslava Lajčáka, musí zaujmout úlohu pragmatického centra Evropské unie.

Je otázkou – a i ta byla součástí diskuse – zda s minulostí důrazu na lidská práva a solidaritu je právě role tvrdého odporu proti celoevropskému řešení migrační krize tou rolí, kterou chceme sehrávat. Podle Libora Roučka, bývalého místopředsedy Evropského parlamentu, by V4 měla být součástí řešení evropských krizí, nikoliv problému, neměla by se stavět do prosté opozice vůči zbytku EU a namísto toho přicházet s návrhy. Vedle toho velmi ostře zazníval hlas Pétera Szijjártó, bývalého mluvčího maďarského premiéra Viktora Orbána a nyní nejvýraznějšího mluvčího mezi ministry zahraničí zemí V4. Mimo jiné uvedl, že by se země V4 neměly vzdávat své ojedinělé upřímnosti v otázce migrace kvůli tomu, že je ostatní země EU kritizují, a měly by se naopak cítit touto kritikou poctěny a ještě více posíleny. „Čím více kritiky, tím více cti,“ prohlásil.

Právě tato nevybíravá rétorika ale překrývá některé realistické návrhy opatření, s nimiž V4 přichází, a vede k nepochopení našich záměrů v západní Evropě. Podle Michala Kořana z Ústavu mezinárodních vztahů je jedním z hlavních problémů nedostatečná komunikace a neschopnost správně vysvětlit naše kroky, náš kontext a naše úsilí v Bruselu. Zvládnout efektivně komunikovat se západní Evropou je zároveň jednou z našich největších výzev. Tento problém trefně okomentoval dopisovatel Financial Times pro střední Evropu Henry Foy: „Pokud nedefinujete sami sebe v Bruselu, pak Brusel definuje vás.“

Důraz byl ale mluvčími kladen také na další zásadní témata V4, jako je energetika, obranná politika, vnitřní soudržnost a infrastruktura nebo východní partnerství. Panel významných osobností představil priority českého předsednictví Visegrádu – mezi nimi také spolupráci s balkánskými státy a s Ukrajinou nebo důležitost posilování vzájemné důvěry uvnitř V4.

Po pětadvaceti letech, kdy je na V4 znovu upřen pohled Evropy, vyvstává snad více než jindy nutnost diskutovat o její pozici, vnitřní soudržnosti a cílech. Jak poznamenal Miroslav Lajčák, současná situace ukazuje, že se vstupem do NATO a EU se smysl Visegrádské skupiny zdaleka nevyčerpal. Podle Lubomíra Zaorálka je V4 více než jen platforma pro ekonomickou spolupráci a v současné evropské krizi musí hrát aktivní a konstruktivní roli.

Záznam celé konference naleznete zde.

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru