Announcing the Winter Semester program of the IIR Critical Studies Seminar

19. 7. 2021 15min.

Výroční zpráva ÚMV za rok 2020

Je nám potěšením představit klíčové úspěchy a plnění dlouhodobých cílů ÚMV za rok 2020. Níže si můžete stáhnout naši výroční zprávu a přečíst úvodní slovo ředitele Ondřeje Ditrycha.

Byl to dlouhý rok. Není to zdaleka poprvé, kdy se vlákny po tisíciletí globalizované lidské sítěšíří nepatrný, o to však nebezpečnější protivník. Vešel by se celý do jediné plechovky od coly. Na kontě má ale již miliony obětí. Proměnil životy velké části lidí na zeměkouli v bezprecedentně synchronní zkušenosti. Přetváří husté předivo mezinárodní politiky.

Posiluje tendence k teichopolitice, politice budování zdí a uzavírání společností do sebe, byť proti deglobalizaci působí mocné síly globálního obchodu, které v této době nacházejí zároveň nové cesty realizace. Koronavirus se stal politickou záhubou Donalda Trumpa. Zda ale změna v Bílém domě, spojená s úsilím vlít novou krev do zkornatělých žil multilaterálních institucí a obnovit platnost upadajících norem mezinárodní společnosti, bude úspěšná – jak bychom si z pohledu menšího státu mohli jen přát –, a nečeká nás spíše éra „nového středověku“ mnoha překrývajících se systémů vládnutí na nové „globální stepi“ prolínající se vestfálským prostorovým uspořádáním jako místo rychlého přenosu inovativních myšlenek i killer designs a dezinformací, však zůstává na pozadí zostřeného geopolitického soupeření nezodpovězenou otázkou. Sdílená zkušenost pandemie, jež ve svém nešťastném důsledku může být podobná Patočkově „solidaritě otřesených“, zároveň otevírá přinejmenším možnost artikulace občanské společnosti jako kosmopolitního společenství terestriálního osudu – latourovské alternativě globalisty prosazované hypermodernizace bezohledné vůči starostem miliard obyvatel naší planety, ale i falešných snů o tom, že stačí starat se jenom sami o sebe a „svou krev“.

Zkušenost otřesu, kterou zakoušíme, není historicky jedinečná – okamžik, který prožíváme, ale historický je: jako chvíle důležitých a těžkých rozhodnutí, jak zachovat hodnoty, jež považujeme za důležité, a možná i naplnit vize lepšího světa v krátkém okamžiku narušení cyklicky reprodukovaného statu quo.

Hraje se o mnoho. Ne nejméně, zda budeme směřovat spíše do evropského jádra – které můžeme pomáhat svými schopnostmi posilovat v globální konkurenci a zároveň hájit pozici, že nevyhnutelná transformace související s nástupem zelené a digitální ekonomiky musí zároveň vycházet z principu rovnosti a spravedlnosti, anebo rezignovaně driftovat k nově utvářené periferii bez naděje. Podmínkou sledování prvního kurzu je kompetentní politické rozhodování založené na propojování znalostí, využívající nezávislé expertizy, trénující na budoucnost a nenechávající se jí zaskočit.

Při obnově po pandemii a pro budování nejen resilientní, ale i adaptivní, antifragilní společnosti, která se nejen opevňuje proti hrozbám, ale udržitelně prosperuje v proměňujícím se prostředí, je stěžejní role vědy a výzkumu – a jejich dostatečného institucionálního zajištění (vedle účelové podpory na konkrétní výstupy, které ale nemohou vznikat ex nihilo bez dostatečné infrastruktury) – nezastupitelná. V jakékoliv demokratické společnosti obrněné proti vábení nových forem autoritářství a odpovědně se vztahující k světu bez zjednodušujících schémat to musí platit i pro vědy společenské.

Společenské vědy nemají být stále znovu žádány, aby prokazovaly svou „užitečnost“. Zároveň by se neměly utápět v rétorických sofismatech a žargonu odtržených od světa praktické politiky, ale spíš se angažovat v parrhesii: na poctivé metodě a dlouhodobě kultivované znalosti postavené pravdomluvě. I na pozadí této úvahy o společenské angažovanosti, pro kterou je ÚMV zvlášť dobře disponovaný, jsme bezprostředně po příchodu první vlny pandemie zahájili – na základě dlouhodobé zkuše- nosti – projekt strategických předpovědí („přípravy na budoucnost“) dopadů působení nového koronaviru na mezinárodní politiku, napojený na plánovací proces Ministerstva zahraničních věcí ČR. Náš nový, sotva zavedený slogan Expertise to Impact tak rázem nabyl nového významu: vedle překladu léta kultivovaného porozumění vnějšímu světu posouvajícímu horizonty utváření veřejné politiky znamenalo rázem i hledat okamžitý, byť nedokonalý vhled a osmyslnění systémem nepředvídatelné situace k dispozici těm, kdo v podmínkách nebývalé nejistoty přijímají složitá politická rozhodnutí.

Byl to dlouhý rok. Navzdory výzvám, které přinesl, se nám dařilo plnit naše poslání provádět nezávislý akademický výzkum a překládat jej pro potřeby tvůrců české zahraniční politiky a za účelem rozšiřování horizontů české debaty o mezinárodní politice, která je základem demokratického, veřejný zájem sledujícího procesu jejího formování. Dlouhodobé úsilí o naplnění těchto cílů bylo oceněno i v pravidelném národním hodnocení výzkumných organizací, kde ÚMV obdržel podruhé za  sebou nejvyšší možnou známku.

Někdy jsme kráčeli po nově vyšlapaných stezkách, ať už šlo o výše zmíněný projekt  strategických předpovědí či pořádání veřejných debat v online nebo hybridních formátech – podařilo se nám přitom zachovat všechny vlajkové konferenční lodi od Prague European Summit přes Černínské bezpeč- nostní fórum a Sympozium „Česká zahraniční politika“ až k Mezikulturnímu a mezináboženskému dialogu a zároveň organizovat řadu dalších online diskusí na aktuální témata hýbající zahraniční politikou od strategie čínského působení ve světě přes dopady pandemie na mezinárodní politiku k ruským vlivovým operacím. Po letech jsme obnovili tradici tištěných čísel populárního časopisu Mezinárodní politika, zatímco oba naše odborné časopisy, Mezinárodní vztahy / Czech Journal of International Relations a New Perspectives, svorně pronikly na seznam prestižní mezinárodní databáze Web of Science (Emerging Sources Citation Index). Navázali jsme nová významná partnerství – založili nové společné pracoviště s Akademií věd ČR s názvem Re:Open, zapojili se do doktorského programu mezinárodních teritoriálních studií na Fakultě sociálních věd UK, časopis New Perspectives začali vydávat spolu s významným mezinárodním nakladatelstvím SAGE, zahájili konferenční spolupráci s FORUM 2000 a stali se členy OSCE Network of Think Tanks and Academic Institutions a sítě think-tanků se zaměřením na východní sousedství EU ustavené berlínským DGAP. Posílili jsme i partnerství zavedená, především s vídeňským Institut für die Wissenschaften vom Menschen (IWM), s nímž jsme spustili projekt The New Republic of Letters zaměřený na intelektuální výměnu na dálku. Po předloni zřízeném Centru governance nových technologií (GET) byl v loňském roce zřízený další nový výzkumný program zaměřený na studium aktérů, institucí a procesů ovlivňujících mezinárodní, politické a společenské procesy na Blízkém východě a v Africe. Současně proběhla konsolidace a koncentrace výzkumných programů s výsledkem v podobě nové struktury pěti výzkumných center s třemi výzkumnými skupinami (units).

I v obtížných pandemických podmínkách přitom neustala ani naše běžná činnost. Výzkumníci a výzkumnice ÚMV publikovali výsledky výzkumu v 23 odborných časopiseckých statích, mnohdy v renomovaných zahraničních časopisech. Byli autory a autorkami více než padesáti policy výstupů a dalších podkladů pro rozhodovací sféru v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Řešili přes dvacet národních a mezinárodních výzkumných projektů včetně 2 nových projektů GA ČR věnovaných migrační krizi a vývinu nového rámce pro strategickou analýzu v současném bezpečnostním prostředí a 1 projektu TA ČR zaměřeného na posilování odolnosti ČR proti hrozbám hybridního charakteru.

Byl to dlouhý rok. Díky mimořádnému nasazení a vytrvalosti všech kolegyní a kolegů v oddělení  výzkumu i správy a služeb i skvělé spolupráci s osvědčenými i novými partnery byl i ve ztížených podmínkách, v nichž jsme se ocitli, rokem úspěšným. Za to bych rád na tomto místě jim všem i Vám, kdo jste nás podporovali, srdečně poděkoval!

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru