Nabízíme nově dvě pracovní pozice - referent/ka a vedoucí konferenčního úseku!

18. 6. 2014 Tento obsah není aktuální

Rusko-ukrajinský spor o plyn

Rusko v pondělí zastavilo dodávky zemního plynu Ukrajině. Kyjev a Moskva se sváří o cenu plynu i vzájemné pohledávky. Jak může dopadnout ekonomické střetnutí Gazpromu a Naftogazu? Náš expert Lukáš Tichý vysvětluje v rozhovoru pro Mezinárodní politiku pozadí konfliktu i možnosti obou stran.


Rusko zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu. Jak dlouho může Ukrajina se svými zásobami vydržet?


Ukrajina má po Rusku největší síť (13) podzemních zásobníků zemního plynu v Evropě s celkovou kapacitou okolo 32 miliard metrů krychlových plynu, které by měly zajistit polovinu roční spotřeby Ukrajiny. Podle původních odhadů mělo být v zásobnících kolem 20 miliard metrů krychlových plynu, nicméně dubnový audit zjistil, že se bezmála 13 miliard metrů krychlových plynu ztratilo. Pokud jde o otázku, jak dlouho může Ukrajina se svými zásobami vydržet, je potřeba vzít do úvahy několik faktorů. Za prvé, je rozdíl mezi spotřebou zemního plynu v zimních měsících, která je vyšší a spotřebou nyní, v létě, která je nižší. Za druhé, je otázkou, zda Ukrajina přijme nějaká opatření ve snaze snížit svoji běžnou průměrnou spotřebu. Za třetí, Ukrajina může částečně svoji spotřebu krýt vlastní produkcí. V neposlední řadě je otázkou, zda Ukrajina neznačně, stejně jako v roce 2009, odebírat plyn z Ruska určený pro evropské zákazníky. Za současného stavu by nicméně Ukrajina měla vydržet řadu měsíců (podle šéfa ukrajinské energetické společnosti Naftogaz Andrije Koboleva má Ukrajina zásoby zemního plynu údajně až do prosince).


Můžete nějak obecně popsat, na jakých zdrojích funguje ukrajinská energetika? Jak důležitou roli hraje zemní plyn?

Ukrajinskému energetickému mixu dlouhodobě dominuje na prvním místě zemní plyn (přibližně 40 %), uhlí (31 %), jaderná energie (17 %), ropa (10 %) a vodní energie (2 %). Zemní plyn hraje primární úlohu v energetickém mixu, byť se Ukrajina snaží jeho spotřebu omezit. V současné době Ukrajina spotřebuje zhruba 60 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Tím se Ukrajina řadí mezi energeticky nejnáročnější země na světě. Země domácí produkcí plynu zajišťuje zhruba třetinu vlastní spotřeby a přibližně ze dvou třetin je závislá na dodávkách ze zahraničí, především ze středoasijských zemí a z Ruska. Současným trendem je relativně významný pokles dovozu této komodity.


Jak je možné, že Ukrajina platí nejdražší cenu za zemní plyn v celé Evropě?

Pokud jde o stanovení ceny za plyn pro některé státy bývalého Sovětského svazu, Rusko v tomto ohledu uplatňuje dvojí politiku. Na jedné straně ty státy, které jsou „loajální“ vůči Rusku (např. Arménie, Bělorusko), mají zemní plyn levnější, na druhou stranu státy, které z pohledu Ruska vůči němu uplatňují negativní politiku, musí za plyn platit vyšší ceny. To je příklad Ukrajiny. Poté, co v roce 2004 došlo na Ukrajině k tzv. oranžové revoluci, Rusko navýšilo cenu zemního plynu a v období prezidentství Viktora Juščenka se cena plynu nadále zvyšovala. Následně po zvolení prezidenta Viktora Janukovyče byly v dubnu 2010 v Charkově podepsány dvě smlouvy. Podle jedné z těchto smluv byl prodloužen termín pobytu ruské černomořské flotily v ukrajinském Sevastopolu o 25 let a Rusko se od roku 2017 zavázalo platit Ukrajině za pronájem vojenské základny 100 milionů USD ročně a v rámci této platby také odečítat 100 USD za každých 1000 metrů krychlových plynu odebraných Ukrajinou. Na konci roku 2013 se pak ruský prezident Vladimir Putin dohodl se svým protějškem Viktorem Janukovyčem na výrazném snížení dovozní ceny ruského plynu, kdy Ukrajina měla za 1000 metrů krychlových plynu platit přibližně 268,5 USD, namísto tehdejších 400 USD. Ovšem poté, co začátkem dubna 2014 zrušilo Rusko předchozí slevy na zemní plyn, které poskytlo režimu svrženého prezidenta Viktora Janukovyče, cena plynu pro Ukrajinu prudce vzrostla z přibližně 268,50 USD na 485,50 USD za 1000 metrů krychlových.


Jak se stavíte k možnosti, že by Ukrajina začala svoji spotřebu pokrývat importem plynu ze západu. Je to reálné? Jak v tom může pomoci Evropská unie?

Systém reverzního toku zemního plynu z Evropy na Ukrajinu začal fungovat již v roce 2012 resp. 2013. Cílem ukrajinské vlády je získat novou importní trasu v reverzním režimu, která by byla schopná transportovat dodávky plynu z Evropy, a to tak, aby existovala alternativa k trase přes Polsko. Na konci března 2013 byl dodán první plyn přes Maďarsko a k 1. květnu 2013 zvýšila Ukrajina dovozy plynu přes Polsko čtyřnásobně a dosáhla celkového objemu ve výši 291 milionů metrů krychlových plynu. V polovině května 2013 pak začalo, dle informací ukrajinského ministerstva energetiky, testování dodávek skrze propojení se Slovenskem a koncem dubna 2014 představitelé Slovenska a Ukrajiny podepsali memorandum, podle kterého Slovensko bude dodávat plyn Ukrajině reverzním tokem. Tento směr je důležitý především z pohledu maximalizace kapacity reverzního toku zemního plynu, která může dosáhnout až 7 miliard metrů krychlových plynu za rok. V neposlední řadě v dubnu 2014 německá společnost RWE obnovila dodávky plynu (až 10 miliard metrů krychlových plynu ročně) na Ukrajinu, která v rámci reversu stávající infrastruktury dále počítá s diverzifikací svých energetických dodávek z Rumunska a hodlá v tomto ohledu oslovit například francouzskou společnost Gaz de France s cílem snížit cenu za odebíraný plyn. Nicméně z hlediska vyvážení výpadků importů z Ruska zůstávají zatím dodávky z EU spíše marginální.


Ukrajina má i vlastní zásoby zemního plynu. Jak velkou část domácí spotřeby dokáží pokrýt? Je tu prostor pro další rozšíření?

Prokázané zásoby zemního plynu na Ukrajině se pohybují okolo 1, 133 bilionů metrů krychlových, přičemž jak bylo řečeno výše, Ukrajina produkuje třetinu vlastní spotřeby plynu (kolem 20 miliard metrů krychlových plynu ročně). Ovšem problémem je, že domácí těžba zemního plynu stagnuje, či dokonce mírně klesá. Ukrajina tak má potenciál pokrýt svou spotřebu zemního plynu domácí produkcí do roku 2030, ale nikoliv bez odpovídajících reforem a zahraničních investic. Zároveň připojením Krymu k Rusku přišla Ukrajina o některá naleziště plynu v této oblasti (přes 30 nalezišť s celkovými zásobami kolem 165,3 miliard metrů krychlových plynu v hodnotě 40 miliard USD). Navíc velká naleziště zemního plynu, například v Dněpro-doněcké pánvi, se nacházejí na východě země, kde probíhají protiteroristické operace ukrajinské armády proti separatistům. Na druhou stranu na území Ukrajiny se nacházejí zásoby břidlicového plynu ve výši až 4 bilionů metrů krychlových, s jehož těžbou ukrajinská vláda počítá po roce 2015.


Váš odhad. Je ještě možné, aby se Kyjev a Moskva dohodly tak, aby šlo výsledek označit za "win-win" pro obě strany?

Příčinou sporu mezi oběma zeměmi je částka ve výši 16 miliard USD, kterou Ukrajina dluží Rusku. Tato částka zahrnuje jednak 11 miliard USD, které Rusko po Ukrajině požaduje po vypovězení tzv. charkovských smluv z dubna 2010, dále nedávnou půjčku ve výši 3 miliard USD v podobě ruského nákupu eurobondů a zhruba 2 miliardy USD, které Ukrajina dluží ruské plynárenské společnosti Gazprom za dodávky ruského plynu od loňského listopadu do letošního května. Přestože ukrajinská státní společnost Naftogaz koncem května 2014 zaplatila Rusku za odběr plynu v únoru a březnu, nezaplatila do poloviny června další část dluhu, konkrétně 1,95 miliardy USD, které Rusko požaduje po Ukrajině. Naopak ukrajinská vláda váže splacení dlužných částek na snížení ceny za ruské exportní dodávky. Rusko nabízí částku 385 USD za 1000 metrů krychlových plynu, Ukrajina žádá větší slevu. Tyto skutečnosti pak v současnosti vedly k zastavení dodávek ruského plynu pro Ukrajinu. Nalezení společného stanoviska mezi Ukrajinou a Ruskem v této otázce bude velmi těžké, přestože obě země budou i nadále za přispění EU pokračovat v jednáních.

Rozhovor s...

Lukáš Tichý, interní doktorand Metropolitní univerzity Praha a Ústavu mezinárodních vztahů

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru