Zatímco se jedná o příměří, v Gaze roste hlad a krize pomoci
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle médií představil vládě plán možné anexe či okupace Pásma Gazy pro případ, že ztroskotají jednání s hnutím Hamás. O tomto vývoji, ale především o humanitární krizi v oblasti, mluvil ve vysílání ČT24 náš výzkumník Jan Daniel.
V rozhovoru Jan Daniel upozornil, že situace v Gaze dosahuje extrémních rozměrů, přičemž podle OSN se naplňuje scénář hladomoru. Dlouhodobé blokování humanitární pomoci ze strany Izraele považuje za klíčový faktor vedoucí k této katastrofě. Místo využívání zavedených distribučních kanálů mezinárodních organizací byla humanitární pomoc svěřena soukromé izraelsko-americké nadaci, která operuje jen omezeně a v několika málo oblastech Gazy. Podle Daniela byla tato forma pomoci předem označována jako nedostatečná – a realita to podle něj potvrdila.
Ve veřejném prostoru přitom probíhá debata o tom, kdo nese za zhoršující se situaci odpovědnost. Mezinárodní společenství včetně evropských států a humanitárních organizací kritizuje izraelskou stranu. Izrael se brání, že zajišťuje průchod pomoci přes hranice a odpovědnost za distribuci leží na humanitárních organizacích. Daniel ale upozorňuje, že bez koordinace a ochrany ze strany izraelské armády organizace efektivně fungovat nemohou – a právě tato spolupráce podle něj dlouhodobě chybí.
Na otázku, zda je hlad v Gaze záměrně využíván jako nástroj nátlaku, Daniel připomněl, že podle mezinárodního humanitárního práva je zneužívání hladu jako prostředku války považováno za válečný zločin již od 19. století a je zakotveno mimo jiné i ve statutu Mezinárodního trestního soudu. Argumenty, že Izrael zadržuje pomoc s cílem oslabit Hamás, podle něj posilují podezření, že se jedná o cílenou politiku. Zároveň ale dodává, že když izraelská vláda chce, je schopna do oblasti pomoc dostat, což potvrzuje, že objem pomoci je skutečně v jejích rukou.
V rozhovoru se vyjádřil i k informacím o možném izraelském plánu na anexi části Pásma Gazy. Uvedl, že ačkoli krajní pravice na podobný krok tlačí, v Izraeli na něm nepanuje jednoznačná politická shoda – proti jsou například zástupci armády. Jan Daniel zároveň zdůraznil, že v izraelské politice chybí ucelená představa o tom, co by s Gazou mělo po skončení bojů následovat.
Na závěr podotkl, že případná anexe Pásma Gazy by zřejmě neměla podporu západních států. Změna hranic silou je totiž jedním z nejzávažnějších porušení mezinárodního práva. „Západní státy si velmi dobře uvědomují, že pokud chtějí oponovat ruské anexi Krymu, nemohou přihlížet případné anexi Gazy ze strany Izraele,“ uzavřel.
Celý rozhovor si také můžete pustit ze záznamu na webu ČT24.
Související články
