Americké ambice v Grónsku a jejich širší geopolitické souvislosti
Americké nároky na Grónsko nejsou jen kuriozitou, ale projevem širší změny geopolitické strategie USA, upozorňuje ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Mats Braun v komentáři pro Hospodářské noviny. Analyzuje také možné dopady tohoto přístupu na stabilitu transatlantických vztahů, fungování NATO a pozici Evropy v proměňujícím se mezinárodním řádu.
Nápad Spojených států získat Grónsko nelze podle ředitele Brauna chápat jako nahodilý výrok či mediální přestřelku. Grónsko má rostoucí strategický význam nejen z hlediska bezpečnosti, ale také kvůli nerostným surovinám a své geografické poloze v měnícím se arktickém prostoru. Oficiální argumentace bezpečnostními důvody však neobstojí – obranu Grónska zajišťují Spojené státy již desítky let a existující dohody s Dánskem poskytují USA rozsáhlý přístup k území ostrova v rámci kolektivní obrany NATO. Skutečné motivy amerického tlaku je proto třeba hledat spíše v širší proměně geopolitických priorit.
„Tím, že se USA zaměřují na území jednoho ze svých nejspolehlivějších spojenců, dávají najevo, že jim na světovém řádu založeném na pravidlech vůbec nezáleží,“ upozorňuje Braun ve svém komentáři. Podle něj tím Spojené státy oslabují nejen dánskou suverenitu a grónskou autonomii, ale i důvěru mezi spojenci v rámci NATO. Menší evropské státy se tak budou muset připravovat na svět s nižší mírou předvídatelnosti a větší odpovědností za vlastní bezpečnost. Evropa mezitím jako celek stojí před otázkou, jak se v novém geopolitickém prostředí strategicky zorientovat.
Celý komentář najdete na webu Hospodářských novin.
