Floridské flirtování s křesťanským nacionalismem

Analýza

„Oblečte plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat svodům levice. Čelit budete ohnivým šípům, avšak budete-li obrněni štítem víry, překonáte je.“ Tuto výzvu – respektive zkomolenou pasáž z Listu Efezským, v níž svody ďábla nahradily svody levice – přednesl studentům Hillsdale College v Michiganu na podzim roku 2022 Ron DeSantis, guvernér státu Florida a favorit republikánského souboje o kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2024.

Rozhovor vyšel v tištěném čísle časopisu Mezinárodní politika (1, 2023) - Současné podoby nacionalismu.


Co je křesťanský nacionalismus

Hillsdale představuje podle vlivného konzervativního časopisu National Review „jednu z nejdůležitějších institucí amerického konzervatismu“ a slouží jako „model toho, jak by mělo vysoké školství vypadat“. DeSantis nenavštívil soukromou křesťanskou univerzitu, která odmítá jakékoli příspěvky z federálního rozpočtu, aby se nemusela řídit federálními nařízeními, jako jsou např. programy pozitivní diskriminace, bezdůvodně. Chtěl se na ní totiž inspirovat pro svůj plán bezprecedentních změn floridského vzdělávacího systému. Změn, které mají svoje základy a podporovatele v křesťanském nacionalismu.

Spojení křesťanství s americkým národem a víra, že vznik a úspěch Spojených států je součástí Božího plánu, patří v USA mezi stěžejní národní mýty už přes dvě stě let. Jako součást politické a společenské kultury spoluutváří americkou občanskou identitu. Dle některých právě americká smlouva s Bohem a Božím synem charakterizuje výjimečnost Spojených států, jejich postavení coby vyvoleného národa a státu, jenž vyčnívá nad ostatními.

Pro cizince není obtížné se s různými formulacemi tohoto mýtu při návštěvě Spojených států setkat a ani při občasné konzumaci amerických médií se jeho variantám člověk nevyhne. Neznamená to však, že většina amerických občanů nutně věří v úzké a nerozlučné sepětí církve a státu nebo že by náboženské vyznání mělo promlouvat do správy věcí veřejných. Naopak, počet křesťanů v USA – zemi, která na základě prvního dodatku ústavy nemá žádné oficiální státní náboženství – neustále klesá a většina Američanů v průzkumech veřejného mínění vyjadřuje podporu odluky církve od státu, zastává názor, že ústava země není odrazem Božího záměru nebo že by vláda neměla křesťanství formálně vyhlásit za hlavní náboženství země.

Na druhou stranu v USA existuje hlasitá a vlivná menšina, jejíž vize americké společnosti a politiky staví na prosazování silné role specifické verze křesťanství v politice a nastolení společenského řádu s jasnými hranicemi mezi Američany a cizinci, bělochy a ostatními etniky, muži a ženami, heterosexuály a ostatními identitami. V několika posledních letech ji politologové, sociologové a religionisti nazývají křesťanským nacionalismem a jedná se o dynamicky se vyvíjející a flexibilní vidění světa.

Podle sociologů Andrewa L. Whiteheada a Samuela L. Perryho, autorů knihy Taking America Back for God: Christian Nationalism in the United States (2020), představuje křesťanský nacionalismus kulturní rámec, který si idealizuje a podporuje fúzi křesťanství s americkým občanským životem a občanskou identitou. Jedná se přitom o křesťanství, které nad rámec náboženství zahrnuje postoje nativismu, bělošské nadřazenosti, patriarchátu a heteronormativity. Stejně tak v něm lze nalézt podporu autoritářství a militarismus. Morálka křesťanských nacionalistů je vedena pouze věrností k víře a národu.

Typickým rysem křesťanského nacionalismu je také apokalyptické vidění vývoje společnosti, v němž dle vyznavačů ideologie směřuje současná společnost k čím dál většímu úpadku, korupci a znesvěcení Božích přikázání. To však zároveň značí, že návrat Ježíše Krista na zem se blíží a pouze jemu oddaní budou zachráněni. Morální úpadek země má dle této ideologie kořeny v šedesátých letech 20. století, kdy Nejvyšší soud zakázal povinné modlitby ve školách a údajně tak „vystrnadil“ Boha ze škol a postupně i dalších státních institucí. I proto se politici a aktivisté hlásící se ke křesťanskému nacionalismu tolik soustředí na změny ve vzdělávání a neváhají při tom použít donucovací moc státu i demokratické volební mechanismy, jako v případě ovládnutí volených pozic ve školských radách.

V neposlední řadě je třeba dodat, že část amerických křesťanských nacionalistů vnímá putinovské Rusko coby ochránce křesťanských a rodinných hodnot a ukrajinského prezidenta zase jako ztělesnění nebezpečného globalistického sekularismu. Proto vidíme segment republikánských politiků v Kongresu a na jednotlivých státních úrovních, který brojí proti vojenské, materiální a morální pomoci Ukrajině v boji proti ruské agresi.

DeSantisovo přilnutí ke křesťanskému nacionalismu

Mezi křesťanskými nacionalisty našli podporu lidé spjatí s hnutím Tea Party, které se vynořilo v rámci Republikánské strany před volbami do Kongresu v roce 2010, a cílil na ně svými výroky a např. nominacemi soudců Nejvyššího soudu a podporou zákazu interrupcí a tvrdých postihů za ně rovněž prezident Donald J. Trump. Není náhodou, že se Trump během kampaně k volbám v roce 2016 objevoval po boku Jerryho Falwella Jr., rektora vlivné baptistické Liberty University a syna jedné z nejvýznamnějších tváří amerického křesťanského fundamentalismu osmdesátých let 20. století. Ostatně bez pomoci Jerryho Falwella Sr. a podobných lídrů by i Ronald Reagan – a později oba Bushové – získával Bílý dům jen s obtížemi.

Ron De Santis si z těchto historických příkladů a úspěchu kandidátů podpořených křesťanskými nacionalisty bere ponaučení, protože hodlá kandidovat na prezidenta v roce 2024. Paradoxně je to však právě historie (a základy společenských věd), jejíž výuce na floridských základních a středních školách i univerzitách guvernér vyhlásil válku.

DeSantis není v otázkách historie nováčkem: bakalářská studia na Yalu zasvětil právě tomuto oboru, a dokonce dějepis rok vyučoval na střední škole v Georgii. Interpretaci amerických dějin se také věnuje ve svojí knize Dreams from Our Founding Fathers (2011), v níž se vypořádává s americkou ústavou ve vztahu k otroctví a diskriminaci Afroameričanů. Má tedy určitou kredibilitu, když jako guvernér opakovaně podporuje a podepisu- je zákony a iniciativy chránící floridské žáky a studenty před údajným přepisováním dějin.

Radikální změny ve floridském školství

V roce 2020 se DeSantis prohlásil guvernérem školství a pustil se do zásadních změn floridského školství. Za poslední dva roky guvernér s pomocí republikánské většiny zakázal používat 40 % učebnic matematiky kvůli tomu, že údajně indoktrinují žactvo kritickou teorií rasy. Podepsal zákon rozšiřující právo rodičů intervenovat ve školských osnovách, a to především v otázkách výuky o sexualitě a genderu – kritici zákon nazývají Don’t Say Gay (Neříkej gay). Podepsal změny v mechanismu voleb členů školských rad, které povedou k větší politizaci rad a jejich vlivu na obsah osnov. Také podpořil zákon umožňující vyzbrojit učitele a umožnil nezaměstnaným válečným veteránům stát se ve zrychleném procesu kvalifikovanými učiteli, aby vyřešil odliv učitelů z čím dál regulovanějších a zpolitizovaných škol.

Tzv. Stop WOKE Act zase zakazuje diskriminaci na pracovišti a státních školách, přičemž středobodem zákona je omezení údajné indoktrinace žactva kritickou teorií rasy, genderovou ideologií, překrucováním amerických dějin a vyvolává- ním pocitu viny za temné kapitoly amerických dějin. Součástí všech těchto legislativních iniciativ je ideologická kontrola obsahu vyučovaných knih a používaných učebnic, která vedla k zákazu stovek knih ve školních a veřejných knihovnách. Učitelé a knihovníci přitom čelí tvrdým postihům, pokud vágní floridské zákony poruší.

Po základních a středních školách se DeSantis pustil i do univerzit. Florida odmítla nadále vyučovat přípravný kurz afroamerických dějin pro středoškoláky hlásící se na univerzity. Na počátku roku 2023 guvernér zase zakázal univerzitám a vyšším odborným školám využívat veřejné prostředky na iniciativy a kurzy propagující etnickou, sexuální a další diverzitu. Státní úředníci v současnosti kontrolují a revidují nabídky studijních programů a předmětů na státních univerzitách kvůli možnému závadnému obsahu. Guvernér navíc navrhuje zavedení povinných předmětů vyučujících základy západní civilizace.

V neposlední řadě se DeSantis rozhodl ovládnout asi nejliberálnější univerzitu ve státě, New College of Florida, s pár stovkami žáků. Škola je známá svojí vstřícností vůči studentstvu různých etnicit, vyznání a genderu, přičemž zároveň dosahuje excelentních výsledků a její absolventi pokračují ve studiu na nejprestiž- nějších navazujících oborech a univerzitách v zemi. DeSantis dosadil do třináctičlenné správní rady univerzity šest svých spojenců, napojených na různé křesťanské nacionalistické skupiny a na výše zmíněnou Hillsdale College. Právě její osnovy a ideologické nastavení chce DeSantis implementovat na New College a direktivně ji tak přetvořit v modelovou univerzitu křesťanského nacionalismu na Floridě.

Démonizace politických protivníků a vytváření image

DeSantis všechny tyto změny školství ve svých projevech halí do rétoriky duchovního boje dobra proti zlu, kde zlo představuje Demokratická strana, Joe Biden, progresivisté, neomarxisté apod. Na jednu stranu tím guvernér navazuje na floridskou tradici studenoválečného předmětu amerikanismus vs komunismus, který museli absolvovat všichni žáci prvního či druhého ročníku středních škol mezi lety 1962 a 1991. Na druhou stranu tím odkazuje na osmdesátá léta a válečnou rétoriku tehdejší křesťanské pravice – včetně prezidenta Reagana – proti eliminaci Boha ze škol. Pasuje se do role vůdce ochraňujícího křesťanství, potažmo Spojené státy, před zničením ze strany démonického sekularismu reprezentovaného kýmkoli ideologicky nalevo od křesťanského nacionalismu. Tento antikomunismus v hávu křesťanského nacionalismu mu pomáhá získávat hlasy např. imigrantů ze zemí Latinské Ameriky.

Proto DeSantis strávil roky 2021 a 2022 pronášením projevů plných odkazů na Bibli a zdokonalováním svojí křesťanské nacionalistické image. Vystupoval na stěžejních akcích pořádaných křesťansko-nacionalistickými organizacemi, jako je Council for National Policy. Postavil se za zpřísnění zákonů o interrupcích, prohlásil, že doufá, že Nejvyšší soud navrátí právoplatné místo náboženství ve veřejných institucích včetně škol, a jeho školští úředníci nově připravují učitele v rámci letních škol k ideologicky správné výuce dějepisu a základů společenský věd: podle nich američtí otcové-zakladatelé neusilovali o odluku církve a státu a stavěli americké občanství na křesťanských hodnotách, bez nichž by Spojené státy sklouzly k tyranii podobně jako se tomu nyní údajně děje skrze indoktrinaci „woke ideologiemi“ a sekularismem ve školách. Ostatně DeSantis vystihl podstatu změn ve floridském školství, když prohlásil, že floridské děti učí „porozumět tomu, co to znamená být Američanem. Musí pochopit, že naše práva pochází od Boha, nikoli od vlády.“

Florida jako laboratoř křesťanského nacionalismu

Radikální změny floridského školství ve jménu ochrany křesťanství coby základního stavebního prvku americké identity a dějin země dokazují nejen příklon DeSantise ke křesťanskému nacionalismu s vlastní interpretací amerických dějin (i zahraničních vztahů, jak dokládá opozice DeSantise k pomoci Ukrajině), ale také autoritářské sklony floridského guvernéra. I to je však součástí ideologických pozic křesťanského nacionalismu, protože válka proti sekulárním silám si žádá černobílé vidění světa a rázné kroky k nápravě situace ze strany silného a rozhodného vůdce.

Florida pod vedením současného guvernéra a možného budoucího kandidáta Republikán- ské strany na prezidenta v roce 2024 se za poslední tři roky stala efektivní a vyhledávanou laboratoří křesťanského nacionalismu. Ten díky Ronu DeSantisovi proniká především do oblasti školství, kde údajnou indoktrinaci sekularismem a fabulovanou „woke ideologií“ nahrazuje deklarovaná převýchova dětí, adolescentů a mladých dospělých na všech úrovních floridského vzdělávacího systému ve jménu radikální ideologie křesťanského nacionalismu.

Témata a regiony