Nabízíme nově dvě pracovní pozice - referent/ka a vedoucí konferenčního úseku!

29. 12. 2013

Ozbrojené skupiny na území Sýrie

Sýrie se již od počátku roku 2011 potýká s ozbrojeným konfliktem, ve kterém s dávkou nadsázky bojuje represivní režim prezidenta Bašára Asada proti syrské opozici a dalším ozbrojeným skupinám, které usilují o jeho svržení. Kdo ale skutečně stojí proti složkám syrského státu a jeho partnerům?

Od propuknutí nepokojů vzniklo a zaniklo mnoho opozičních hnutí a skupin a řada z nich prošla značnou vnitřní transformací. Hraniční čára mezi jednotlivými formacemi není jednoznačná. Mnoho ozbrojenců přebíhá z jednoho uskupení do druhého kvůli výhodám, které pro ně z případného členství plynou. Jejich zapojení v konfliktu je nestabilní a nemá často kromě financí hlubší motivaci, je tudíž velice těžké poznat rozdíl mezi umírněnými rebely a džihádistickými opozičními skupinami. Syrskou opoziční scénu je možné aktuálně rozdělit podle vztahu k islámskému náboženství na sekulární opozici, radikální náboženské extremisty, kteří jsou často označováni jako džihádisté, a umírněné islamisty.

Umírnění rebelové

Svobodná syrská armáda (Free Syrian Army, FSA) původně představovala vojenské zběhy jednotek syrské státní armády a především obyvatele venkova, kteří se chtěli bránit útlaku a represím syrského režimu. I přesto, že se formace navenek tváří jednotně, je neustále rozdělovaná vnitřními spory o směřování organizace. Jejich nesourodost rovněž snižuje kredibilitu celého opozičního hnutí a šance na zisk vojenského materiálu od západních velmocí a bohatých arabských států.
Pro vymezení FSA od ostatních opozičních skupin je důležitý sekulární charakter armády. Na rozdíl od ostatních ozbrojených formací armáda nespojuje svoji existenci s islámem, ale usiluje o začlenění co nejširšího spektra syrské veřejnosti a prezentuje se jako ryze nenáboženská skupina. Vedení Svobodné syrské armády se rovněž distancuje od jakýchkoliv džihádistických skupin a teroristických aktivit páchaných na civilistech.

FSA oficiálně vznikla 29. července 2011 a z hlediska množství vojáků byla zprvu zaručeně nejpočetnější a v bojových operacích nejaktivnější. Armáda se v počátku ozbrojeného konfliktu stala nejpopulárnější ozbrojenou opoziční skupinou i díky tomu, že jako jediná disponovala alespoň základními organizačními a logistickými prvky a vojenským materiálem. Jistý vývojový zlom nastal na přelomu roku 2011 a 2012, kdy byl vytvořen jednotný generální štáb a další orgány a instituce, které měly zajišťovat regulérní chod organizace. V současnosti je formace podřízena exilové opozici vystupující pod názvem Syrská národní koalice.


Náboženští extremisté

Tuto kategorii představují extremističtí islamisté, kteří se neztotožňují s cíli FSA, ale svým charakterem a ideologií inklinují k teroristické organizaci al-Qáida a dalším radikálním skupinám. Jejich infiltrace do syrského konfliktu značně ovlivňuje zapojení zahraničních donátorů a znesnadňuje diplomatická vyjednávání, což dokládá patový výsledek poslední mírové konference Ženeva II. v únoru 2014. Aktivita náboženských extremistů posiluje postavení prezidenta Asada, který jejich aktivity využívá k tomu, aby šířil strach zejména mezi alawitskou a křesťanskou komunitou a získává si tím jejich podporu.

Jedná se o skupiny, které svou existenci odvozují od radikálního pojetí islámu, doslovného výkladu koránu a striktního dodržování islámského zákonu šarí´ia. Odmítají současný koncept státní suverenity a usilují o vytvoření islámského státu jako jediného možného a správného uspořádání společnosti. Jmenovitě do této skupiny patří organizace Džabhatu-l-Nusra (dále pouze al-Nusra) a Islámský stát Iráku a Sýrie (dále pouze ISIS), které jsou ideologicky blízké teroristické al-Qáidě a řada dalších.

Existence džihádistů je nebezpečná jak pro samotnou Sýrii, tak pro celý region a západní státy. Tito žoldáci jsou výborní v boji, výrobě výbušnin, kontrašpionáži a jsou napojeni na sítě v jiných zemích, což je pro jejich teroristické aktivity stěžejní. Skrze kontakty na džihádisty v ostatních lokalitách je usnadněn transport peněz, vojenského materiálu a jiného zboží, které může být posléze přesunuté na další bojové fronty v regionu. Oproti společnosti v Tunisku, Egyptě i Libyi je syrská scéna mnohem více náchylná k infiltraci zahraničních džihádistů především z důvodu jejího geografického umístění. Přítomnost náboženských extremistů v Sýrii je patrná již od spojenecké invaze v Iráku v roce 2003, kdy množství bojovníků volně přecházelo hranice mezi Sýrií a Irákem a právě Sýrie byla častou transitní nebo cílovou destinací bojovníků.

Al-Nusra vyrostla z irácké al-Qáidy, která ji v současnosti používá jako svoji prodlouženou ruku v Sýrii. Její vznik se datuje do poloviny roku 2011 s podporou skupiny Islámský stát v Iráku. I přesto, že al-Nusra vznikla a aktivně bojovala již dříve, až na konci roku 2011 byl vytvořen pevný management organizace, kompletní propojení s regionálními partnery, jmenování vojenských i náboženských lídrů, logistika a další věci nezbytné k fungování skupiny tohoto typu. Svůj vznik oznámila v lednu 2012 a stala se jednou z nejsilnějších a nejefektivnějších opozičních ozbrojených skupin, jelikož operuje v 11 z celkem 14 syrských provincií, zejména v Idlibu, Aleppu a Dajr az-Zóru. Al-Nusra je zodpovědná za množství sebevražedných útoků, přičemž je často skupině přisuzován jeden z největších počtů obětí mezi syrskými civilisty. V důsledku toho a jejího napojení na al-Qáidu nechaly Spojené státy al-Nusru v prosinci roku 2012 zařadit na seznam teroristických organizací.

V čele skupiny stojí respektovaný islamista Abú Muhammad al-Džúlání, který byl propuštěn na svobodu ze syrského vězení v roce 2011. Počet jejích členů dosahuje 5000 – 7000, množství bojovníků se nicméně pramen od pramenu liší. Cílem al-Nusry je vytvoření islámského státu založeného na zákonu šarí´a a její bojovníci dokonce implementovali islámské principy v oblastech, které se jim podařilo dostat pod svoji kontrolu.

Islámský stát Iráku a Sýrie (ISIS) patří v současnosti mezi nejaktivnější a nejmedializovanější džihádistické skupiny v Sýrii. Pro organizaci je příznačný přechod přes hranice mezi Sýrií a Irákem, jelikož její jednotky operují zároveň proti bezpečnostním složkám v Iráku. Hlavním cílem skupiny je vytvoření jednoho islámského státu v oblasti, současné hranice mezi státy nerespektuje a považuje je za výdobytek Západu a šíření imperialismu. Jejich zakořeněnost v oblasti je jedním z důvodů, proč tak dobře znají terén v Sýrii a zvládají logistiku vojenských operací.

Skupina začala operovat v severní oblasti Sýrie přibližně v květnu roku 2013 a od té doby sklidila četnou kritiku za své bojové metody, krutost a nekompromisnost od mezinárodních představitelů i syrských umírněných rebelů. Bojovníci si získali negativní reputaci za brutální tresty a msty a striktní dodržování šarí´atského práva. Lídrem skupiny je Abú Bakr al-Bagdádí a počet džihádistů na území Sýrie se odhaduje nad 5000. I přesto, že s mnoha dalšími skupinami sdílí společný cíl, a to vytvoření islámského státu na území Sýrie, ISIS jde dál a usiluje o vzkříšení chalífátu a založení jednoho státu v Levantě (historický geografický termín, v současnosti do této oblasti spadá Izrael, Palestina, Jordánsko, Sýrie a Irák). Operačně se ISIS soustředí především na sever a východ Sýrie. Z počátku byl způsob vládnutí ISIS poměrně úspěšný, dlouhodobě se tato strategie nezdá být stabilní. Obyvatelé v těchto oblastech nejsou s tak přísnými podmínkami spokojení a začínají se represivnímu nátlaku bránit. Pokud se ale situace v Sýrii nijak výrazně nezmění, budou mít jednotky ISIS nad oblastí zřejmě kontrolu nadále.

"Umírnění islamisté"

Islámská fronta (IF, AF) představuje směs různých hnutí a skupin, které se institucionálně sloučily pod jednu formaci a i navenek vystupují jednotně. Podle některých odhadů se může jednat až o 50 ozbrojených skupin, které svoji existenci přímo spojují s islámským náboženstvím. Počet členů Fronty dosahuje 45 000 mužů, některé prameny hovoří až o 100 000 bojovnících. Konkrétně do IF patří například skupina Ahrár aš-Šám, Džajš al-Islám, Suqúr aš-Šám, Katá´ib al-Tawhíd, Ansár aš-Šám, Kurdish Islamic Front a mnoho dalších.

Z velké části se jedná o obyvatele vesnic a menších měst, kteří se rozhodli bránit vlastní domovy a území před ozbrojenými útoky syrské armády. Jelikož se z velké části jedná o lidi z venkova, logicky z toho plyne náboženský charakter uskupení. Příslušníci IF jsou věřící, svoji identitu odvozují od islámu, který pro ně představuje vhodný sjednocující prvek.V současnosti vystupuje Fronta jako jedna z největších a nejvlivnějších uskupení na území Sýrie a v budoucnu by mohla svůj vliv využít v praktické politice. Bezpochyby bude v tomto ohledu rozhodující, jaké postoje zaujme k Islámské frontě sekulární opozice, která reprezentuje syrský disent v mezinárodním prostředí.

IF byla oficiálně zformovaná 22. listopadu 2013. Skupina je dotovaná ze Saudské Arábie, Turecka a Kataru. Z hlediska politických postojů neuznává Syrskou národní koalici jako oficiálního reprezentanta syrské opozice. Rovněž se distancuje od FSA, jelikož je vázaná na západní mocnosti a postrádá jakýkoliv vliv a respekt na území Sýrie. Jejich hlavním cílem je svrhnutí režimu prezidenta Asada a ustanovení státu, který by respektoval islámské zákony, na rozdíl od radikálních islamistů však nechtějí zásadně omezovat chování jednotlivců ve společnosti.

Vzájemné boje mezi ozbrojenými skupinami

V důsledku eskalace událostí spolu začaly některé ozbrojené opoziční skupiny vést boje, které si vyžádaly řadu obětí na životech na straně samotných ozbrojených milic i civilistů. Nejintenzivnější střety spolu na přelomu roku 2013 a 2014 vedli umírnění rebelové spolu s jednotkami ISIS a al-Nusra s ISIS. I z tohoto důvodu na náboženské extremisty padla vlna kritiky, jelikož ISIS bojuje proti ostatním rebelům na úkor boje proti jednotkám prezidenta Asada, který by měl být prioritní.

V polovině roku 2012 nastal jakýsi zlom, kdy v bojových operacích začali převažovat náboženští extremisté nad FSA a dalšími umírněnými rebely. Lze sledovat nový trend, kdy v Sýrii nebojují primárně Syřané za svobodu a ustanovení demokracie, ale zahraniční bojovníci a žoldáci, kteří se chtějí pouze na aktuální situaci přiživit a chtějí využít území k vytvoření islámského chalífátu. Tento trend je nebezpečný nejen pro stabilitu regionu nezávisle na tom, zda současný režim Asada přežije, či ne. Jejich extremismus se může přelít do Evropy, USA a dalších oblastí v regionu. Svědčí o tom rovněž prohlášení al-Bagdádího, který v audio-nahrávce z 19. ledna 2014 oznámil Spojeným státům, že mohou být v blízké budoucnosti přímo konfrontovány s ISIS. Nejenže jsou džihádisté rekrutováni v jiných státech regionu jako je Perský záliv, SA, velice často jsou náborováni v syrských uprchlických táborech v Turecku, Libanonu a Jordánsku a v poslední době mají v syrském konfliktu četné zastoupení muslimové z Evropy, především pak z Francie, Belgie, Švédska, Španělska a dalších západních států. Tito žoldáci se mohou kdykoliv vrátit zpět do Evropy a USA a uskutečňovat zde teroristické útoky, nebo mohou být snadno přesunuti na jinou bojovou frontu.

Závěr

Současný konflikt v Sýrii a postupná infiltrace zahraničních skupin do bojů zcela vymazal tradiční linii vnímání konfliktu, kdy pro-demokratické hnutí čelilo represivnímu diktátorovi a jeho bezpečnostním složkám. Zároveň tyto skupiny jednoznačně morálně zdiskreditovaly jakoukoliv syrskou opozici a její úsílí ať už v zahraničí, či na území Sýrie. I přesto, že nemají tyto radikální skupiny v zemi jasnou a definitivní převahu, jejich mediální kampaň a přítomnost v zemi průběh konfliktu velice znepřehlednily a zkomplikovaly. I proto bude do budoucna velice složité dosáhnout jakéhokoliv diplomatického řešení. Na rozdíl od relativně jednotného postoje syrského režimu neexistuje na straně syrské opozice žádná formace, která by sdružovala názory napříč opoziční scény. Ať už bude výsledek syrského ozbrojeného konfliktu jakýkoliv, bude se muset Sýrie ještě dlouhou dobu vypořádávat s existencí džihádistů, což bude mít negativní dopad na bezpečnost a stabilitu regionu Blízkého východu i západních států.

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru