Ruské stíhačky nad Estonskem: incident, který aktivoval článek 4 NATO
Napětí nad Baltským mořem vygradovalo — tři ruské stíhačky zůstaly dvanáct minut v estonském vzdušném prostoru a donutily Tallinn aktivovat článek 4 NATO. Proč je tento případ jiný než předchozí krátká narušení? Na to odpovídá náš výzkumník Matúš Halás pro Denník N.
Napětí nad Baltským mořem opět stouplo. Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a zůstaly v něm celých dvanáct minut – nejdéle od roku 2003. Estonsko proto aktivovalo článek 4 Severoatlantické aliance, což je mimořádný krok, který se v dějinách NATO stal teprve podeváté.
„V minulosti šlo většinou o nedbalost nebo navigační chybu, tentokrát to bylo jiné,“ výzkumník Matúš Halás pro slovenský Denník N. Podle něj se jednalo o jasně cílenou demonstraci síly – ruské stíhačky totiž nebyly dopravní, ale plně vyzbrojené bojové stroje. Halás vysvětlil, že právě oblast kolem ostrova Vaindloo bývá častým místem narušení: „Ruské stroje by měly žádat o povolení přeletu a komunikovat s Tallinnem i Petrohradem, to ale tradičně ignorují.“
Tentokrát podle něj hrály roli i širší souvislosti. Po sérii ruských dronových incidentů v Polsku a Rumunsku chtělo Estonsko dát jasně najevo, že podobné provokace už nebude tolerovat. „Estonská reakce je i signálem – snahou přimět spojence, aby se podobným narušením postavili společně,“ dodal Halás.
Jak daleko může NATO zajít při obraně svého vzdušného prostoru? Kdo by vydal rozkaz k případnému sestřelení ruského letadla – a jak by takové rozhodnutí ovlivnilo vztahy Aliance s Moskvou?
Přečtěte si celý rozhovor s Matúšem Halásem pro Deník N zde.