Analýza postoje Svatého stolce k rusko-ukrajinské válce

Přestože Svatý stolec nedisponuje vojenskou ani ekonomickou mocí srovnatelnou se státy, díky své celosvětové diplomatické síti, vazbám na katolickou církev a zkušenostem se zprostředkováním konfliktů hraje významnou roli v otázkách míru, bezpečnosti i humanitární pomoci. 

Kratochvíl vysvětluje, proč je při interpretaci postojů katolické církve nezbytné rozlišovat mezi Svatým stolcem, Vatikánem, katolickou církví a papežem, a analyzuje, jak se k ruské invazi na Ukrajinu stavěli papež František a jeho nástupce Lev XIV. Zasazuje jejich postoje do širšího geopolitického kontextu, věnuje se proměnám katolické diplomacie, rostoucímu významu globálního Jihu i vztahům s pravoslavnými církvemi a hodnotí možnosti i limity Svatého stolce při zprostředkování mírových jednání, humanitární pomoci či výměně zajatců. V závěru nabízí doporučení pro českou zahraniční politiku a ukazuje, proč Svatý stolec zůstává významným aktérem mezinárodních vztahů i v době rusko-ukrajinské války. 

Přečtěte si celý policy paper a zjistěte, co formuje postoj Svatého stolce k rusko-ukrajinské válce a jakou roli může katolická diplomacie sehrát při řešení současných mezinárodních konfliktů.